honajz2

Pořád velká spokojenost ve všech ohledech a dokonce i Bart se konečně zase objevila, jen teda to příliš vřelé setkání Panta se Silasem jsem moc nedával. Vůbec mi celou dobu přijde, že to tam je jen proto, aby se to zavděčilo moderním trendům... Silné 4*

V určitých částech se mi to docela líbilo, třeba při těch automobilových honičkách nebo u všech scén s Randym (aspoň tedy u těch na samotném začátku, pak mě moc nebavil ani on), ale celkově mě to moc neoslovilo. Jednak to má slabý děj, pak to taky má nezajímavé postavy, jejichž osud mi byl celkem lhostejný, slabou atmosféru a co je úplně nejhorší - je to strašně nevtipné. Vůbec většina těch vtipů je dost zvláštní, až jsem chvílemi nechápal, co má na těch, jak to říct... asi korektních (?) vtipech být vlastně vtipné. Silně mi to připomínalo to, čemu Petr Marek říká "vysušený humor" - zničení každého vyvstávajícího gagu jeho rozmělněním či převysvětlením. A tady jsem fakt měl pocit, že tu takový vysušený humor je poměrně často a vůbec jsem nepobíral, proč. Tak aspoň to nebylo fekální, když už nic jiného... A potěšilo mě i to, že se jedná o road movie a že cíl jejich cesty mě dokázal zaujmout a do jisté míry i "napínat". Lepší 2*

No sláva, po delší době jsem od Hanekeho konečně viděl něco pořádného, co se mi fakt líbilo! Dokonalé mi to sice nepřišlo, víc zapracovat se na tom určitě dalo, namísto těch pár zbytečně dlouhých scén a i nějaký celistvější tvar to mohlo mít, ale jinak jsem spokojený. Je to sice jen sled volně propojených příběhů několika teenagerů, ale většina zdejších postav a jejich příběhy mě dokázaly zaujmout a dost se na tom podílel i slušně napsaný scénář, ve kterém má Haneke dostatečně vymyšlené jak všechny ústřední postavy, tak i jejich rodiny nebo lidi, okolo kterých se nejčastěji pohybují. Díky tomu mi ty dvě hodiny celkem rychle utekly a ani jsem se u nich nestihl nějak výrazně nudit, což mě samotného mile překvapilo, když tomu schází ten celistvý děj. Třeba ale taková realističnost tomu rozhodně neschází, dokonce to má i několik silných scén (nejvíc se mi asi líbila ta poslední) a i když je znát, že to prostě je televizní film, tak tu zároveň jsou znatelné prvopočátky určitých prvků, které Haneke ve své pozdější tvorbě rozvíjí. Takže za mě spokojenost a jsem zvědavý na dvojku :-) 4*

Tak je to asi jasné - Almodóvar není pro mě. A i když dokážu pochopit, že z toho někdo bude mít hodně silný zážitek, zdejší dost vysoké hodnocení mě i tak dost udivuje. Nezlobte se na mě, ale mě celý ten příběh přišel vycucaný z prstu, s nedůvěryhodnými postavami (vlastně už jen počáteční vykreslení vztahu mezi matkou a synem mě mělo varovat, jelikož bylo až podivně intimní (ale k žádnému incestu nedošlo) a chvíli jsem si dokonce myslel, že to není její syn, ale její manžel) a telenovelovým laděním, do kterého jenom Almodóvar přidal své oblíbené transvestity. Kdyby to nebylo tak skvěle natočené a zahrané, tak bych se ani nebál to jako telenovelu natvrdo označit, protože to chování postav a všechny ty neuvěřitelné zvraty... to fakt bylo jako z nějakého Divokého anděla nebo Esmeraldy. A jestli to fakt měla být pocta všem ženám, matkám a mužům, kteří jsou ženami (tak se to v závěru opravdu píše), tak se to Almodóvarovi už teprve nepovedlo, protože s tak telenovelovými postavami to tak prostě nevyzní, tedy u těch žen a matek. U těch transvestitů ale taky ne, jelikož tu jsou vykreslování hlavně jako prostituti/prostitutky. Někteří i s drogovou minulostí, ale hned jak se tu objeví, mají až nerealisticky srdce ze zlata. Ta forma je ale fakt dokonalá, to musím uznat, navíc je tu i spoustu promyšlených záběrů, ale k čemu to, když scénář stojí za prd a když vedení příběhu je tak zoufale telenovelové, že to začne být celkem rychle dost nudné. To ani dokonalá forma opravdu nezachrání. Pardon, omlouvám se všem, kteří tenhle film milují, ale mě minul obrovským obloukem. Btw, stejně jako u Špatné výchovy mě tu dost vytáčely i ty rádoby chytré věty a úvahy... Lepší 2*

