coinneach

Hall pass přináší nečekaně vulgární a místy značně oplzlou bláznivinu, jejíž úspěch, resp. neúspěch balancuje na jemných niancích oddělující sprostost od komediálního nadhledu, a přestože se tu a tam podaří vykouzlit scénu, která vyčaruje úsměv na tváři, většina snímku se topí v nevkusných sexistických narážkách hospodské kategorie, které místy zavánějí trapností s rizikem mohutné vlny červeně na tvářích diváků. Příběh o dvou kamarádech, kteří od svých manželek dostanou "Týden bez závazků" tak slouží víceméně pouze jako matné pozadí pro sled všemožných narážek a hlášek z podpalubí toho nejhoršího oceánského parníku, na kterém byste se octnout určitě nechtěli. Nechť je tento film tedy raději chápán jako pomůcka podnapilému páru, který se snaží odstranit napětí během trapných chvilek ticha před prvním sexem. 50 %

James Purefroy v další béčkové variaci na solidní námět, zatímco však nedávný Solomon Kane byl vyloženým scénáristickým propadákem, Ironclad si i přes nánosy krve uchovává solidní příběh se špetkou napětí. Obléhání hradu s necelou dvacítkou povstalců, kteří čekají na nejistou posilu francouzského prince, jenž má utnout plány darebného krále Jana Bezzemka, připomíná spíše než historický válečný film krvavé béčko v historických kulisách, a na obranu tvůrců nutno podotknout, že tohle byl očividně záměr. Velký otazník se pak ale vznáší nad v akci roztřepanou kamerou, která milovníkům syrové řezničiny nedovoluje vidět zdaleka vše to, co by si od poctivého béčka mohli slibovat, ve výsledku tak tyto hrátky s kamerou vypadají jako úhybné manévry tvůrců snažící se ulehčit si práci s bolestnými scénami. Nečekejte tedy zázračné story, ale čiré béčko, jež si anglickou historii pouze vypůjčilo k řežbě, která si místy hraje na vyšší ligu. 60 %

Jsou filmy, které po vás vyžadují ptát se "Proč?", a skrze malé otázky máte objevovat velká tajemství. Hanna je filmem přesně opačným, tedy základní rada při sledování zní: neptat se! Oč dějově divočejší je úvod filmu s první velikou akcí malé agentky, o to víc je samotný děj zbytku filmu poodstrčen někam za oponu, přestože kupí nové a nové motivy, které však zdaleka nemá šanci vykreslit. Logika jde stranou, respektive je divákovi, který má co dělat se vstřebáváním úžasných záběrů, šikovně utajena, pokud je vůbec schopen ve sledu až artových obrazů něco jako vnitřní logiku snímku vyhledávat. Hanna není ani tak film dobrý jako spíše dobře nasnímaný. Mírný průvan v žánru "akční" si však právě za výše zmíněné na své konto připsat může. 60 %

Nemáte-li rádi slůvka fuck a shit, vyhněte se téhle mile bláznivé komedii velikým obloukem. Your Highness je nádhernou ukázkou filmu, který úmyslně abdikoval na "vyšší umění" a jede si podle svého plánu, slušně úchylného a co je hlavní, svůj účel splňujícího. Putování za záchranou milované dívky ve fantaskním světe plném oblud a příšer všemožných druhů nečekaně čerpá také ze slušné výpravy, dobrých efektů a zejména příjemně uvolněných hereckých výkonů. Nadplán plní James Franco, jemuž patetické proslovy o oplzlostech sedly dokonale. Parodie hrdinských fantasy příběhů ale i přesto zůstává hlavním vývozním artiklem snímku, který splnil přesně to, co měl. Možná zamrzí, že vtipné situace tak maximálně vykouzlí úsměv bez popadání se za břicho, cenné ale zůstává, že tvůrci přesně našli hranici mezi bláznivou komedií a oplzlou hloupostí, řeč je v podstatě o "úzkoprofilovce", která není určena všem, ale zejména skupinkám mladých lidí, kteří se při větě "The fucking time has begun" uchýlí zřejmě i k burácivějšímu projevu spokojenosti než je zmíněný úsměv. 60 %

