honajz2

Trošku déle jsem se do toho dostával a v asi dvou scénách mohlo být jejich vyznění nápaditější, ale jinak se mi to líbilo skutečně hodně. Má to skutečně spoustu skvělých a kreativnách nápadů, spoustu vtipných scén, dobrý námět, sympatickou ústřední postavu, příjemně se mi na to dívalo, nenudil jsem se u toho, místy to je i poetické a celkově mi to prostě dost sedlo. Na plný počet mi tam sice něco schází, ale třeba s tím při dalším zhlédnutí, ke kterému určitě jednou dojde, nebudu už mít problém. Jen jsem moc nepobral účel toho posledního záběru a v tuhle chvíli mám pocit, že by se to bez něj i obešlo, ale tak co už. Silné 4*

Na absurdní komedii to má málo nápadů a hlavně pořádný humor, protože za celou dobu ho tady nejen že bylo dost málo, ale taky byl většinou trapný a ve zbytku případů jen nevtipný. Pousmál jsem se asi třikrát a z toho jednou v případě, kdy se publikum naopak vůbec nesmálo. Vůbec ten humor byl podivně jednoduchý, až mě to nemile překvapilo, protože o hrách a humoru Dejvického divadla se traduje jiná pověst. Místy mi to i dost pomalu utíkalo a snad jediné, co si drželo moji pozornost, bylo občasné zjevení tajemného muže. kvůli kterému jsem byl dost zvědavý, kam to celé vygraduje a s jakou to přijde pointou, A byl jsem pak po zásluze potrestán, jelikož to skončilo nejjednodušší možnou a víc v tom nebylo. Musím ale uznat, že nacvičit to asi nebylo vůbec jednoduché a některé nápady (třeba s výměnami rolí, nebo různými "závěry") mi přišly zajímavě vymyšlené. A ocenit musím i práci střihače/režiséra záznamu, který to sestříhal skutečně nejzajímavěji jak jen to šlo. Jinak ale slabota, zklamání a bohužel i další důvod, proč Havelku fakt nemusím. Lepší 2*

Tak tohle mě teda vůbec nechytlo. Má to sice skvělý soundtrack a zajímavé zobrazení závislosti na drogách (zjevování velkého jezevce, který na hlavního hrdinu v jedné scéně hodí lopatou hromadu kokainu, což je asi nejzajímavější scéna na celém filmu), ale co potom? Žádné emoce z toho ke mě nešly, jenom jsem se královsky nudil. Jo, asi tak 25 minut je to zajímavé, ale hned po tom, co ohluchne a vytvoří nějaký neposlouchatelný mix, šel můj zájem tak rapidně dolů, že mi byl hlavní hrdina za pár minut celkem ukradený. A to, že pak jako hluchý zase dělá DJe a jde mu to, protože tu hudbu nějak čte, to tomuhle filmu fakt nesežeru. Chápu, má to být komedie, ale i tak mi to sem nesedělo. Hlavní hrdina ale svoji roli zvládá skvěle, celý film se tváří neskutečně sjetě. Mě tohle ale strašně nudilo a camea Paula van Dyka nebo Tiesta tenhle film nezachrání. Navíc to celé selhává i jako pseudo-dokument, protože částí, ve kterých to vypadá jako dokument, je málo. A to jsem tomuhle filmu docela věřil, protože jsem se jsem dostal přes Groove, ale Groove přece jenom ve mě zanechalo nějakou dobrou náladu, tohle ve mě zanechalo... Co to ve mě vůbec zanechalo? Já nevím. A to je to špatné. EDIT 10.4. 2022 - Fakt netuším, v jakém stavu jsem byl, když jsem se na to díval tehdy. Dokážu pochopit, že mě to nudilo, protože prostřední část mi přijde rozvleklá i teď, nicméně že jsem tak kritizoval to, že je hluchý DJ nakonec schopný stále skládat skvělou hudbu, tomu se mi fakt nechce věřit. To jsem to asi musel prospat, jinak si to nedokážu vysvětlit, protože to tam má dokonale vymyšlený důvod. Ten se mi na tom filmu líbil i nejvíc, jen mě mrzelo, že se mu to nevěnovalo víc do hloubky. Ona se hudba dá skutečně najít všude okolo nás a i hluchý ji může skládat podobným způsobem, jako právě Frankie. Nicméně to není jediné, co se mi na tom líbilo - camea slavných DJů, skvělý soundtrack a naprosto dokonalý výkon Paula Kaye jsem ocenil už tehdy, ale tentokrát musím ocenit i solidně gradovaný příběh, skvělou filmařskou stránku plnou dobrých nápadů ať už kamery či zvuku, pár vtipných scén a taky velmi pozitivní náboj v závěru, který jsem v tom tehdy asi taky vůbec neviděl, ale aspoň mě při druhém zhlédnutí potěšil o to víc. A ačkoli mi určité postavy byly celou dobu nesympatické včetně Frankieho (i když jsem ho postupně začínal snášet), i tak z toho filmu nakonec mám velmi příjemný pocit, dokázal mi i zvednout náladu a rád si ho někdy s chutí pustím znova. Dříve jsem dal čisté dvě, ale teď své hodnocení měním na čisté čtyři. A tak moc jsem hodnocení po druhém zhlédnutí (u filmu) snad ještě nikdy nezměnil... 4*

