Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Rozprávka
  • Krimi

Recenzie (2 484)

plagát

Underworld: Boj v podsvetí 2 (2006) 

Tenhle matrixovskej akční styl už se mi pěkně zajídá, protože takhle by šel udělat akční hrdina i z Aťky Janouškový. Kate Beckinsale nejspíš váží při svý vejšce tak maximálně o kozy víc, takže mě o svejch fyzickejch schopnostech moc nepřevědčí. O ději se raději bavit nebudeme, protože ten takřka neexistuje, a celá ta vampýrsko lykantropská mytologie by nevystačila ani na nejslabší epizodu Supernatural. Ovšem komu ke štěstí stačí těsný kožený obleček a bičík, ten si určitě ustříkne.

plagát

Nezralé maliny (1980) (TV film) 

"Živé volám, mrtvé oplakávám."

plagát

Predčítač (2008) 

Málokde mi tak moc vadilo, že Němce nehrajou Němci. Ani Fiennes ani Kate mi do rolí vůbec nesedli, autenticita žádná celá nula nula nic a scéna učím se německy z anglického textu tomu nasadila korunu. Válka a úvahy individuální/kolektivní vina se vlastně v celém filmu vůbec neřeší, žádná zajímavá myšlenka, katarze, nic. Jen melodrama člověka, který se nedokáže pořádně rozhodnout a chovat se jako chlap. Neznám předlohu, ale přesto věřim, že v německém podání by to všechno vyznělo mnohem líp. Všechny ty ceny a nadšení kritiků z filmu a hereckých výkonů nechápu, třeba v Revolutionary Road byla Winslet mnohem lepší. Nedá se říct, že by mě ten film naštval, ani jsem se nenudil, ani nelituju, že jsem to viděl, ale je to zkrátka slabý.

plagát

Život (2009) (seriál) 

Klidně budu do omrzení opakovat, že Attenborough a BBC jsou absolutní jedničkou. Na to můžu koukat pořád.

plagát

Beetlejuice (1988) 

Podávat pouze s odměřenou dávkou kokainu. Kontraindikace: bolesti hlavy, protáčení panenek, nechápavý otupělý výraz ve tváři.

plagát

Královna Alžběta (2005) (seriál) 

Historicky mě to příliš nenadchlo, ale hysterické staropanenské výlevy stály zato...

plagát

Kramerová verzus Kramer (1979) 

Pamatuju si ze školy jednu přednášející advokátku, která nám povídala, že takhle to chodí v reálu i u nás. "V našem, právu je diskriminace," říkala. "Diskriminace otců." Případů, kdy se manželství rozpadne vinou matky a dítě je přes veškerý zdravý rozum svěřeno jí, je jak hub po dešti. Vyprávěla nám podobný příběh, matka těžká alkoholička a coura a přesto trvalo soudu rok, než byl ochoten svěřit dítě otci, a to ještě s pravidelným sociálním dohledem. Realistický nesentimentální film. Žádné smyčce v emočně vypjatých situacích, prakticky bez hudby, pouze několik barokních melodií na správném místě, výborné dialogy a perfektní herci. Fascinuje mě, jaký může mít vliv na posouzení způsobilosti rodiče vychovávat dítě 5000 dolarů ročně. Taky mě napadá, že v životě člověk nemůže žít s tím, že někdy dostane druhou šanci. Možná se to někdy povede, ale odpovědnosti se nelze jen tak zbavit a zase jí získat, až se mi bude chtít, to už je nezodpovědnost.

plagát

Udalosti ČT (1993) (relácia) 

O tom, jak je to na ČT s nezávislostí a objektivností jsem se mohl přesvědčit na vlastní kůži, oči, uši, nos a hlasivky. Podlézání "správné straně", dehonestace "třídního nepřítele" doma i za hranicemi, vlastně se nic nezměnilo. Když už to tu je, tak by mě zajímalo, jestlipak si Marcela Augustová při dnešních zprávách (a jejich ideologickém zabarvení) ještě někdy vzpomene na časy v Pionierskej Lastovičke (kterou má eufemicky v profilu přejmenovanou na Vlaštovku). Odpad nedávám jen proto, že pak by mi nezbyl stupínek na zpravodajství z výročního sjezdu TOP 09 potvrzujícího vedoucí úlohu této pidistrany v zemi, který se tu jistě taky časem objeví. Jen malý příklad, co je to reportáž (a kupodivu zrovna na téma úpadek žurnalismu). Kromě toho není od věci upozornit na způsob práce dnešních médií, jako stálé zvyšování paranoidního strachu vůči (skoro) všemu. Dámy a pánové, Adam Curtis.

plagát

Kandahár (2010) 

Gradace závěrečné scény útěku podpořená výtečnou atmosférickou sugestivní hudbou je dokonalá. Několik dalších scén se této úrovni blíží (nálet vládních letadel na Kandahár, scéna s granátem, poprava ženy uprostřed fotbalového zápasu). Jen škoda, že občas se dusné napětí z filmu vytrácí a chybí a film má v těch chvílích atmosféru spíš melancholickou než jak píše Nikitorius zemitě naturalistickou. Možná za to opravdu může ta až moc líbivá vizuální stránka, kde i pot a krev se občas lesknou takřka umělecky. Každopádně velmi dobrá práce, která zaslouží ocenění shlédnutím na velkém plátně. Čímž si neodpustím rýpnutí - proč jsou filmy z evropských zemí u nás až na čestné výjimky a pár artových věcí v kinodistribuci naprosto přehlíženy. P. S. Spíš než Putinova propaganda je Pignonova blbost, která mu zřejmě dovoluje si z napůl přeslechnutých informací vyvozovat závěry zapadající do jeho vidění světa - ten náklad byl určen pro opozici Talibánu, tedy pro ty, kteří si pak říkali "severní aliance" a které se nyní pokouší v Kábulu udržet "mezinárodní koalice".

plagát

More lásky (1989) 

Příjemné překvapení na sychravý pondělní večer. Tedy že Pacino bude hrát dobře jsem pochopitelně očekával, ale snímek má mnohem víc kladů, jednak parádně propracovanou psychologickou stránku, dost ponurou paranoidní atmosféru a i ta drsnější romantika je zpracovaná velmi dobře. Film není do sebe zahleděným povrchním erotickým thrillerem na efekt jako Základní instinkt, ale syrovým a realistickým dramatem s kriminální zápletkou. Dost napínavé finále.