Klub výtržníků

Partička bohatých studentíků s prachama rodičů v kapse a velkou budoucností. Vize o předurčenosti k vedení země a vládě věcem a lidem všem. Kriplové prvotřídního ražení, kteří si za peníze můžou koupit všecko. Hořká britská (a nejen britská) pilulka na stříbrném podnose naservírovaná docela nekompromisně, i když možná až trochu moc černobíle. Přesto působivé a velice deprimující. 80% (12.10.2019)

Od nového filmu Lone Scherfig jsem si i na základě jeho hereckého obsazení hodně slibovala a po zhlédnutí úplně nevím, jak se k němu postavit. Celkově mám problém hodnotit kvalitu filmu, které jsou obsahově morálně zkažené a odpudivé. Party, gangy, kluby jsou vždycky rizikové právě v té skupinovosti o které mluvil už Gustave Le Bon ve své slavné Psychologii davu. V davu se ztrácí zodpovědnost, protože vina se rozděluje na kolektiv, kdy jsou vinni všichni a zároveň nikdo. Deset lidí sice takový dav není, ale posílen alkoholem a opojen svým mládím, penězi, statusem a mocí, která z toho všeho plyne, může být ve výsledku ještě nebezpečnější než jakýkoliv jiný. Ovšem členství v některé z těchto elitních skupinek neposkytuje jen výhody anonymity, ale i nevýhody, kdy jednotliví členové musí vytrpět zvěrstva a vykonat "rituály", aby dokázali, že jsou jejího členství hodni. Pít červy, mít zničený pokoj, přežírat se, povinně se opíjet, dokonce sledovat, jak se ostatní členové chovají k vaší přítelkyni jako ke kurvě...to jsou rizika povolání, která si ne každý při vstupu uvědomuje. Proč jsou tedy kluby a party tak atraktivní? Nejspíš naše zoufalá potřeba někam patřit a přijít si výjimečný/á, spojená se strachem ze zesměšnění a označení za zbabělce. Každý by si měl ale položit otázku, jak daleko je ochotný/á zajít kvůli vlastnímu pohodlí a udržení vhodné společenské masky... (15.01.2015)

Katarze je velice silná a vyvrcholení má grády. Škoda jen, že si předtím musíme protrpět zhruba hodinu a půl, než se začne něco dít. Nejspíš se projevuje, že příběh je původně psán jako divadelní hra, neboť mi něco říká, že na "prknech, která znamenají svět" by tahle šílená story partičky rozmazlených hejsků nemusela působit až tak rozvláčně a mohla by tak vyvolat mnohem lepší zážitek. Příběh není špatný, jen se pro film moc nehodí. (14.03.2018)

Jeden z těch filmů, kde jsem čekala a čekala a čekala, ale byla jsem neustále mezi mladou elitou někde v oxfordské hospodě, poslouchala jejich někdy rádoby intelektuální řeči, ale těch opačných a trapných keců tam bylo rozhodně víc a já se nudila taky čím dál víc. Dobrý potenciál Posh, který podle mě měl, se podařilo dokonale zabít. Ani pár světlých momentů a celkem povedená atmosféra mě nenadchla natolik, abych zvedla hodnocení a dát si repete mě rozhodně neláká. (02.02.2015)

Když se večírek zvrhne… Tentokrát v podání britské zlaté mládeže s aristokratickými kořeny a tučnými konty. Ale nebylo by správné pohlížet na ně svrchu jako na degenerované příslušníky zahálčivé privilegované třídy. Příběh i charaktery jsou napsány tak, že platí pro jakoukoliv skupinu, která se cítí nadřazeně kvůli své… rase, náboženství, vzdělání, bydlišti… Skupina, která ti zároveň diktuje svá pravidla a, pokud v ní chceš zůstat, musíš je přijmout, i kdyby se ti nelíbila. ____ Příběh i charaktery jsou napsány tak, že se dají – s drobnými úpravami - aplikovat pro jakoukoliv takovou skupinu. Tedy i pro ty, jejichž členy či příslušníky jsme my. ______ Základní hybnou emocí, která vede k tragédii, je tady frustrace a pocit ponížení, a to přece platí vždycky. ____ Dokonce i mezi mladými muži, jimž se otevírá budoucnost a mají zdánlivě vše. Jenomže jeden z nich je Řek, takže úplně nezapadá. Jiní vypadají a chovají se jako nerdi, takže úspěchy u dívek jsou pro ně téměř nedosažitelné. Další se bojí srovnání se svým starším úspěšnějším bratrem. A pak je ještě odmítne prostitutka! Ani jejich postavení a majetky je neuchrání před pocitem méněcennosti a jejich vztek vyvře v násilné finále. ___ Ocenila jsem zejména práci s charakteristikou postav, protože i když je mladíků asi 10, každý z nich má své vlastní typické rysy. I když jistému zjednodušení se příběh nevyhnul, nebyli mladíci klišovité postavy, ale živoucí lidé, které si umím představit i v reálném životě. (22.05.2018)