Musím říct, že jsem to dlouhou dobu viděl na 4*. Většinu času jsem to totiž bral (a asi jako jediný) jako černou cynickou absurdní komedii, která si dělá krutou srandu z určitého typu lidí. Převážně se jednalo o znuděné boháče a sem tam nějaké magory, takže jsem tu ani neměl dojem té Seidlovi nenávisti ke všemu živému, ale spíš cílený výsměch pouze určitému typu lidí. Nezlobte se na mě, ale u některých postav se jejich pováhám nešlo nezasmát - a všemu kraluje ta šílená stopařka, ze které jsem dostával pár menších záchvatů smíchu. Nebál bych se dokonce tvrdit, že to byl Seidlův účel - přeci jenom, svým postávám se prý hlavně vysmívá. A i když je to absolutně bez děje a jen se tu prolínají osudy několika postav, musím říct, že mě to dost zaujalo - skvělou kamerou, podmanivou atmosférou, realistickými hereckými výkony a hlavně všemi těmi bizarními postavičkami, z nichž ani jedna není normální a ani jedna vlastně pro nic nežije, protože tu všichni jen přežívají. Znuděně, s úchylkami nebo psychickými poruchami, bez ambic, bez nějaké životní náplně - a přitom tu všichni touží po lásce a nechápou, proč se jim jí nedostává. A do toho je venku nesnesitelné vedro. O to víc mě ale zklamalo, že v poslední třetině to výrazně ztratí tempo, znatelně zvážní a v doslovném závěru divákům sdělí Seidl to, co říká v každém svém filmu - a to je to, že celé lidstvo je hnusné, odporné a zatraceníhodné. Mrzí mě, že to tam musel nacpat, protože s neutrálním vyzněním bych byl mnohem spokojenější, zatímco takhle nemohu tu Seidlovu povrchní nadřazenost ani trochu tolerovat, jelikož je prostě mimo. A ani pak nemůžu Psí dny brát jenom tak, jak jsem je většinu stopáže bral. Navíc když už mám brát tu poslední třetinu jenom vážně, hodně tomu chybí promyšlenější postavy. S jejich psychologií si totiž Seidl vůbec hlavu nedělal. I tak se mi to ale celkem líbilo a většinu času mě to skutečně bavilo sledovat, je to takový rakouský (=dost úchylný) a cyničtější Roy Andersson, ale slabé čtyři tomu nakonec nedám, jelikož to na víc prostě nevidím. A nutno uznat, že bez postavy stopařky by ten film fungoval znatelně míň, protože ta holka se prostě musí zarýt do paměti každému, kdo tenhle film uvidí. I tak si ale myslím, že silné tři jsou ode mě pro Seidla dost slušný výsledek, protože ho jako režiséra opravdu nemusím.  Ale jestli si takhle bude střílet ze znuděných boháčů i v ostatních filmech, možná si k němu ještě najdu cestu... Silné 3*

