Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi

Recenzie (2 752)

plagát

My Gun Is Quick (1957) 

Nejprve jsem byl nadšený - Bray jako pussy-magnet tvrďácký, cynický, ale v jádru dobrosrdečný Hammer je dost obstojný, je to hezky okázalý a místy skvěle vypadá. Třeba hned úvodní titulková sekvence má styl, scéna na baru v kavárně a nebo později automobilová jízda po LA vyloženě těší. Jenže pak to zazdí slabší zápletka, stupidní děj případu se šperky z druhý světový + gang frantíků. I tak jsem si to užil a doporučuji všem noir nadšencům (čekal bych mnohem víc než aktuálně 7 hodnocení), ale teď si říkám hlavně škoda, mělo sakra potenciál...

plagát

Noir Alley (2017) (relácia) 

Skvělá věc, půlnoční film-noir každou sobotu na kanále TCM včetně uvedení a komentáře od přední autority v žánru Eddieho Mullera (x). Což je super doplněk, kde se dozvím užitečný kontext a zajímavosti před / po sledování jednotlivých titulů. Program už čítá přes 250 titulů (x) a je tak velmi dobrý zdroj inspirace.

plagát

Rambo: Do pekla a naspäť (2008) 

Právě mám za sebou uvedení 4K restored původní trilogie do kin, což byla radost. Ale stále u mě vede čtyřka, kterou jsem poprvé viděl v předpremiéře na Festivalu Otrlého Diváka a byl to zážitek - v sálu narváno, jásot u jednotlivých kills a masakrů, v závěru totální aplaus. I po letech je tohle ten nejlepší, nejtvrdší, nejbrutálnější a nejnahláškovanější macho akční válečný film vůbec, tečka. Kulometná sypačka je katarzní a já fakt moc nechápu, jak tenhle realistický level gore a cárů těl mohl vůbec projít do finální verze. Top <3

plagát

I Died a Thousand Times (1955) 

High Sierra (1941) jak přes kopírák, takže doporučuji dát si odstup v projekci. Melodramatická část je i zde tak trošku pitomá, nicméně tady to má navrch hned u dvou bodů: CinemaScope barevná technologie skvěle podtrhuje impozantní scenerii kalifornských hor a Jack Palance sice není žádný Bogart, ale víc mi sem sedne ten jeho znepokojivě psychopatický vzhled a charisma. Potěšil i hvězdný casting u pár menších rolí.

plagát

Hell's Half Acre (1954) 

Havajský noir - to jsem musel urychleně vidět, nicméně krom prostředí Honolulu (kriminální čtvrť v názvu filmu), s tím spojený muziky, hula tanečků a dalších exotica reálií to nepřinese nic moc, co by stálo za doporučení. Hlavní hrdina i záporák jsou nevýrazní, případ je slabší a zmatečný, takže řadím mezi vyložený průměr.

plagát

Přineste mi hlavu Alfreda Garcii (1974) 

Kam se hrabe Garrett & Kid, tady to je jiný kafe a po právu kultovka. Oates snad životní role, přímočará a stylová grindhousová zápletka, sebedestruktivní post-hippie atmosféra, vyprahlá mexická krajina, kozy, smrt a tequila. Další nekompromisní must-see v rámci 1970s. Peckinpah: "For me, Hollywood no longer exists. It’s past history. I’ve decided to stay in Mexico because I believe I can make my pictures with greater freedom from here."

plagát

Park Row (1952) 

Pocta svobodný žurnalistice, lidem jako Benjamin Franklin, Horace Greeley nebo Guttenberg. Příběh se odehraje v době, kdy se v NY ještě za trest věšelo a nedlouho před érou senzacechtivosti (x), hlavní děj je drsný boj dvou konkurenčních novin. Celkově mi tento film a jeho idealisticky zapálený šéfredaktor připomněl duch Orsona Wellese. "The joy of working for an ideal is the joy of living."

plagát

City That Never Sleeps (1953) 

Potvrzuji že nevyvážený. Ale ani kolísající tempo, podivně smotaný případ a vyloženě stupidní postava "mechanického muže" mi nezkazilo jasná pozitiva. Tady to existenciální policejní drama (s lehce Twilight Zone atmosférou) o osudu vyhořelýho a zpruzelýho měšťáka morálně na scestí totiž exceluje v ideální noir lokaci hříšných ulic a nočních podniků v centru starého Chicaga. Závěrečná honička v okolí Wrigley budovy a především intro / outro města jako vypravěče je dost topka. "I am The City. Hub and heart of America. Melting pot of every race, creed, color, and religion in humanity..."

plagát

Vydírání (1950) 

Stejně jako v Ace in the Hole, i tady to je drzý a bezpáteřní prospěchářský šmejd z odvětví novinařiny. Hraje to na všechny strany, vysmívá se slušnosti & integritě, přičemž jako divák tušíš, že to má předem jasně spočítaný. Duff je jako anti-hrdina obstojný, snímek sice dostatečně vtáhne a je v rámci noir béček nadprůměr, ale zanechal jen chladný dojem.

plagát

Nebudou mi věřit (1947) 

Případ slabocha a křiváka je divácky vděčná noirová vztahovka, kde baví roztomilá zlatokopecká Haywardová i peprný scénář s citáty typu "she looked like a very special kind of dynamite, neatly wrapped in nylon and silk". Takže dobrý, přes pár nesmyslů v logice a škoda absence pořádný herecký star namísto chabšího Younga jako hlavní role. K závěru - sebevražda prý neprošla přes produkční kód.