Bratři Strauseovi nejsou vyloženě špatní režiséři, víc než na svou průměrnost doplácejí na bezzubé scénáře, které kosí jejich snímky jak maliny. Skyline vypráví o invazi mimozemských nestvůr a skupince lidí, jež se snaží tuhle událost přežít ve svém bytě, a tak sledujeme, jak tráví čas v bytě, v bytě a ....Zkrátka tam, kde není dobrý scénář, se ani dobrý režisér nechytne, natož průměrný(í). Filmy pod vedením této tvůrčí dvojice působí jak vyčichlé osmdesátky bez nápadu a jakékoliv inovace, před 20 lety by se bratrský tandem snad uchytil, dnes však jejich filmy čpí víc než čímkoliv jiným tvůrčím zoufalstvím, z něhož je nevytrhnou ani obstojné (vskutku jen obstojné) efekty. A ač nejsou jejich snímky vyloženými filmařskými braky, působí AvP 2 a Skyline na diváka stejně jako na 5 - ti leté dítě třikrát přežvýkaná žvýkačka, bez chuti a potřeby zkusit to zas. 40 %

V podstatě jedinečná podívaná! Horor zabalený ve fantasy skořápce, na které ulpívají kapky romantiky, a to vše v hávu kýčovitě pohledného vizuálu podtrženém vzhledem ústředních postav. Červená Karkulka tak "trochu" jinak, vyumělkovaná do místy nesnesitelně očím lahodící podívané, ve které se bije váš smysl pro film s touhou vidět další naondulovanou nádheru. Člověku je pak jedno, že scénář je nastavovaná kaše, je totiž servírovaná jako francouzská lahůdka, během které si i párkrát mlasknete, příběhu tak bez větších bolestí odpustíte i nadměrnou míru cool záběrů pro mladé, bez kterých by se to zkrátka neobešlo. A na závěr jedno uznání...přestože se jedná především o horor pro zasněné dívky o věku s -náct na konci, vás tento film, ač do zmiňované skupiny nepatříte, vůbec neurazí, a to se u tohoto žánru cení více než u jiných, nemyslíte? 60 %

Zdrojový kód přináší jedno pozornosti hodné pozitivum, a to sice stvrzení faktu, že rčení o "malém kašpárkovi" aplikovaném do filmové branže je Jonesovi, režisérovi snímku, vlastní. Po své prvotině to stvrdil i ve svém druhém filmu, a při přihlédnutí k rozpočtům podobně laděných trháků je um syna Davida Bowieho o to viditelnější. Milovníkům jeho debutu však může tohle konstatování stěží zalátat rány po nemalém zklamání. Source code sice staví na stejném principu, tedy příběhu muže, jenž postupně odkrývá své skutečné postavení v odehrávajících se okamžicích, aby ale mohl dojmout a strhnout jako Moon, chybí mu nejen brilantně sestavený scénář, dokonale padnoucí hudba, která snad ve srovnání kulhá nejvíce, ale také, a tohle konstatování mrzí nejvíce, bezchybná režie. Nelze říct, že Jones byl tentokráte špatným kormidelníkem, chraň Bůh, ale zatímco Moon byl filmem tří mužů (režiséra, představitele hlavní postavy a skladatele hudebního doprovodu), příběh o nově objevených paralelních realitách není filmem nikoho. Ač přese všechno děj hezky odsýpá, divák se nenudí a předchozí řádky lze s klidným svědomím brát jako projev syndromu velikého očekávání, o jedné věci pře nemůže být. Buďto nám totiž přichystali tvůrci scénář s natolik brilantní pointou, že ji rozlouskne jen málokdo, nebo se hra na chytré sci-fi vymkla tvůrcům poněkud z rukou. A jelikož se autor tohoto komentáře přiklání k druhé variantě, hodnotí snímek nižším, ale smířlivějším hodnocením. 60 %

