Charlie84

Stručný recept, jak to dopracovat z pětkového nadšení v prvních třiceti minutách na dvojkové hodnocení: vezmete oblíbené druhořadé dobře hrající herce. Napíšete jim parádní postavy, které na papíře a sakra, pak i v reálu baví. Zamícháte hutnou atmosféru vyhulených sedmdeátek, parodii na noir, nácky, nekorektní humor na adresu afroameričanů a všechny ty další propriety, které máme všichni tak rádi a....no a všechny a všechno to necháte 149 minut plynout jako cigaretový tým, smrtícím tempem s tísícovkou postav, kde každý na každého něco šije a to co ušijí...po hodině a půl jsem proklikal na závěr a ejhle, ona tam byla ale úplně tatáž scéna, jako na začátku. Marnost nad marnost. Už dlouho jsem nebyl tak rozmrzelý a nestydím se to říct, ano, i smutný. Nekonečná řada po sobě jdoucích (byť výborných) WTF momentů film nedělá. Bohužel. Ach jo. Každopádně někde kolem čtyřicáté minuty je jeden fakt parádní džouk. K tomu vydržte!

Chytrý tah od Hanekeho, takhle se schovat za formu. Vyhodit hudbu, nasadit černobílý look, naaranžovat až fotografické scény před statickou kameru, občas to nasnímat zpoza rohu, nebo co, přímo přes zeď, výrazné scény protahovat a protahovat, abychom náhodou neminuli poselství, které je...prvoplánovité, šablonovité a...plytké. Hanekeho premisa o absolutním přenášení hříchů z jednoho pokolení na druhé, bez ohledu, zda jste baron, vesničan nebo místní bezdomovec, je hrozně zjednodušující, nic nevysvětlující a daná, Haneke má názor, chce ho sdělit, daří se mu to, ale dělá to prostřednictvím postav, které jsou všechny jak přes kopírák, nikam se nevyvíjí, nikam nesměřují...Bílá stuha nevypráví o zlu a bezpráví v bezútěšném vesnickém zapadákově, ale pouze podává svědectví o Hanekeho posedlosti a uvěznění ve vymyšleném světě. Všichni máme své divné a lehce zvrácené fantazie, ale většina z nás má dostatek soudnosti, aby jimi neobtěžovala okolí. Ne proto, že jsou zvrácené a drastické, ale proto, že jsou zároveň ve většině případů také poněkud hloupé. Zlo v Bílé stuze nemá opodstatnění, jde o artové, umělecké zlo, vymyšlené Hanekem. Je to podobenství? Určitě. Je banální? A jak! Bylo nutné jej sdělovat na poli 138 minut? Ehmm. No a Haneke jako vypravěč, to už je téměř oxymorón. Vysvětlení, které učitel na konci nabídne, je hřeb do rakve pokusu o příběh, protože, inu, protože fakta, z nichž by učitel svůj závěr mohl vyvodit, známe my, jako diváci. Ale nezná je učitel. Forma a obsah jsou zcela podřízené předem dané pointě, ke které se Haneke nedopracuje, ale kterou prostě razí od první minuty do poslední. Výsměch dramaturgii, scénografii a všem dalším drobnostem, které tvoří film. Záměrný? Inu, svým způsobem určitě. No a? Vysoké hodnocení chápu, ale nesouhlasím s ním. 50%. Nanejvýš. Za odvahu. Zde zmiňované Je třeba zabít Sekala je skutečně velice dobrý příklad, jak na toto téma natočit dobrý film. Nebo přinejmenším film. Ne režisérskou bezobsažnou fantazijní onanii.

Parta EMO hipsterů dělá bordel na britský způsob. Nejprve jsem byl lehce zklamán, následně se to ve mě rozleželo a nějak se to ne a ne pustit. Takže s odstupem spíše ano. 70%

Takový rozpor mezi formou a obsahem...ale TAKOVÝ!! Nádherná a historicky přesná výprava v tomto případě NEDĚLÁ historický seriál. Obsahem je to velmi zjednodušené něco, jako třeba svého času Legenda o vášni, čiročistý holyvůd, patosem se to pohybuje ve vodách třeba Bayova Perl Harboru...to je mi panečku přirovnání, sory. Ale vážně, série si bere největší mezníky v dějinách USA a prezentuje je na těch nejprovařenějších charakterech velice, ale VELICE romantizujícím způsobem. V tomto komentáři jsem, ale nepoužil tolik VELICE zvýrazněných písmen jen tak pro nic za nic, je Into the West je totiž VELIKÁ série, výpravou hodná kina a přese všechno také hodná pozornosti, protože ona ta Legenda o vášni, ač je to v jádru hrozná blbost, je taky dost parádní film. Pokud si dokážete tento typ parády užít. Já ano.

Pořád jsem čekal, kdy se to přehoupne v něco víc...a čekal...a čekal...a přišla pointa a titulky. Velice průhledná pointa a velice standardní titulky. Leč nedokoukal jsem je celé, možná následovala ještě potitulková scéna, která...ale kdež, proč se tady snažit něco vymýšlet, je to průměr nad průměr s místy zajímavými obrázky a dobrým zvukem (ne hudbou, skutečně zvukem...nebo jsem si jen vzal lepší sluchátka než obvykle?) a Markem Strongem, jehož urputné herectví je...trochu k smíchu, trochu zábavné a trochu mimo. Což vlastně vystihuje celý film. Trochu mimo...alespoň mimo mě určitě....