Kdo mě zná, tak ví, že cíleně vyhledávám všemožné šílenosti a že jsem jich už hromadu viděl. Takže když napíšu, že něco takového jsem ještě v životě neviděl a na některé scény jsem jen civěl s otevřenou pusou, je jasné, že to bylo dost ujeté i na mě. Fantasy svět plný antropomorfních zvířátek (zdravím furries - i když tohle by asi bylo moc i na ně :D), přičemž sledujeme pár z nich v zákulisí divadla, kde se připravují na velkou show. A celý tým herců a zpěváků se skládá z mnoha bizarních postaviček - psychicky labilní hrošice, krysáka pornorežiséra, věčně nadrženého králíka, paparazzi mouchy, mrože gangstera, který je zároveň vedoucím celého divadla, věčně zfetovaný krokodýl, který válčil ve Vietnamu... a je toho ještě mnohem víc. Stejně jako u Bad Taste a Braindead mám pocit, že se Jackson inspiroval Tromou, protože jinak vůbec nechápu, jak by ho něco takového napadlo. On tomu odpovídá i ten humor, který je místy brutální, místy totálně absurdní, místy fekální (což je snad jediné, co mi na tom filmu vadí), místy je to zase satira (čemuž odpovídají i zvířecí vyobrazení některých postav) a celé dohromady je to něco skutečně nepopsatelného - což ale asi tuší každý, kdo se podíval do zdejší galerie. A já tyhle věci holt rád, takže mi to pochopitelně sedlo a celou tu smršť geniálních absurdních a občas i překvapivě chytrých nápadů jsem si prostě dost užíval. Opět mě zdejší hodnocení krapet překvapuje, protože tohle sedne fakt jen úzkému publiku diváků, ale budiž. Braindead vidělo mnohem víc lidí, má i víc procent a tam mě to překvapuje o dost víc, protože Meet the Feebles v sobě žádné gore skoro ani nemá. A mě osobně to sedlo snad i víc než Braindead (a o dost víc než Bad Taste, i když ani to mi nepřijde špatné). Jen škoda toho přehršle fekálního humoru, ze kterého sotva fungují dvě scénky, ale ten zbytek ne... Btw tak širokou škálu žánrů asi jinde neuvidíte. Jo, a ty písničky jsou přímo legendární a je to poprvé po fakt hodně dlouhé době, kdy se mi dost líbil muzikál - i když tohle je ten typ muzikálů, které zvládám i normálně. Silné 4*