The Eagle, film zpodobňovaný s Centurionem, se vydal oproti svému předchůdci poněkud odlišnou cestou, jakoby s heslem méně krve, více děje. Avšak poněkud narazil. Dvě desetiletí po ztrátě odznaku římské nadřazenosti nad okolním světem, zlatého Orla, se vydává syn velitele legendární Deváté legie objasnit jednu z největších záhad římského impéria. Tam, kde se Marshall snažil získat diváka přímočarostí, všude stříkající digitální krví a strhující akcí, se tvůrci Orla Deváté legie snaží o prohlubování myšlenky, viz neustálé představy hlavního hrdiny o jeho otci, rozhovory mezi Římanem a jeho otrokem. Celý děj se ale jakoby rozmělní a snímek nenabízí nic, u čeho bychom zírali s otevřenými ústy, natož abychom měli nutkání pustit si film po krátké době zase. Zatímco Centurion pouze klouzal po povrchu (ale efektně a proklatě zábavně !), film Kevina Macdonalda se snaží jít dál, chce být chytřejším a více nabízejícím, přitom se však nevyhýbá typickým hollywoodským nešvarům. Vzniká tak "jen" dobrá podíváná, která si svůj vrchol paradoxně odbyde již na samém začátku v podobě nočního přepadení římské posádky, při kterém se nejvíce projeví režisérův talent. 60 %

Věřili byste, že i prosté putování dokáže zaujmout? Potažmo i dojmout?! Peter Weir dokazuje, že ano. V čistotě příběhu nalézá Weir sílu, kterou si vás získá a těžko pustí. V čem jiném ukazovat sílu lidské vůle a odhodlání žít než v cestě za svobodou, které obětujete poslední zbytky sil. Sníh, mráz, jezero, sucho, poušť, velehory a svoboda. Strastiplný a bolestivý útěk z rudého území zla je stavěn do protikladů s čistotou přírody, uprostřed níž několik malých velkých lidí bojuje za svůj poslední sen, ten jediný, který jim zbyl. Různorodá partička uniknuvších z ruského gulagu v čele s ruským zlodějíčkem Colinem Farrelem a americkým inženýrem Edem Harrisem putuje z chladné Sibiře přes mongolské stepi až k čajovým plantážím na opačné straně Himalájí. Žádné jejich zastavení není příliš rozvinuto, pera scénáristů se vskutku zaměřila na cestu, nikoliv na košatění dějové linky. Mnozí budou tuhle skutečnost těžko překousávat, jiní ale musí ocenit ryzí krásu vyprávění, které neztratilo kouzlo ani absencí výše zmíněného. Třeba zamrzí, že samotný útěk z gulagu je odbyt štěkotem psů, nebo že se s Colinem Farrelem rozloučíme nečekaně brzy, ale momenty čiré dobroty, jako je dar vody od mongolských jezdců, kde jeden pohled malého chlapce beze slov rozvíří více emocí než se jiným filmařům nepodaří vytvořit za celé jejich tvůrčí období, vytáhnou snímek o síle lidské touhy do výšin pravého filmového umění, a vůbec, co může být pro film krásnější vyznamenání než silné mrazení, slzy a divákovo sdílení těžkých otěží osudu s jeho novými hrdiny. 80 %

Film dvou lidí! Málokdy se vidí romantický snímek, kde by ústřední dvojice jiskřila něžně jako vánoční prskavka, a přesto energicky jako zpřetrhané elektrické vedení. Láska a jiné závislosti staví sice na stejných proprietách jako jiné romantiky, navíc téhle slaďárně bychom mohli vyčíst "ne příliš nečitelný scénář", ale pohled Jake Gyllenhaala a úsměv Anne Hathaway (je již jen na vás, komu budete věnovat větší pozornost) smaže mnoho negativ v čele s parazitující postavou úchylného bratříčka. Ona vážně nemocná, on nevyléčitelný sukničkář, nesourodá dvojice je přesto uličkami příběhu propletena tak silně, že divák musí zauvažovat, kdy naposled viděl tak krásně harmonizující pár. Vkusná nahota, které ve snímku skutečně není málo, a nadsázka točíčí se okolo farmaceutických firem vynahradí i nepříliš oslnivou komediální rovinu. Nejcennější ale zůstává fakt, že na tuto milou romantiku se jednoduše hezky kouká, ať už si to přeberete jakkoliv. 60 %