A buďme jako děti, věčně nevinné, bezstarostné a bezchybné, nerozumějící složitosti světa, protože civilizace z nás dělá jenom monstra... Ale jako dobře, když pominu krátkozrakost a naivitu té myšlenky (kterou nemám náladu tady rozpitvávat, protože to dělám u každého filmu se stejným vyzněním) a budu to brát jen jako anarchistické pojetí carpe diem, tak se to celkem dá akceptovat. I s přihlédnutím na dobu vzniknu, kdy se toužilo po svobodě a Jakubisko toužil očividně po té absolutní, která nikde nemůže fungovat a kdyby se jí všichni řídili, civilizace se úplně rozpadne, ale budiž, už jsem psal, že tady to aspoň částečně dokážu pochopit. Stopáž to má dost příjemnou, ale popravdě mě ty Jakubiskovy surreální výjevy opět přišly dost kreativní, ale bavily mě jen někdy a místy jsem se u toho spíš nudil. Navíc jak to celou dobu sází na tu naprostou volnost, tak se to hodně dlouhou dobu nikam neposouvá a aby mě bavily jenom ty výjevy, na to to nebylo dostatečně... no prostě poutavé. Ale nakonec jsem z toho celkem spokojený, obával jsem se něčeho strašně samoúčelného ve stylu Sedmikrásek, ale tohle naštěstí chtělo něco říct a dokonce to i někam vedlo... Silné 3*

Bergmanův tehdejší věk už na tom je znát, protože ten scénář není vždycky dotažený a je tu i pár dialogů s úplně stejným problémem (a jedna je extrémně chladná jak od (tfuj na mě, že ho u nějakého Bergmanova filmu zmiňuji) Lanthimose), ale i tak to podle mě fungovalo skvěle. Bergman to sice natočil v 85, ale postavy tu má tak moc dokonale napsané a vedené včetně psychologie postav, že by to tak skoro žádný současný režisér vůbec nezvládl, včetně těch mladých. I přes to divadelní ladění je to navíc dost podmanivě natočené a veškeré scény a dialogy jsou díky tomu velmi působivé a některé samozřejmě taky silné, ale velký podíl na tom mají i slušné herecké výkony a ta většina dobře napsaných dialogů. Zapracovat se na tom opravdu ještě dalo a závěr taky není zrovna tak silný jak by mohl být, ale pořád je tenhle Bergmanův film dost solidní a dle Sarabandu mám pocit, že nejspíš (naštěstí!) nepatřil mezi ty slavné režiséry, kteří se časem vyčerpali a jejich poslední díla byla dost slabá. A je to za mě jenom dobře, ale nechci to zakřiknout - přeci jenom, z jeho posledních filmů jsem zatím viděl jenom tohle. 4*

K mému překvapení to nakonec nějaký smysl mělo, i když se to skoro celý film tváří, jako že je to úplně o ničem (něco jako Harmony Korine), ale i tak ve finále to je nic moc. Když jsem viděl Film Petra, tak je tam znát, že si s tím Petr Marek nějak vyhrál, ale tady tohle mi celé přijde odfláknuté. Obraz kromě finále a scén vstupování do kamery je o ničem, nesmyslný komentář je sice někdy zábavný, ale většinou leze na nervy a ten zvukový doprovod nějakých dětských říkanek, houslí a štěkání psů, to tam má dělat ten horor? No, tak v rámci experimentálního žánru může tvořit horor cokoli, takže nemůžu říct, že by tu něco nebylo, ale je toho málo. Navíc pro mnoho lidí ten film rozhodně nebude snesitelný. Ne, že by od toho člověk musel odvracet zrak, to určitě ne, ale je tu třeba pětiminutový záběr na rozmazanou stěnu a je to natočené tak, že je vidět jenom ta stěna (a do toho je komentář, aby se něco dělo). Ve výsledku mi to přijde celkem odfláklé, Petr Marek má rozhodně na víc. EDIT 9.4. 2022 - Můj původní komentář se mi moc nelíbí, nicméně s něčím se svým mladším já souhlasím a s něčím naopak vůbec. Už jsem tenhle Markův experiment dokázal i víc brát jako něco, co jen jaksi zobrazuje autorovo podvědomí či strachy (nehledě na to, jak moc se to nedá pochopit - tohle je čistě osobitá záležitost a nikdo jiný než autor to asi přesně nepobere) a rozhodně to není až tak samoúčelné, jak jsem si zpočátku myslel. Jsou tu zajímavé filmařské nápady (natočené navíc způsobem, že se nikdo jiný než Petr Marek ve filmu přímo neobjevuje!), některé slovní obraty mě celkem pobavily, ať už to byl účel nebo ne a místy to má i podmanivou atmosféru a napětí v tom, "co z toho nakonec vypadne". K něčemu to skutečně vedlo a pochopitelný konec to taky má, nicméně i když jsem tohle při druhém zhlédnutí docenil víc, ta hodina mi místy utíkala skutečně pomalu a neustále se opakující dětský zpěv mě už později jen neskutečně otravoval, stejně jako ty rozmazané, taktéž neustále se opakující záběry na Markovi přátele. A některé scény opravdu vypadají jen tak, že Marek (např.) točí podlahu, vypravěč se skoro nevyskytuje,  jen hraje hudba, ale nic jiného se vlastně ani neděje. Ano, i v téhle scéně byl experimentální prvek, ale je jasný celkem rychle a sledovat zhruba pět minut jeho "naplnění" mi přijde poněkud zbytečné. Co jsem si ale opět užil bylo vstupování do kamer a občasné proměny režiséra v jeho alter ego a naopak, to mi připadalo jako skvělý nápad už tehdy. 3*

