honajz2

Felliniho Americká noc, která sice své kouzlo má, úsměv na tváři vytvoří a celkově po ní má člověk příjemný pocit, ale jinak si nemůžu pomoct, moc mě to nedostalo. Respektive mě to docela nudilo a chyběla tomu nějaká podmanivost. Přitom mnoho prvků je zde povedených, ale prostě tomu chybělo všechno to, čím je Americká noc tak okouzlující. Zatím nejslabší film, jaký jsem od Felliniho viděl, ale špatný rozhodně není, jen o něco slabší. 3*

Celkem zdařilá polská absurdní sci-fi komedie, kterou kdybych hodnotil čistě jako komedii, jsem s ní dost spokojený. Sice tu člověk z toho všeho nejde co chvíli do kolen, ale úsměvná ta absurdita přinejmenším rozhodně je. Navíc to má dost příjemnou stopáž a většinu času i podmanivou atmosféru. Jediné, čím si nejsem jistý je to, na co ten film vlastně chtěl narážet. Na zvrácenou společnost, která může v budoucnosti skutečně vzniknout? Nebo každá postava má odkazovat na současnou společnost (byrokrat, novináři...)? Nebo na absurdní pojetí svobody? Já jsem spíš pro možnost 1, ale může to být i kombinace více, nebo třeba žádná. Každopádně i když v tomhle jasno nemám, i tak se mi Ga, ga líbila a to především svým absurdním světem. A Jerzy Stuhr tu hraje zase skvěle. Slabé 4*

Strašně nudný film, který je sice skvěle ozvučený a dokonale natočený (+ v některých scénách vynikly i mraky), ale nudil mě opravdu neskutečně už od prvních minut a za celou tu hodinu a půl se to nezměnilo. Navíc se zde střídá několik časových linií, což je v dnešní době módní, ale mě osobně to dost štve. Kvůli tomu mi ten film nic nedal (kromě pár hezkých záběrů přírody), ničím mě neoslovil a ani jsem neměl důvod se o něj nějak zajímat, celý ten děj mi byl ukradený. Možná je tam propracovaná psychologie hlavní hrdinky, možná to má geniální příběh a pointu (i když o tom celkem pochybuji), ale ten film mi nedal důvod se o to vůbec zajímat. V nějaké jiné náladě bych to možná ocenil, ale i o tom dost pochybuju. Tyhle horory, co se hlavně snaží o silnou atmosféru mám rád, ale tenhle se prostě nepovedl. 2*

Burtonovu verzi mám radši, ale ani tahle ze sedmdesátek vůbec není k zahození. Své kouzlo rozhodně má, dívá se na ní dobře a líbí se mi, že se podrobněji věnuje hledání kupónů a celé té mánii okolo nich. Gene Wilder je jako Willy Wonka skvělý, ale přece jenom mi Johnny Depp sedl víc. Dokonce i ty písničky tady byly ok. Jediné, co mi vadilo bylo to, že část v továrně na čokoládu sice má zajímavé a na svou dobu dobře zpracované nápady, ale celá ta prohlídka podle mě byla probraná až moc rychle, což moc nešlo dohromady s tou pomaleji podanou první polovinou. Ale jinak se mi i tahle verze líbila, své kouzlo jistě má a klidně bych se na ni podíval znova. Silné 4*

Asi chápu, co to chce říct, ale i tak mi to přišlo zbytečně dlouhé. Navíc Švankmajer má lepší filmy, jak po stránce příběhu, tak i po stránce animace. Úvod a začátek mi přišel skvělý, ale ten prostředek mě prostě neoslovil, byť chápu jeho smysl. 3*

Vizuálně ten film vypadá naprosto skvěle a myslím, že by efekty mohl částečně obstát i dnes. Lucas si s tím prostředím poměrně dost vyhrál a proto působí tak dobře, navíc samotný nápad ten film vůbec nemá špatný. Jenže jinak to moc nefunguje. Naprosto jednoduchý děj je roztažený na hodinu a půl a i když se snaží o předání nějakých myšlenek, vyzní stejně banálně jako ten děj. Navíc tomu chybí nějaká poutavost (napsal bych, že je to chladné, ale celý tenhle film se odehrává v dost chladné společnosti a tak by tento výraz nebyl přesný) nebo něco navíc, třeba nějaký zvrat, jelikož upoutat jenom vizuálem se THX 1138 v mém případě zrovna nepovedlo. Každopádně tenhle námět (a takhle podaný) je spíš na krátkometrážní nebo středometrážní do 35 minut max., asi někdy kouknu i na ten kraťas, třeba na mě zapůsobí víc. Takhle ale moc ne. Celkově to vidím tak na 3*

Celkem divácky vděčný Wendersův film, s jasným dějem, který ale nepostrádá Wendersovu typickou pomalou (ale podmanivou) atmosféru. Ten film se mi líbil, přišel mi i celkem dobře vedený, je skvěle natočený a rozhodně jsem si při něm nenudil. Každopádně mě to nechytlo natolik, abych dal plný počet a od Wenderse jsem zvyklý na jiný druh filmů, i tak si ale s krimi žánrem poradil dobře a 4* Americkému příteli dám rád. Ale Wenders má i lepší filmy.

