flanker.27

Následující komentář obsahuje úplný popis filmu, proto by ho neměl nikdo číst. Něco se blíží. Kecáš. Křřřup, prrrráááásk, buch. Tak vy to víte parchanti. Hůůů, rrr, prrrráááásk. Dělejte. Nestihnem to. Stihnem. Prrrrááásk. Musíš rychle. Snažím se. Hůůů, buch. Bééé. Tolik lidí zahyne. Ale my musíme žít. Hůůů, křáááp, bůůům. Necháme je tam. Nenecháme, je to neamerické. Hůůů špluchšplouch. Glogloglo. 5, 4, 3, 2, 1 - zachránil nás.

Nejen že je to třeskutě naivní (americký špión v Německu neumí něměcky, ale nikdo na to nepřijde), ale i třeskutě pitomý. Čarovnější kulky, než ty, kterejma se střílí na hranici do Švýcar, jsem ještě neviděl.

Chudé duchem.

Zkratkovitý až hanba, se scénama sice vykradenejma z jedničky, ale naházenejma do filmu hala bala do počtu, s rutinní akcí a dost amatérskejma hlavníma rekvizitama. Co si namlouvat, film s takovym názvem by měla bejt sonáta pro vesmírné lovce, který tu jsou nakonec, ač v zastoupení čtyř exemplářů, podstatně míň než v původním filmu a prostě nepůsobí jako nezastavitelná monstra, kterými by měli být. Lidská squadra azzura přitom s výjimkou Taktarova a překvapivě Brodyho vypadá, že by si je všechny dal kterýkoliv člen Arnoldova týmu k snídani i botama. Naprosto rutinní záležitost s minimálním vlastním přínosem. Je to sice jasná fandovská záležitost, jenže i fandovskej film AvP: Redemption natočenej za 500 dolarů má lepší atmosféru. Takže pozitivum nakonec je jen to, že je to lepší než oba studiový AvP.

"Neměl jsem stání..." No tak tos měl blbý.

Tenhle film jsem tu dlouho nemohl najít, kdysi jsem ho viděl pod českým názvem Kód 88, snad na Hallmarku, a pod jeho druhým anglickým názvem Coded Hostile jsem ho nenašel. Klasické dokumentární drama s hutným obsahem, které se nesnaží příliš konspirovat a vychází z tehdy známých skutečností o případu. Jen chybí jedna pozoruhodná informace, a sice že kupodivu stejné aerolinky bloudily nad citlivým územím SSSR už o pět let dříve, 20.4.1978 se let KAL902 (boeing 707) octl nad poloostrovem Kola a byl donucen palbou sovětské stíhačky nouzově přistát, přičemž zahynuli dva pasažéři.

Inteligentní komedie se sociálně kritickými prvky ("Jmenuje se to tu zprostředkovatelna práce. Už jsi viděl, že by tu někomu zprostředkovali práci?"), která zabrala u publika filmového stejně jako její popelkovští protagonisté před publikem dámským. Není to žádná ždímačka na city ani lacinej záchodovej humor, ale velmi lidská záležitost. A když se humor dostaví, stojí za to (snad poprvý jsem si vychutnal Flashdance).

Celkem standardní životopisnej film, na kterej jsem koukal spíš kvuli hudbě než že by mě životní osudy dua J&J až tak zajímaly. Ústřední hercká dvojice bez výhrad.

Kámen, nůžky, papír, sbíječka. Asi díky letadlům moje nejoblíbenější z velké čtyřky.

Mistr dialogu Oldřich Daněk.