TroiMae

Ne Fantom opravdu není horor, takhle se na film dívat nedá. Ale kdo miluje Sophie Marceau a Louvre, tak si film může užít. Je to taková nenáročná pocta oběma. Sophie Marceau je skvělá, jen pro ty její oči stojí za to film vidět!

Moje nejoblíbenější část je, když služka stávkuje a hraběnka si sama neumí ani otevřít dveře - najít kliku, pochopit mechanismus dveří a zmáčknout kliku je nad její síly. Ale hraběnčina rána po nocích nedobrovolně strávených s markýzem de Sade jsou taky proslulé.

Nicméně vystoupení Pink a la "Cirque du Soleil" je aspoň na 4*

Že by další restart úspěšné série? Tentokrát Fimfárum Jana Wericha, aneb Až opadá listí z dubu :O)

Kdybych to viděl jen v televizi, dal bych i tři, Downey (44let) a Law za to stojí. Takhle to byla ztráta času.

Feministický sci-fi horor.

Mikulášovi patálie jak by je natočil Stephen King. Nudíte se? Kupte si domácího zombíka aneb zombík do každé správné předměstské rodiny 50. let.

Tehdejší diváci se ve chvíli, kdy Dorotka otevře dveře do země Oz, museli cítit jako dnešní v IMAXu na AVATARovi. Tenhle muzikál je (přinejmenším dětská) povinná „četba“, jinak není možné vychutnat si (jako dospělí) ani filmy jako třeba Svět zítřka nebo A. I., které na něj zásadně odkazují. DVD je napěchováno bonusy k prasknutí. Kromě filmu s restaurovaným zvukem a obrazem např. dokument o filmu The Wonderful Wizard of Oz: 50 Years of Magic, kterým doprovází Angela Lansbury, nebo vystřižené a nedochované scény (mezi vystřižené scény na chvíli patřila i píseň Over the Rainbow - prý zdržuje film a nehodí se, aby herečka zpívala na dvorku). A kupy dalších bonusů včetně původních němých verzí příběhu.

Dětinský film? Na to, že je to disneyovka, je to úžasné: Kingův Řbitov zvířátek od Walta Disneyho! - jen bez zpívání, Frankenstein v dětské verzi. Takové filmy mi chyběly ve „Studiu kamarád“. V kontextu všech těch současných slaboduchých „dětských“ filmů, které předpokládají, že děti fungují na první signální a peníze se na nich dají vydělat jednoduše – stačí jim barvy, tvary, zvuky, klišé bez nápadu a stejné šablony, nezatěžovat mzoečky. Studio to tehdy samozřejmě neskouslo, ale Burtonovy „Ukradené Vánoce“ už v 90. letech prošly. Burton do dětského světa dokáže zakomponovat hřbitov domácích zvířátek, školní pokusy na mrtvých žábách nebo oživování mrtvých pejsků bulteriérů (autobiografie – nejen – Tima Burtona?). Navíc dokazuje, že jednoduché filmařské detaily mohou být (burtonovsky) vtipné (i bez světlic a 3D efektů): matka kropící zahradu, pijící sešitý Sparky. Na 30 minutách jde vytvořit fungující (dojímající) příběh, logickou návaznost, disneyovsko-burtonovskou pointu (bude Frankenweenieho/Sparkyho nevěsta?). Poučení pro děti: „Lidé jsou divní.“ (malý Viktor)

Tak takhle nějak asi vypadalo dětství Tima Burtona...