Slasher

Ne že bych se nudil, plejáda hvězd a Zachovo cvičení v trapnosti mě vždycky potěší, jenom ani já moc nechápu, proč tohle nebyla radši další řada samotných interview v dosavadním formátu, anebo prostě třeba 40-minutový speciál... Jako film působí narychlo spíchlý a absurdní, což je možná ten point. Celý je to tak jako tak vtip. (x)

90% vlažný, prázdný, chabě sentimentální a těžce zaměnitelný straight-to-video akční béčko, 10% důstojná ultrabrutalita — všeho všudy si říkám, že ten nejméně rambovský, nejzbytečnější, nulově nahláškovaný díl, co zaručeně nejvíc vyšumí. Krom Slye tu jen parta nevýrazných postav-herců a skvělý "sicariovský" potenciál americko-mexický hranice přišel totálně nevyužit. A jediný, co mě chytlo za srdce, je nostalgická montáž z finálních titulků. Laťka z minule nešla být výš, jako velefanda série známkuji za slabý průměr a bohužel (!!) FAIL. (2023 druhá projekce, dojem lepší a zvyšuji na 3*)

Chappelle je sympaťák a zvlášť v dnešní vysoce zblázněný, ultra-pohoršitelný, sněhovločkatě safe space Americe cením jeho nespoutaný projev a záměr provokovat, upřímně ale, je to jen průměrně dobrý, zábavný a vtipný. A před pár lety by nebyl žádný povyk...

Šestákový román jak vyšitý - noční vražda modelky ve městě, co nikdy nespí. Vcelku poutavý případ, dvojka čmuchalů a roztomilý vyprávěcí vsuvky (jak příručka od policie) bych bral za průměr, co mi ale udělalo radost a dalo na ten extra bod, tak bylo intro, outro a vůbec silná, až "fotografická" role tehdejšího Manhattanu a napínavý klimax přes Williamsburg Bridge. Holt slabost pro starý New York :) Určitě si doplním i zbytek té Dassina social-realist poválečné trilogie.

Pomníček zásluze jedné, potažmo třem, potažmo všem afro-americkým počtářkám na vesmírné snaze 60. let (předně misi Friendship 7), tedy ještě za dob bezpráví a tvrdý segregace. Ano, je to kýč a crowd-pleaser (vede pobíhání mezi záchodky) a ano, všechny ty "naštvaný bílý chlapy" vykresluje jako omezenecký nemehla (co by si byli jinak počali), nicméně nemění se nic na faktu, že je to milý a zpětně důležitý film bez nějakých napálených sentimentů nebo agitek, další solidní vhled do dnes celkem absurdních poměrů v USA - ne až tak dávno zpět. A navíc jsou tu Ali a Costner. "Here at NASA, we all pee the same color."

Ono dnešní optikou a po tragédii Deepwater Horizon je označení typu amorální "oil industry propaganda" vyloženě nasnadě, nicméně já se mohu odprostit a prohlásit, že mi tady ten příběh hledání zlaté ropné žíly u roztomilý kreveťácký prdele při pobřeží Louisiany přišel všeho všudy super. Jelikož vizuálně je to přesně ta sexy technicolorová Americana padesátých let, herecký šarm nechybí (Roland & Stewart) a dramaticky vzato daleko před mým očekáváním - dokonce je tu jedna z nejlepších scén mořských bouří, co jsem kdy viděl, opepřená rvačkou s dynamitem. Takže klidně uznám: "včerejší" óda na takovou tu starou američanskou podnikavost přes pár mrtvol ("you never had the privilige of gambling your last penny on a dream"), za mě ale radost a silný zářez do wildcattin’ kategorie. (x)

Volnomyšlenkářská, meyerovsky ňader plná kultovka mi vůbec nesedla a co naplat tolik "groovy" koček a scénář od slavného kritika (x), když půlka postav a v součtu i celý film prostě vůbec nedává smysl, k závěru už mě mořil. I přes to ale dá se říct, že šťavnatý.

Začalo to hezky, ale druhá část mám pocit vedla do ztracena (kde navíc postavy opticky nezestárnou). I tak je to pěkný retrovýlet do Hollywoodu/ New Yorku let třicátých a čtyřicátých, opředených desiluzí, snobskou smetánkou, navíc s humornou vsuvkou do židovský rodinky včetně tvrdých praktik gangsterů (viva Corey Stoll). Eisenberg ve svý roztomile neohrabaný a drzý poloze baví a zároveň je na facku. Jak říkám, ve výsledku nevím, co si z děje a osudu postav vlastně vzít, zda stálo za to příběh tady téhle vadné romance vůbec vyprávět - což může být záměrný, stejně jako nedotažený. Neboli tady @Cervenak a odnikud nikam :) "When the sun starts to dip on the Hollywood hills, the light often takes on the saturated loveliness of color by Technicolor..."

Skvěle přímočará mexploatační střílečka s bandou upocených smradlavců, nasraným Banderasem a žhavou knihovnicí Salmou, takový v podstatě o rok starší bratříček FROM DUSK TILL DAWN. Všechno dění v baru Tarasco (včetně chcací storky Quentina) je úplný vrchol zábavy a člověk si prostě říká, sakra vole Rodriguez, proč jsi musel od tý doby točit tolik kravinek namísto jen samých akcí tady toho ražení? Když se tak zpětně dívám, devadesátky vůbec nebyly tak špatný...

Poválečný, post-prohibiční noir vyniká skvělou zápletkou a v ostrovním prostředí hotelu Largo ve vedru jižní Floridy. Bogartův "soldier" v šachu partičky gangsterů, pár dalších prototypických postav, atmosféra nemalá zatímco venku zuří hurikán -- popere se hlavní hrdina s osudem a zachová se sobecky srabsky, anebo nářezově chlapsky? Mlhavý Santana závěr má taky hodně do sebe. Značka zamračený letní podvečerní ideál. "Out of season in this heat... Why would they decide to sit down on Key Largo?"