Zpočátku celkem obstojný a příjemný film svého druhu, který ale naprosto pohřbívá neschopnost tvůrců pracovat s příběhem. Úvod se odehraje rychle (a značně nelogicky, ale kdo se na tohle bude chtít podívat s něčím takovým musí počítat), celkem i navnadí, ale pak se to rozplizne do úplně normálního filmu o teenagerech ve stylu hraných seriálů s Disney Channelu. A vlastně se tam pak dlouho nic neděje, jen ten mladší z bratrů získá zničehonic superschopnosti, se kterými pak ani moc nepracuje, hlavně ve chvílích, kdy by měl. Vedlejší dějové linky působí jako nahodile vymyšlené a ta ústřední se po úvodních 20 minutách nějak rozjede až zase v posledních 20 minutách (kdy se konečně odhalí dost očividná záhada tajného agenta), aby to mohlo mít akční finále i nějaký ten boj s mimozemšťany, jejichž motivace tam jsou stejně nahodile přidané, jako ty vedlejší dějové linky. Ono to ve výsledku není vyloženě špatné, ústřední duo je i celkem fajn, ale je to prostě hrozně mdlé a nezáživné. A právě tím si mě ten film ztratil nejvíc - a to natolik, že i ty dvě hvězdy ode mě jsou jen tak tak. Slabé 2*

Zase jinak a zase skvěle. Mě fakt fascinuje, jak moc mě íránské filmy vždycky dokáží překvapit, i když se třeba jen vyjadřují pouze k jednomu a tomu samému tématu. Ze začátku mě tedy mírně zarazilo, že tu skoro neustále hraje hudba, ale rychle jsem si na to zvykl a pak už mě ten film dokázal plně pohltit. Ona je to tak trochu íránská verze Koně se také střílejí, akorát tohle je zasazené do jejich reálií a nesoutěží tu několik lidí tancem a během o peníze, ale jeden chlap jezdí neustále na kole v malém kolečku za peníze, které potřebuje získat na nezbytnou léčbu své ženy. A jak už to tak u íránských filmů bývá, snaží se to být maximálně realistické a až na pár drobností se to tu určitě daří. Navíc to je i dost napínavé, promyšlené, se zajímavými postavami, skvělou hudbou a dokonce i ten vedlejší příběh toho kluka tam do toho dost dobře zapadal. Na plný počet to ale nevidím hlavně kvůli tomu, že mi závěr přišel poněkud slabší (i když, kdyby to pokračovalo o pár minut víc, tak už je z toho pomalu horor), ale i tak mě Cyklista hodně nadchnul a silné čtyři mu dám hodně rád. A kdoví, třeba i tu pátou hvězdu přidám, až se mi to rozleží v hlavě. Silné 4*

Celkem sympatický pokus o mindfuck, ale jede to jen na půl plynu. Navíc nějak zajímavé a líp vedené mi to přišlo až v druhé polovině, do té doby to bylo jen do sebe zahleděné cosi s ne zrovna sympatickými postavy, se slabou atmosférou a s humorem, který mě skoro celou dobu jaksi míjel. S humorem se to nezměnilo ani v té druhé polovině, ale všechno ostatní naštěstí ano a tak z toho nakonec mám aspoň zapamatováníhodný a mírně příjemný dojem. Víc jak průměr to ale pro mě stejně není, jelikož to pro mě ani žádný silnější zážitek nebyl. Buď to mělo mít víc (šílenějších) nápadů, nebo to mělo být víc propracované v jednotlivostech či i v celku, protože ono to sice něco řekne a odněkud někam jde, ale s ničím to moc nepřijde, SPOILER jenom s obyčejným cyklickým koncem, kterému shází něco navíc, abych ho dokázal jen tak akceptovat KONEC SPOILERU. Jak jsem ale psal hned na začátku - je to sympatický pokus, který ani není vyloženě nepovedený. Jen je to pořád jen pokus... 3*