honajz2

Tak tady holt půjdu hodně proti davu, ale pokusím se to aspoň trochu obhájit. Tyhle "romantické" epizody v Darie mě fakt neberou, spíš jen nudí a chybí mi v nich ta úžasné ironické hlášky, kterých je v jiných dílech dostatek. Už tu jedna podobně laděná epizoda byla, ale tam aspoň těch hlášek nebylo málo, tady jsem se spíš jen nudil a mám pocit, že kromě skvělého závěru a úvodního hovoru Trenta a Darii si z té epizody nic výrazněji pozitivního do budoucna nezapamatuji. Šlo to prostě celé jaksi mimo mě, ale i přes to moje mizerné hodnocení to určitě není (aspoň zatím) nejhorší epizoda - ta přijde až později. Lepší 2*

Těší mě, že jsem po dlouhé době zase viděl nezávislý horor, který nesází jen na to, že je na první pohled jiný a prostě nezávislý a tím pádem ho musí všichni pro jeho "jinakost" docenit, ale že se snaží mít i propracovanou zápletku a solidně budovanou atmosféru. Není to úplně dokonalé, postavy tu moc představené nejsou a ten druhý pár taky mohl být využitý víc, ale jinak se tu vše postupně logicky v jasných náznacích vysvětlí a kupodivu to dojde i k nějakému pořádnému konci. Navíc i atmosféru tu funguje solidně už od začátku, včetně té dlouho trvající nejistoty okolo toho, co se vlastně děje. A i když je jasné, že to nemělo žádný velký rozpočet, přišel mi dost solidní i vizuál, který se ale projeví hlavně v druhé polovině filmu, kde začíná jít opravdu do tuhého. Za mě tedy příjemné překvapení a na čtyři hvězdy to vidím určitě. Slabé 4*

Nelogičnosti jsem v těch Fulciho brakových béčkách celkem schopný tolerovat, ale čeho je moc, tak toho je příliš a to se mi potvrdilo i tady. Zaprvé to není takový gorefest, jak jsem očekával. Ve své době nejspíš byl (byť už předtím vzniklo několik dost kontroverzních děl), ale i když ty efekty pořád, s přihlédnutím k době vzniku, nevypadají špatně, nebylo jich zrovna hodně, vzhledem k tomu, jakou to má pověst. Ale i tak to na těch gore scénách stojí a Fulci jim podřizuje úplně všechno, i chování postav. Schválně - jdou za vámi dost pomalu tři zombie, které vás chtějí sežrat. Za vámi jsou otevřené dveře, přičemž v místnosti za nimi je dokonce další přeživší, který má u sebe aspoň nějakou zbraň. Co uděláte? Co, že zdrhnete za ním? Nebo aspoň zdrhnete nejdál co to jde? Houby, budete stát na místě a křičet jak dement, aby vás ty ploužící se mrtvoly hned dostaly... A takových dementních momentů je tam spousta, což mě přivádí k druhému velkému problému tohohle filmu - scénář. Začátek mi přišel dost slušný a napínavý, ale jakmile se to přesune na ostrov, jde to celé do kytek. Hned je tam takových dementních momentů mraky, jen aby tam bylo co nejvíc příležitostí na nějaká úmrtí. A přitom bych s určitou jednoduchostí scénáře neměl problém, Rozparovač z New Yorku a Dům u hřbitova to tak mají taky, ale aspoň nějak drží pohromadě, kdežto tohle prostě ne. Tohle je fakt moc brakové i na Fulciho. Chvílemi jsem to i chtěl hodnotit v rámci té svojí škály hodně špatných filmů, protože scéna zápasu zombie se žralokem je fakt něco nevídaného a bylo to tak šílené až to bylo vtipné, tak jsem doufal ve větší počet takhle šílených momentů, ale ono jich pak už moc nebylo a spíš se to snažilo tvářit až moc "normálně". Takže to holt musím hodnotit vážně a to fakt na víc jak dvě hvězdy nevidím. 2*

Zatím skoro každý film, který jsem od Jona Josta viděl, byl silně nezávislý, teoreticky až "amatérsky" působící a přitom bych ani jeden neoznačil jako amatérský, nýbrž v každém je spousta skvělých experimentálních nápadů, díky kterým to jsou plnohodnotná umělecká díla, dokazující, že i z minima se dá vytřískat maximum. A o Angel City se to dá říct určitě taky. Je to dost zajímavá experimentální hříčka o Los Angeles, která v sobě má i drobnou krimi "zápletku", občas i nějaký lehký vtip, v závěru i drobnou kritiku kapitalismu a především spoustu skvělých nápadů, díky kterým mě to celé naprosto upoutalo už od samého začátku. Hned tam se totiž objeví skvělá scéna, kde se ústřední postava představuje pomocí polaroidových fotek a zároveň je to takový pseudo-film o filmu, který ale nezávisle na to zachytává i realitu. A takových hravých scén je zde ještě dost, včetně těch zajímavě stylizovaných nebo dlouhých "statických" (třeba ve scéně, kdy vidíme deset minut letecký pohled na LA a do toho je zde mluvené slovo), které má Jost v oblibě. Výsledek je sice místy divně sestavený, ale velmi povedený film, který nejvíc vyniká tím, čím především má - experimentováním. Jen teda to poselství o tom, že LA rozhodně není idylické město snů, ale taky město plné kriminality a chudoby, nebylo moc objevené už tehdy, ale podané je to originálně, takže s tím nemám takový problém. Víc takových filmů a Jostovi okamžitě odpustím, že natočil něco takového jako Parable... 4*

