Rogue

Nudná kopírka Sarah Silver s prcičkovským humorem. Zatímto SS zesměšňuje předsudky, Mádl s Issovou je používají jako argumenty - nicméně svůj účel tahle čtuřminutovka na gauči plní dokonale (míněno virální, ne přesvědčovací).

Adversaire je pádným argumentem na mé plky o neschopných ženách na řežisérské stoličce. Antiemocionální nátěr s Barry Lyndonovským odstupem má přitom příběh, který k plytké hře s divákovými city a sympatiemi přímo vybízí. Svou nesnesitelnou odtažitostí připomíná Henryho (Portrait of a Serial Killer) či Thompsonovu knihu Killer Inside Me. Daniel Auteuil je skvělý a Nicole Garcia drží své ledové království až do poslední minuty - stejně jako hlavní hrdina... Elegantní chůze po okraji útesu s vědomím, že pád je nevyhnutelný. Totální zoufalost v dárkovém balení. Malý zázrak.

Conan Lee hláškující jak Spider Man, ninja krtci, atomovka v kuličce, čarodějný záporák, souboj na chůdách, dům miliardy pastí, bowlingová koule jako zbraň a mnoho dalšího. Vrchol retardovaného žluťáckého humoru, ve kterém porno vládne světu. Bohužel to není moc vtipné - kultovní status nechápu.

Příběh jednoho města filtrovaný zkrz osobnost Iana Curtise.

Nadprůměrně vtipné romanťákové dialogy v šedesátiminutové béčkové zápletce se spoustou zvratů - lehká detektivka pro večerní kinozábavu. Klidně to mohl být díl Boston Blackieho nebo Falcona.

Chování postav těžko uvěřitelné (vpuštění uprchlíka do chaty), charaktery nepřesvědčivé, nepravděpodobné sledy náhod... prostě Mann. Jedno slavné fondue to nezachrání. Ale ano, voice-over použitý zajímavě a mlha je hezká.

FBI voice-overy fakt nemám ráda, používání téhle třetí edukované osoby mi přijde jako neschopnost vyprávět příběh pomocí obrazu a dialogů. A jejich hlas je mi příjemný asi jako automatický hlasový systém zákaznické linky O2. Snad v každém filmu mi ten robotický hlas nějakým způsobem znemožňuje cokoliv cítít s postavami a zároveň mě vytrhává z příbehu natolik, že mě absolutně nezajímá jak dopadne. A vůbec, tyhle podkuřovací proceduraly nesnáším. Vizuálně pochopitelně dobré.

Příběhem asi nejtemnější noir vůbec, pro mě osobně esence všeho, co mám ráda (podobně dokonalý je snad jen Millerův kraťas Zákazník má vždycky pravdu). Na noir překvapivě ambivalentní hrdinové, z čehož plyne divácká neschopnost někomu fandit a plné vychutnání si příběhu. Něco smysluplnějšího možná napíšu časem. Zinnemann byl génius. Absolutní dokonalost. http://filmnoirblog.blogspot.com/2010/04/act-of-violence-1948.html

Nemyslím si, že by se s Dmytrykovou režií něco zlepšilo, spíš jen otupuju - vtípky jsou čím dál vtipnější, dialogy zábavnější a začínám milovat psaní za zrcadla i kouzelnické triky se želízky. V každém dílu bude jedna dívka, na konci každého přijde polibek - sladká Bondovská předvídatelnost.

Esenciální paperbackový pulp. Lunaparkový dům hrůzy, vražda šipkou, MacGyverovské návyky, impulsivní porucha projevující se psaním na zrcadla a dokonalý Chester Morris. A to mám před sebou ještě 13 dílů.