chrispe

Na tom filmu je něco podivně známého, nejspíš proto, že to vykrádá kde co, ale já spíš mluvím o takové té knižní atmosféře a to se mi líbilo (taky mi to hodně připomínalo můj oblíbený seriál Mrtví jako já). Snad každý ale musí uznat, že tomu NĚCO chybělo, něco, díky čemu tento příběh vybočí z řady, co udělá scénář, zápletku, poutavou a člověk se díky tomu bude prostě jen bavit a nekoukat občas po hodinkách. Problém vidím už u hlavní dvojky. Nevýrazný Reynolds by mi ani tak nevadil, tady 90% vtipů stejně vycházelo z jeho parťáka, ale Jeff Bridges to (za mě) zkrátka nezvládl. Škoda. Šla jsem do toho s vědomím celkem nízkého hodnocení tady na ČSFD (57%), takže jsem neměla vysoká očekávání a nijak zvlášť zklamaná jsem nebyla. Přítel chtěl prostě akční film, u kterýho může vypnout a nad ničím nepřemýšlet a to se nám myslím dostalo, i když v pochybnější kvalitě, ale stojím si ta tím, že žádná velká hrůza to nebyla.

Sic klasické dílo Roalda Dahla, tak mě nijak za srdce nevzalo. Film, ve kterém se tvůrci můžou fantazijně vyřádit a taky to udělali.

Kenneth Branagh udělal ze světově proslulého detektiva hvězdu málem akčního žánru, radostně objímající své přátele a mrožím knírem. Film vyniká hlavně krásným vizuálem a počtem hvězd na metr čtvereční, kdy některé předvedly opravdu pěkné výkony (například standardně dobrá Judi Dench) a jiné poněkud pokulhávaly (za mě to byl překvapivě nevýrazný Depp nebo ta divná hraběcí dvojice, která většinu svého času na obrazovce vypadala, že na to okamžitě vlítne). Postavy ale byly hlavně ploché, většinou nevýrazné, nebylo komu fandit, koho nemít rád. Nebudu zastírat, že jsem k filmu přistupovala spíše skepticky - aneb řadím se k těm, pro které navždy bude jediným Poirotem pan Suchet - ale po prvních minutách před příjezdem do Istanbulu, jsem byla na vážkách, protože ač je Branagh opravdu úplně jiný Poirot, tak jsem nabyla dojmu, že to půjde. Příběh pak postupoval ne moc záživně až do rozpačitého konce evokující poslední večeři. To, jak film skončí jsem věděla předem, myslím, že jen málokdo to nezná (ať už z knihy nebo jiné filmové adaptace), takže žádné překvápko, ale zpracování se mi moc nelíbilo. Ten malý náznak dojetí a hlubších emocí spolehlivě zadupali jak Branagh jako Poirot, tak přehrávání některých postav. A že se bylo pro co dojmout. Škoda. Btw: Že by si závěrem dělali půdu prodalší díl?

Lidi podobného ražení jako jsou Louisyni noví sousedé mě upřímně děsí.

Já si ani už nepamatuju, kdy bych si sedla a podívala se na "Lvy". Nejsem nijak zvlášť velký fanda českých filmů. Tento rok jsem se tomu rozhodla dát šanci, přestože jsem neviděla ani jeden z nominovaných snímků, maximálně viděla nějakou ukázku nebo o nich četla. Říkala jsem si, že možná právě tato ocenění ve mě probudí zvědavost nějaký snímek vidět. Škoda, že všem filmům nebyly udělány nějaké pořádně medailonky, ale to by asi ten pořad byl na půl dne. Nevím. :-) Moderátorka slavnostního předávání byla v první řadě krásná, měla i své slabší chvilky, ale celkově bych řekla, že večer zvládla odmoderovat s přehledem. Nijak nenadchla, ani neurazila. Za jiné účinkující mi bylo chvílemi trochu stydno (např. vystoupení paní Kohoutové s panem Gedeonem), no ne vždy se vše povede. To, že se do toho míchala i politika mě nepřekvapilo a neviděla jsem v tom problém. Myslím, že momentální politické dění u nás i na Slovensku zasahuje i ty, kterým to bývá většinu času jedno. Lidé tu hodnotí i hudební doprovod. No musím říct, že ze začátku jsem si říkala, co to proboha je, s postupem času jsem si asi zvykla a už mě to nerušilo. Přerušování (zrychlování) děkovaček bylo na prd, nepřišlo mi, že by se tam někdo rozkecával zas až tak dlouho a navíc by na to měl být patřičný prostor... však i proto se ten večer dělá. Potěšila mě cena pro Oldřicha Kaisera a Pavla Nového (čistě jen kvůli sympatiím, jak jsem předeslala, filmy jsem neviděla). Ale pravdou je, že právě na filmy s těmito herci se asi mrknu, i když na film Po strništi bos mě nalákala spíš ukázka s Terezou Voříškovou.

Bez kalhot je plný nadupaných těl a tanečků. A mě to děsně nebavilo!

Průměr nad průměr, klišé nad klišé. Od této romantické komedie dostanete spíš míň, než očekáváte. A nemůžu si pomoct, ale Ralphovi ten "Mr. Big" moc nejde.

Jsem zvědavá, zda doktor Martin obrací v duševní péči o pacienty, nebo se jednalo o světlou výjimku. Zatím to vypadá, že se tato série zaměří především na milostnou linku hlavního hrdiny.

To, kolik jsem viděla Marvelovek, se dá spočítat na prstech jedné ruky. To předesílám, moc s čím srovnávat nemám a stále je to tak pro mě "něco novýho". Mně se to líbilo moc. Sice to mělo fakt extra nepovedený místa, kdy jsem si říkala - To jako vážně? Například scény s Hopkinsem, který byly důležitý a přitom herecky naprosto o ničem. Chápu, člověk si nezašel do národního, ale jedná se se loučící/umírací/následně nakopávací scény a herecky to snad mrtvý být nemuselo. Taky jsem to viděla s dabingem, který byl místy fakt příšerný (například to kamený stvoření) a to byla chyba. Jinak jsem si to užívala. Mé pubertální já si užívalo pohled na Lokiho dle mého gusta stvárněného Tomem Hiddlestonem - na tohohle fešáka si budu muse posvítit, byla jsem ráda ta Cumbertbachta, Cate Blanchett (speciálně u té mě ten dabing mrzí), v masce ne tak sexy Elbu, a Ruffala (jsem asi jedna z mála, která byla fakt zvědavá, jaký herec bude nakonec Hulk :D. Tessa Thompson byla valkýra jak má být. Je to vtipné, i když občas tlačí na pilu a má to spád, je pořád na co koukat, dá se u toho krásně vypnout a nehledat logiku ve fantasy světě. Je to evidentně film do kina, věřím, že při domácím promítání to zrácí pořádný kus svého kouzla, ale i tak hodnotím pořád vysoko.

Sice to na mě bylo dost dlouhé, ale opravdu jsem se pobavila.