Charlie84

DRUHÁ SÉRIE: Nemám pocit, že by v tom někdo zvlášť dobře hrál. Výprava není špatná, ale na čtyři hvězdy...nikdo se nechová zvláště hloupě, ale mluvit o osvícených scénáristech, to asi spíše ne...tak proč čtyři hvězdy? Inu proč ne přímo pět!! Ne dobře, chápu, ale určité plusy se Black Sails upřít nedají. Nejprve doporučuji připravit dobrou výchozí pozici pro sledování. Nic jsem nečekal. Dle doporučení zdejších (možná to úplně takhle nemysleli) jsem zcela vynechal první sérii. Druhou jsem dal maratonem, mít to o dvě epizody míň, ještě lépe, ale uběhlo to i tak. Přetáčel jsem vše, co se týkalo bordelu a toho nesmělého jakože kapitána. Po posledním díle vás můžu ujistit, nevadí to. A teď k věci. Zvraty v provedení Black Sails skutečně znamenají naprostý obrat směru děje, když někdo zemře, zemře NĚKDO. A to se počítá. Prostě se namíří pistole, bác a je to. Žádné sraní. A to se počítá. Minimum sexu (no, možná to trochu souvisí s tou vynechanou linkou z bordelu...) . A to se počítá, protože koho sakra zajímají nahá prsa a zadky, když jsou alternativou výměny koulí loď vs. loď. Mě ne. Mírně mě zklamala závěrečná bitva, přece jen pěchotním salvám na pláži plné zlata dávám přednost před ostřelováním měst, ale budiž, je to otázka vkusu. A ještě k pátému dílu, protože to jsem několikrát zalapal po dechu. Neúspěšně. Někdo tady psal, že je první série gay. Inu, to měl vydržet do toho pátého dílu druhé! Z Black Sails se totiž jen tak mimochodem stal nejepičtěji příběh gay lásky v dějích TV produkce, zvrat střídá zvrat (zde mě to ještě překvapovalo), spojilo se několik časových linií, o jejich existenci jsem do té doby vůbec netušil (kdo dal i první sérii zřejmě prohlédl dříve) a odhalilo se několik překvapivých (nejen) sexuálních identit většiny hrdinů. Ano!! Vytýkám tak snad jen zvláštní teleportování jisté nemalé armády z jednoho ostrova na druhý na konci osmého dílu. Jinak to museli uplavat, scénáristé si dali během předcházejících dílů velkou práci, abychom si byli SKUTEČNĚ jistí, že žádnou loď nemají. A ano, ukáže se, že skutečně nemají. Ale také se ukáže, že jsou skutečně dobří plavci. Tak nevím. Solidní oddechovka. Berte.

Velice pomalé. Až artově. Pokud se na to chcete dívat kvůli sexu s robotem, tak ten tam není. Těch věcí, co tam nejsou, je vlastně docela dost. Jsou tam dobří herci. Dva. A pár těch robotů. Taky dva. Pokud nepočítám ty ve skříni, ale ti si moc nezahrajou. A asi půlminuta působivých found footage záběrů, které přibližně přesně na tu půlminutu vytvoří nějakou atmosféru. Gradace nula. Asi záměr. Závěr uspokojivý. Celkově...hmm...

Až mě překvapuje, jak svěží vítr do provařeného žánru jakým zombie horory bezesporu jsou je možné přinést, když mají filmaři dostatek nápadů. Wyrmwood nejvíc vystihuje scéna, kdy težkooděnec tasí katanu a na otázku kde jsi vzal ten meč odpoví - a koho to zajímá! Přesně tak! Kdyby se to ke konci utrhlo ze řetězu ještě víc a zmíněné kataně někdo kontroval lejzrem, bavil bych se ještě o trochu líp. I tak jsem si párkrát slušně poprskal monitor kolou, dávkovat tohle jednou týdně v seriálové podobě, nezlobil bych se ani trochu Až začne zombie apokalypsa, rozhodně nechci být zrovna na poznávačce Austrálie...

Představa, že necháte v pravidelných intervalech pobíhat jednoho chlapíka zákopem/ulicí/lesem za mohutných výbuchů všeho a budete se z toho pokoušet zběsilým stříháním úhlů udělat bitevní akci…je jedna z těch lepších, které tvůrčí tým v případě tohoto „válečného“ počinu měl. Tedy válečného... Jsem si říkal, jak bude 71 studentů vzdorovat severokorejským divizím, aby to nebylo směšné. Jedna možnost, kterou štáb (filmařský i severokorejský) využil do mrtě je taková, že se prostě bojovat nebude. Občas necháte vyhodit do vzduchu chajdu plnou brambor, občas se proběhnete po lese, pravidelně budete hodně stříhat flashbacky na dojaté příbuzné a když už bude nejhůř, necháte vojáky vzpomínat na máminu kuchařku. Případně psát rodinné dopisy vlastní krví. Zeptejte se některého ze svých korejských kamarádů na význam a pak mi to pošlete soukromou zprávou. Druhá možnost, kterou bohužel/bohudík zvolil štáb/severokorejci je prostě si nedělat starosti s něčím jako strategie a proti barikádám ze školních lavic poslat houfem za mohutného pokřiku kompletní pěchotu na zteč. Bez bodáků, pro jistotu, aby náhodou některého studenta přece jen nedostali. Za školou byly asi útesy/minové pole/aktivní sopka/divé roje včel, no zkrátka nějaký rafinovaný důvod, proč místo útoku ze stran a z týla zvolit výběh proti hlavním kulometů určitě měli. Stejně jako proč si nejdřív nechat postřílet pěchotu, následně si nechat postřílet hochy s těžkými kulomety a pak, když už teda opravdu není zbytí, poslat tam i nějaký ten tank, který to mohl z dálky rozstřílet na hadry tak nějak před hodinou. Leč to bychom se připravili o rafinované eskapády psychologicky propracovaných vypjatých scén ze studentského života. Nebýt zvratu, kdy těšně před jedinou větší přestřelkou přiběhne student s bednou plnou granátů a hysterickým smíchem nám oznámí „našel jsem je“ (do té doby ony granáty nikdo nehledal, proč taky), mohli severokorejci padat po houfech třeba pod zásahy papírových kuliček z flusátek. Lepší film by to nebyl, no, horší taky ne. Závěr jsem už jen proklikal, nicméně i těch pár zahlédnutých okamžiků by to v klídku na ten odpad vytáhlo. Jednu hvězdu dávám jen a pouze za technickou stránku, kromě hudby teda, něco podobného hrálo ve filmové Babičce a už tenkrát mi to nepřišlo nic moc. S japonskými, ruskými a pro jistotu i polskými válečnými eposy mám zase na pár týdnů/měsíců, dá li bůh let, vystaráno…