Jednoduché myšlenky podávané hrozně složitým způsobem. Takže takový typický Zulawski, což v porovnání s ostatními filmy rozhodně neznamená nic typického a normálního. Na rozdíl od Ďábla tu je ale dost jasné (a to asi pro každého), o co autorovi šlo. Aby taky nebylo, když je to vidět v každé scéně, slyšet v každém dialogu a když to má tak šílenou, drsnou a nepříjemnou formu, díky které je ten film dost intenzivní a nezapomenutelný. Myšlenkově se to ale bohužel nikam neposouvá a jen se neustále deklamuje pořád to samé dokola, až mi to po čase začalo připadat krapet nudné a pořád jsem doufal, že to bude mít větší přesah, ale bohužel se tak nestalo. Jasně, měla to být vyloženě jen výpověď o krutosti války dost netradičním a drsným způsobem, složitým na sledování, ale jako někoho, kdo tyhle šílené filmy vyloženě vyhledává, mě to sice chytlo, ale výrazně mi to kazil fakt, že se to nesnaží jít hlouběji. Je to neustále bezvýchodné, nepříjemné, dokonce až nihilistické, začíná to i končí apokalypticými úryvky ze Zjevení, repetitivně se zde opakuje, jak se Bůh na všechny vykašlal a všechny nás tu nechává trpět... A jak už jsem psal, tohle se zde děje pořád a pořád dokola, bez snahy to někam víc vést. A přitom by to šlo - Posetitel muzeja je podobně šílený a bezvýchodný, i když není o válce (ale o apokalypse), ale obsahově je to značně hlubší a víc to zachází dál. Třetí část noci jen stojí na místě a z bludného kruhu nihilismu se stejně nevymotá, resp. ani se o to nesnaží. 3*

Tohle by se dalo spíchnout i s naprosto minimálním rozpočtem, klidně i za jediný den, klidně někde v Krkonoších a kdyby si to udělala parta přátel, nemuselo by to stát ani 5 000 korun. Ono, jak Petr Marek ve filmu Nebýt dnešní dokázal, se i za jeden víkend, třemi herci, jedním kameramanem, jedním zvukařem a rozpočtem 3 000 korun dá udělat pořádný film, který dokonce přesahuje do obtížněji natočitelných žánrů, ale nutno uznat, že ne každý je na to dostatečně kreativní. To jsem ale krapet odbočil. Ten film by možná i měl něco do sebe, ale to by to nesměla být jen obyčejná bakalářská povídka natažená na celovečerák plytkými a místy nedůvěryhodnými dialogy mezi otcem a dcerou a krásnými záběry na Island, které to samy rozhodně neutáhnou. Kdyby to byl dokument, budiž, ale tohle je drama. A sice mě krapet překvapil Langmajer, který zde po dlouhé době hraje konečně nějak jinak než v těch otravných romantických komediích, ale herecky mu to dost kazí přehrávající Babišová, jejíž postava je navíc tak divně napsaná, že té holce chováním fakt nelze věřit, že má 21 let. Aspoň ten námět sám o sobě není úplně blbý a to finále je sice krapet kýčovité, ale určitou sílu v sobě mělo, jenže úplný závěr to totálně pohřbil - SPOILER v těch Langmajerových představách umře a jak se propojují s tou operací, myslel jsem si, že se fakt nezdařila, ale v předposledním záběru Langmajer volá její matce (a svojí ex) a říká jí, že dcera bude v pořádku. Doslova řekne, že "bude v pořádku", ne, že "bude to v pořádku", takže nakonec vůbec netuším, jak to s tou operací dopadlo. Kecá jí? Jaký by pro to měl sakra důvod, vždyť by se to stejně dozvěděla... Nechápu to. KONEC SPOILERU. Takže co zbylo kladného? Slušná kamera, samotný námět, sympatická snaha o něco jiného, než se zde normálně točí... která ale je ale zase mdlá a nepovedená. Ach jo. 2*

