VOD (1)
Obsahy(2)
Surrealistický kalendář podle Jana Švankmajera. Muž chvíli sleduje dům na samotě a posléze do něj vstoupí. Zůstane v předsíni a odtud každý den vyvrtá díru do dveří jednoho pokoje. Tou pak sleduje dění uvnitř. Sedmý den do děr vloží rozbušku se zápalnou šňůrou a spěšně odchází… Absurdní a surrealistická němá groteska – autorský film Jana Švankmajera z roku 1969. Název je parafrází Nerudovy povídky Týden v tichém domě. Jenže v případě surrealistického pojetí dům neobývají lidé, ale věci. (Česká televize)
(viac)Recenzie (45)
Jestliže je tohle ten bájný, tajemnými legendami o vilných pannách a vesmírných chobotničkách opředený filmový surrealizmus, byl bych nucen ho prohlásit za blbost nehodnou pohledu, jenže v tomhle případě to naštěstí bude jednodušší, ono se to prostě a jednoduše nepovedlo. Krátké rámcové výjevy mají tu výhodu, že je-li jedna pokoněna, je možno reputaci v dalších výjevech vylepšit, to se bohužel nestalo, všechny tyhle pasáže jsou nudné jako prasklá kostka na chodníku (a to i z hlediska animačního). Rámec samotný je docela zajímavý, bohužel ho ale zase zabíjí zcela zbytečná a odpudivá vele.třesavkovitá kamera. ()
Krásný experimentální animovaný snímek který v sobě dohromady nádherně skloubil a využil všechny ty reálné možnosti zobrazení předmětů a objektů v reálném světě. Muž si dalekohledem prohlíží osamělý dům v zahradě za tratí. Obezřetně se přiblíží a vnikne do prázdné budovy, kde si pečlivě v kalendáři odškrtává dny prožité v domě naplněném fantastickými ději..4,5/5*. ()
V dalším krátkometrážním počinu Jana Švankmajera vidíme opět jednotu reálného a fiktivního světa, opět vidíme personifikované předměty, opět iluze popírá realitu a naopak. Muž, zcela všední, voyeur, ve zdánlivě opuštěném domě pozoruje věci kolem sebe, jejich utajený a převrácený život: animovaný zvířecí jazyk konzumuje živé i neživé předměty, židli narůstají křídla, květina uschne a vzplane... Absolutní věcnost, surrealismus, manýrismus, Švankmajer. ()
Taky jsem se u sledování tohoto Švankmajerova kousku zrovna dvakrát nebavil. Šmírování chlápka v baráku bylo místy i trochu otravné, animace taky nebyla nejpovedenější, nicméně mělo to samozřejmě i své klady. Tu slepici na klíček jsme měli taky doma po jednom z rodičů. Takže chvalozpěvy na to rozhodně pět nebudu, ale podívat se na to dá. ()
Poté, co Švankmajer opakovaně předváděl mistrovství v synchronizaci střihu a hudby, přišel s něčím nečekaným – s tichem. Ať už hlavní hrdina nakoukne do kterékoli místnosti, znamená to, že následující fantastické děje budou provázeny absencí zvuku. Příběh samotný je dostatečně švihlý, je v něm pár prvotřídních nápadů, ale na dvacet minut mi to přišlo málo (70%). ()
Zaujímavosti (1)
- Název je narážkou na film Týden v tichém domě (1947). (sator)
Reklama