Hodnoceno po třetím díle. Vzpomínáte na Statečné srdce? Tak já pořád doufám, že to co nám zatím BBC servíruje je taková ta falešná idylka, jakou si zažíval Gibson, než se pomaloval na modro a vyběhl přes hory a doly až k Falkirku. Dá li bůh, začnou se osadníci po nezbytné porci knihovnického červenání brzy navzájem pojídat nebo je začnou pojídat domorodci nebo místní fauna a flóra nebo cokoli jiného, bylo by to záhodno, jinak budu mít já po dalších pár dílech jen pocit pojídání mého drahoceného času. Jako oddechovka prozatím proč ne, irituje mě jen nesmyslně přestřelená hudba, která by tomu asi měla dodávat epický rozměr. Ale je to teda s výstrahou... S01: Tak ne, je to čistá vztahovka v dobových kulisách, ale závěr je uspokojivý, podobných seriálů je jako šafránu, takže tu čtyřku bez problémů rád nechávám.

Pro věrné čtenáře hard sajns fikšn po příběhové stránce ne až takové terno, podobných hrátek s časoprostorem jsme již četli a některé jistě propracovanější a soudržnější. V rámci vládnoucích filmových poměrů v žánru...inu, to už je jiná. Interstellar nakopává prdel všem více či méně zdařilým pokusům o Space operu, které se čas od času objeví, a to tak říkajíc ve všem. Nemá smysl tady něco vypichovat, je to naprosto boží po všech stránkách a po delší době Nolenův film, který si všechen hype zaslouží. Jen Matt se svým výrazem "Koupili jsme zoo" působí jakoby si odskočil z jiného filmu...Nemohl by někdo ukecat Nolena, aby si jako další biják střihl Hyperion?

Žádný, opakuji žádný komentář vás nepřipraví na Lucy. Zvlášť, když zpočátku tak rafinovaně klame. Po iritující hudbě a nechutně digitální skoro opici se to slušně rozjede, z TRIERA odkoukané srandovní prostřihy na zvířátka sou rozhodně na nejeden plusovej bod. První půlhodina je fakt prče, takže dobrý. Jenže pak to přijde a Freeman hrající jako by byl ve vážnym filmu, je ten nejmenší přehmat. Lucy (film, postava, Ježíš, cokoliv...) začne v pravidelných intervalech znovu a znovu implodovat, vždycky, když si myslíte, že víc už to nejde, spadne vám čelist o dalších pár pater níž. Příběh...ne ne fakt ne, řekněme - to, co se tam odehrává - nejen že je naprosto nesmyslné, ale je naprosto nesmyslné zcela novým způsobem, vhledem k jakékoli verzi reality nebo zkonzumovaných drog. Neutále. Znovu a znovu. Znovu a víc. A pak zase. A ještě jednou. A dvakrát. A mezi řádky na vás Besson vážně pokyvuje hmmmm, to sem vás ale dostal…inu, dostal. Lucy je ten typ filmu, jehož všechny kopie je třeba obřadně zalít do betonu a uskladnit do sarkofágu do středu země. A věřit, že vesmír není věčný. Myslel jsem si, že Troška je satan. Jak šeredně jsem se mýlil...

Jeden za těch filmů, kde Mikkelsen i trochu mluví. Občas. Po dějové stránce se pochopitelně žádná velká invence nekoná, tu a tam se nicméně objeví klička, díky čemuž Salvation nenudí. Závěrečná akce je více než slušná a až na jedno trochu stupidní místo (nůž) i uvěřitelná. Což jsem ani nedoufal. Morgan je solidní záporák, poněkud nemluvný…no ve srovnání s takovou Evou Green...nevim, všichni jsou oukej na svých místech, mohli to utnout o pár zbytečných minut dřív, což platí dvojnásob pro digitální ropné věže před titulkama. Asi tomu měly dodat epický rozměr. Podobný záběr jsem viděl v jedné videohře před deseti lety, jen s trochu lepším rozlišením…prostě čistá žánrová práce, která už dnes, řekněme si upřímně, působí trochu zbytečně…

Zhmotněná noční můra každého, kdo má děti, chce děti nebo si z nějakého důvodu myslí, že o dětech to v životě tak trochu je. Takže všech. Leccos by se dalo vytknout, ale dopad osmého dílu, včetně cca pětiminutového epilogu…trumfuje nejen po emocionální stránce i Killing. Za pět. A šestou si přičmárám ve sklepě na stěnu.

Zábavně sebeparodický Affleck zabíjí poslední zbytky napětí, drama nehledejte, thriller…to se snad někdo upsal. Minulo mě to takovým způsobem, až mě to samotného překvapuje. Po řemeslné stránce pochopitelně precizní. Ehm…no a?