Ach ty voiceovery, ach ty voiceovery, ach ty bressonovské voiceovery... Fakt jsem místy nechápal, proč musí vypravěč všechno komentovat, hlavně ty pasáže, ve kterých se to, o čem hlavní hrdina mluví, zároveň děje přímo v obraze. Zbytečně to tomu filmu ubírá na síle, atmosféře a vlastně i na celkovém zážitku a dost mě to mrzí, protože jinak se mi totiž Sunset Boulevard líbilo fakt hodně. Určité další mínusy v tom vidím i tak, třeba to občasné přehnané herectví nebo to, že to začíná koncem a o hlavní postavu se tak není třeba strachovat (což filmu značně ubírá, jelikož by pak byl o to napínavější), ale kdyby mi tam vadily jen tyhle věci, plný počet bych tomu nakonec i nejspíš dal. S očima přivřenýma, ale dal. Takhle to na něj ale bohužel nevidím, ale nic to nemění na silném zážitku, který jsem z toho měl. Natočené je to opravdu mistrně, atmosféru to má neskutečně podmanivou a mnoho scén díky ní skvěle funguje, taky to má solidní scénář s chytře napsanými dialogy a tak dokonale představenými postavami, že mi všechny připadaly životné, ani jedna nebyla přehnaný klaďas nebo záporák a se všemi jsem aspoň trochu dokázal soucítit, překvapivě i ty humorné scény se do toho skvěle hodily a dost mi sedl i samotný námět včetně závěru, který byl krapet jiný než jsem předpokládal, nicméně mě dostal. Takže i tak spokojenost a vůbec se nedivím, že má Lynch tenhle film tak moc rád. Navíc ten film pro mě měl ještě velké plus v hledání odkazů, které Lynch ve svých filmech použil - nejčastěji teda v Mulholland Drive nebo Inland Empire (btw už mi je jasné proč opičák a proč Pomona), ale ty odkazy použil i ve svých starších dílech, třeba v Twin Peaks skrze postavu Gordona Colea... Silné 4*

Možná bych dal i čtyři, protože atmosféru to má slušnou, prostředí se mi líbilo hodně, mysteriózní je to taky dost a v závěru se všechny ty neuvěřitelné náhody celkem obstojně protnou, navíc mi sedlo i to dělení do tří příběhů, ale popravdě mě mrzí, že to nebylo propracovanější. A hlavně u těch záhad je to vidět asi nejvíc, protože mě celou dobu strašně zajímalo, proč mu žena zanechala tu zvláštní navigaci, kdo k té holce promlouvá skrze ten mobil, kde ten mladý sebevrah přišel na tu teorii s foťákem, Zuzana šla určitě mnohem líp využít... Je to dost zajímavé a líbilo se mi to, ale jsou i lepší filmy s tímhle tématem a nejvíc skutečně zamrzí to, že tenhle mohl patřit mezi tu špičku, ale jakoby se bál to všechno pořádně propojit. Když ale pominu tohle, pár zbytečně vleklých scén, občas ne dobrou kameru a úvod, který mě nejen že krapet nudil, ale taky lehce vyděsil, protože chlápek trochu vypadal jako Neil Breen a děj se po pár minutách přesunul do pouště (a ty má Neil Breen rád), tak mi to sedlo celkem dost. Silné 3*

Tohle se teda Francovi moc nepovedlo. Hodně se mi líbila úvodní scéna a i když to začínalo jít dolů, do určité chvíle jsem pořád doufal, že se to vzchopí... jenže ono nic. Líbila se mi snaživá kamera, která sice místy působila jako home video (a občas tam i home video záběry jsou), ale zároveň se snaží jednotlivým záběrům dodat něco navíc a to se jí víceméně daří, líbil se mi výkon Jamese Franca, který postavu Maxe zvládl skvěle a líbil se mi i samotný námět. Ono by to totiž mohlo fungovat, mohl by z toho být dost zajímavý nezávislý film, ale všechno to stojí a padá na scénáři a ten byl v tomhle případě bohužel dost mizerný. Dlouhou dobu to nikam negraduje, s postavami se absolutně nepracuje a když už dojde k nějakému jejich posunu (ať už osobnímu nebo mezi nimi), stane se tak úplnou náhodou a bezdůvodně, psychologie postav tu taky úplně chybí... Navíc mi tu všichni byli více čí méně nesympatičtí, z žádnou z postav jsem nedokázal soucítit a ani nebylo proč, když jsem neznal jejich důvody a motivace. Prostě to vůbec nefungovalo a navíc mi to přišlo dost nudné i přes tu dost přívětivou stopáž, zvlášť, když se tam neustále opakovaly záběry fetování a šňupání kokainu a repetitivní mi to přišlo už když tam podobná scéna byla podruhé. A čekalo mě jich ještě hodně... Tímhle mě teda James Franco dost zklamal, ale doufám, že příště od něj uvidím něco lepšího. Slabé 2*