Když si odmyslím pravidelné dávky emoartu, při kterých se mi tajil dech způsobem, že ještě dlouze po odpauzování epických slowmotion skopičin jsem si pravidelně hlídal tep, těžko Městu 44 něco vytýkat. Příběh je teda přibližně mezi Twilightem a Snowborďáky, ale technická stránka, panečku, choreografie a drajv jsou natolik profesionální, že jsem na youngadult trampoty hlavních protagonistů pravidelně a rád zapomínal. Je až s podivem, jak málu sexu při této koncentraci modelů a modelek ve filmu je. Nemůžu se rozhodnout, jestli je to dobře. Co je ale dobře určitě, jsou patřičně naturalistické obrazy odstřelů a průstřelů, a když už ve filmu prší, taky to není jen tak ledajaký déšť. Závěrečný souboj na lopaty pak zvedá hodnocení na čtyřku. Ve výsledku zhruba na úrovni letošní Fury, což můžeme Polákům jen a jen tiše závidět. Nebo nahlas. Takže ať už na vás Město ve finále zapůsobí jakkoli (a troufám si říct, že zapůsobí), běžte do něj, za ty dvě hodiny času stojí určitě.

Takhle okázale servírovaná béčkovost se každý den nevidí. První polovina napínavá a atmosférická, Matt Dillon zajímavá volba, jeho sebeparodický osmdesátkový chraplák se jen tak neokouká. A ty hlášky! Leckterý svalovec z našeho mládí může jen závistivě slintat...zhruba v polovině bohužel seriál začne dávat smysl, což je trochu zvláštní výtka, ale když všechno sebevědomě zapadne na své místo, trochu mě to přestalo zajímat. Druhá polovina tak není špatná, ale už je to jen průměrně nasnímaná televizní zábava, která neurazí. Jistá tuctovost jednotlivých scén sráží alespoň pro mě Wayvard Pines do průměru. Určitý přesah se tomu místy upřít nedá, ale ve srovnání třeba s Leftovers, tohle je prostě nižší třída. Leč vynaloženého času nelituju...možná i proto, že poslední epizody jsem již spíše proklikal...

S výjimkou jedné mysteriózní vsuvky, která jen a pouze buduje atmosféru, jde o čistokrevné rodinné drama. Tím jsou samozřejmě nastavené limity, detektivní zápletka není zlá, ale určitě jsme už viděli lepší policejní práci, což platí i pro ostatní prvky, ať už thrilerové nebo zmíněné mysteriózní. V každé samostatné škatulce Bloodlinu něco chybí, co dělá seriál výjimečný, je zkomponování všeho dohromady. A v tom případě jdeme do plných. Závěrečný cliffhanger na další řadu, je sice rozporuplný, fakt nevím, o čem by to bylo, ale to je asi tak jediná výtka. Zpracování, hudba, herci, práce se stavbou jednotlivých epizod, dávkování flashforwardů a flashbacků. Prostě paráda. Ve výsledku značně nadprůměrná doporučeníhodná letní podívaná.

Ten film, který si dáte jednou do roka a máte zase na nějaký čas vystaráno. Slušná atmosféra, lehce prvoplánový modrý filtr asi taky splnil své. Neotřelý herec v hlavní roli je bohužel nucen polovinu stopáže věnovat rodinnému dramatu, které nikoho nezajímá a nemá propojení na děj. Vlastně kdykoli se mluví, je to o řád slabší. A když se na konci objeví příšera, je to taky slabota, protože...inu protože zdá se nebyly peníze. Takže vlastně tři hvězdy jen a pouze za dobře natočenou atmosféru v prvních dvou třetinách. Jak málo někdy člověku stačí..

Stále nadprůměr mezi evendžry, zvláště v první polovině jsem si chrochtal, pak přišly srandovní průpovídky mrtvých nacistických vědců, a leccos šlo do kopru. Všechna ta spiknutí a tajuplná společenství...no nevim...ale poslední hodinka to zase nakopne. Psát u superhrdinského fláku o civilnosti je odvážné, leč kapitán Amerika u mě asi bere body především na svém přístupu, střílí se z relativně normálních zbraní, choreografie celkem uvěřitelných soubojů je kvalitní, hudba akci v přesných okamžicích podpoří a celé to šlape. A kapitán je jedna z mála marvelovských postav s něčím jako motivací. Johanssonová jako Black widow se dá přežít, leč kdyby ji někdo praštil s některou z těch hyperlodí, prd by se stalo. Totéž platí pro okřídleného černocha - jen zabírá stopáž. Winter soldier výborně funguje jako ten tajemný chlapík v masce, co moc nemluví, když jo, tak mu není rozumět a má to všechno v paži. Když se kolem něj má začít odvíjet story, už je to slabší. Celkově dost vtípků, které udrží pozornost i ve slabších pasážích to dotáhnou na čtyřku. Ale o budoucnost téhle značky mám strach, protože onen (nebo jiný) srandovní nemrtvý nacistický vědec na nás vyskočí i v potitulkové sekvenci, aby pronesl obvyklou větu hahaha, vše byl jen začátek a teď se připravte protože...a záběr přejde na něco jakoby z oka vypadlo z hvězdné brány a dvě individua za mřížema, která pro změnu...no proč vás ošidit o překvapení...další díl vyhlížím, ale s vlažnými očekáváním.