Koukám, že i já budu muset zopakovat to, co zde píše většina uživatelů - skvělý a dost zajímavý námět o alternativní budoucnosti, ve které Hitler vyhrál druhou světovou válku, ale zpracovaný je po všech stránkách průměrně. Že je to televizní film na tom člověk pozná snad u každého záběru, herecky to taky není žádná sláva a celý ten námět mohl být využitý mnohem líp, než nakonec je. I tak ale musím uznat, že nějakou atmosféru to má, pár silnějších scén zde taky je a zpočátku mě to hodně chytlo, ale víc jak průměr to opravdu není. 3*

Ale jo, tady mi Chomet sedl celkem hodně. Ty Američany tam sice nacpal hrozně na sílu (a to mám vtipy na účet USA rád), ale jinak mu ten bizarně-groteskní příběh funguje slušně, nehraje si na víc než může zvládnout, má podmanivou atmosféru, zajímavé nápady (a dokonce i jednu skvělou snovou scénu) i dobrou gradaci děje, bavil mě... Víc od toho není potřeba. 4*

Jako je to o třech ženách, tak já symbolicky přišel hned na tři různé interpretace filmu, z čehož je jedna jednoduchá, jedna taková medium a ta třetí vyloženě složitá. Ve všech možnostech a v každém ohledu ale platí všechny klady, které zde vnímám - psychologické to skutečně je, má to hodně podmanivou mysteriózní atmosféru od začátku až do konce, po filmařské stránce je to naprosto precizní a je zde obrovské množství velmi nápaditě pojatých scén, zahrané je to taktéž skvěle a obě postupné proměny v povahách hlavních postav zvládly všechny hlavní herečky naprosto skvěle a maximálně uvěřitelně, odkazy na Bergmanvou Personu jsem tam také viděl... A i ten závěr je působivý a také dost zvláštní, v kladném slova smyslu. Hodně si mě tady Altman získal, určitě i mnohem víc než doposud ve všem, co jsem od něj zatím viděl, ale k vyššímu hodnocení mi stejně brání ta nejasnost v tom, jak to celé uchopit. Je to celé hra s mírně nadpřirozenými prvky na to, kdo nakonec bude dominantnější a ostatní "ovládne"? Jsou všechny tři hlavní postavy jedna? Nebo je to jen psychologický příběh o třech různých ženách, které se v životě nějak posunou? V tuhle chvíli mám pocit, že i Altman v tom měl krapet bordel, nicméně při budoucím druhém zhlédnutí to možná budu vnímat jinak a přehodnotím. Zatím ale zůstanu "jen" u čtyř hvězd, každopádně dost mě to nalákalo na další Altmanovy filmy. Silné 4*

Na české poměry je to náhodou solidní psychothriller, s dostatečnou dávkou napětí, slušnou atmosférou a zajímavým námětem. Prostřední část je sice protahovaná vatovými scénami (a hlavně těch sexuálních tam mohlo být míň, jelikož tam k ničemu moc nebyly), a občas herci předvedou nedůvěryhodný výkon, ale jinak to podle mě funguje velmi dobře a je zde také nejedna povedená thrillerová scéna. A dokonce i ta psychologie postav mi přišla dostačující. Jen se teda musí přihlédnout k tomu, že to značně financovala tehdejší Prima a moc peněz do toho nevrazila, takže to zpracování působí krapet lacině, ale osobně s tím problém nemám, když to funguje a když to umí zapůsobit. A to se tady, na rozdíl od jiných českých porevolučních filmů, kupodivu povedlo. Jen škoda, že se to skoro vůbec nedá sehnat... Slabé 4*

S cimrmanovskými hrami mám, kromě jedné výjimky, vždycky stejný problém - pokaždé je výrazně lepší seminář nebo samotná hra, přičemž to druhé je zase výrazně slabší. A stalo se to i zde. Seminář mě bavil úplně neskutečně, ale u samotné hry jsem se spíš jen pousmíval, než že bych se pořádně bavil. Nicméně ta slabší polovina mi tu nepřišla tak "slabá" jako u ostatních her a i ji samotnou jsem si celkem užil, takže u mě Lijavec nakonec dopadl dost slušně. Ale na Dobytí severního pólu pro mě pořád nemá - a popravdě mám pocit, že žádná jiná hra ani mít nebude. 4*

Nějak netuším, co si s tím počít. Téma to má hodně zajímavé, ale když ono to celé nějak začne, nějak to plyne, nějak se to vyvine, nějak to skončí a nic víc. A přitom na tom scénáři není nic vyloženě špatně, ani na tom příběhu a ani na jeho průběhu, jen to ve mě prostě nic silnějšího nezanechalo. Začátek mě celkem chytl, líbilo se mi, že je to road movie, taky to má po celou dobu solidní filmařskou stránku, ale taky tomu chybí větší psychologie postav a hlavně víc propracovaný příběh, protože tenhle - i když vystačí - na mě působil dojmem, jako by se s ním Coppola nechtěl hlouběji zabývat. A asi právě tohle se výrazně podílelo na tom, že to ve mě nic víc nezanechalo. Ale pořád lepší, než třeba Alice už tu nebydlí, na kterou jsem si tu občas kvůli drobným podobnostem vzpomenul... Silné 3*