Já bych strašně rád dal 5*, ale prostě to na ně nevidím. Přitom atmosférou je to fakt hodně povedené, na české poměry naprosto nezvykle a já bych strašně rád, aby takových filmů v Česku vznikalo víc, protože už by se zde konečně začaly točit filmy, které tady naprosto zoufale chybí. Taky je to dokonale natočené a zahrané, velmi dobře vedené a i hudba je vybraná skvěle, dokonce bych se nebál to označit jako horor. Sám jsem až šokovaný, že se to někomu v Českých poměrech až tak povedlo. A co se děje týče, nějak jsem to pochopil a dost by mě zajímalo, jestli Křižka náhodou neviděl The Living and the Dead, jelikož mi ho ten film - obzvlášť ze začátku - mírně připomněl. JAK JSEM FILM POCHOPIL JÁ - Jakub se stará o svoji zjevně umírající matku, jenže ta evidentně už takhle dál žit nechce. Mimo jiné žijí v rozpadajícím se baráku. On ale stále chce udržet matku při životě, jenže jednou dojde k dost ostrému konfliktu (ve kterém zjistíme, že Jakub je parchant, nemanželský syn), který vyvrcholí tak, že svoji matku strčí na kolečkovém křesle ze schodů. Matka zemře a on sám za to cítí vinu, se kterou se vnitřně nedokáže smířit a oběsí se. I jako duch zůstává ve svém domě, kde se setkává se sebou samým ve fraku, což měla být asi Smrt a s ní se baví o svém činu. Do toho se stává obětí posmrtných "halucinací", ve kterých ho straší jeho matka - což má zobrazovat tu jeho vinu. Evidentně je tedy v očistci. Ke konci se i dozvídáme, že ho nejspíš vzrušovalo škrtit lidi, takže matka nejspíš nebude jeho jedinou obětí (tady si ale nejsem tolik jistý). Poté, co vše řekne Smrti, Smrt mizí a on v domě zůstává sám. Jeho hříchy jsou mu odpuštěny (asi Bohem, nasvědčují tomu křesťanské odkazy, ale když se tam mluví o reinkarnaci, tak si nejsem jist) a on dostane druhou šanci a znovuzrodí se. KONEC VYSVĚTLENÍ. Nějak tak jsem to pochopil, ale berte to prosím s rezervou, něčím si nejsem jistý a jak to ve skutečnosti bylo myšlené ví jen Křižka. Každopádně tenhle film se mu zatraceně povedl a nechybělo málo a dal bych plný počet. Takhle je to "jenom" za silné 4* a podobných filmů bych uvítal mnohem víc. Tohle přesně je taky ten typ filmů, co v téhle zemi zoufale chybí.

Ušlo to. Něco pobaví, něco ne, skoro to nenudí a smrti zde jsou dost zajímavé, má to správného záporáka, ale celkově z toho mám průměrný pocit a znova bych se na to nepodíval. Hlavně nechápu proč ta část, ve které kromě zobrazení života na střední škole, musela trvat tak dlouho. A chyběly mi zde nějaké sympatičtější postavy, tady mi žádná sice nevadila, ale ani mě neoslovila natolik, abych jí fandil, takže mi jejich osud byl poměrně ukradený - snad jen kromě jedné. Stejně na tom všem nejlepší je ten začátek. 3*

Dost zajímavý film, ukazující střet Marata a Sadeho, který vlastně i mapuje stav francouzské společnosti v období Velké francouzské revoluce. Nabízí i pár zajímavých myšlenek, ovšem nejvíc mě na filmu fascinovala zvolená forma a kamera, která měla každý záběr perfektně promyšlený a já si díky tom každého patřičně užíval. Slušné jsou i herecké výkony. I tak mi ale dvě hodiny připadaly moc a celkově to na víc jak 3* nevidím, byť bych to označil za docela povedený film. Akorát vůbec nechápu, kde se tu vzali žánry horor/mysteriózní/thriller. Film totiž není ani jedno a ani k jednomu se nepřibližuje - obzvlášť k mysterióznímu ne. Kvůli těm žánrům mě ten film nalákal, ale i když tu vůbec nejsou, i tak jsem Marat - Sade rád viděl. Hlavně se mi ukázalo - znova - že Peter Brook má pro filmařinu opravdu cit, možná bych si mohl sehnat další jeho filmy. 3*