.killer.

Stejně jako jsem nikdy nepochopil banán přilepenej gaffou na stěně v galerii, tak nikdy nepochopim podobný filmový bizáry. Nechat herce mechanicky odříkávat text a nutit je "nehrát" nepovažuju za žádnou formu artu. Nakonec vždycky dojdu jen k tomu, že je režisér buď retard, nebo že na place vůbec nebyl. Srovnání s Lanthimosem taky pokulhává, protože ten má aspoň do nějaký míry vždycky vystavěný svět, do kterýho svůj příběh a postavy zasadí a v rámci možností to nějak funguje. Tady nic takovýho není. A co mi vadí snad úplně nejvíc je naprosto absurdní myšlenka, na který kostra celýho filmu stojí - ve světě, kde si necháte udělat 1:1 klon sebe sama, nikoho nenapadne využít vaše nový dvojče jako zdroj potřebných orgánů pro transplantaci. Místo toho vedle svýho klonu postupně umíráte a když se snad nakonec ukáže, že vaše diagnóza není smrtelná, tak se se svým klonem musíte do roka a do dne utkat o svůj život, protože proč ne... Uff... Hvězda za pár funkčních černohumorných situací.

Nečekané zklamání ze Španělska. Extrémně natažený a nezáživný drama, se zdánlivě zajímavým námětem, který je ale uchopen tím nejnudnějším a nejfádnějším způsobem - a to prosím pěkně nemám vůbec nic proti pomalým filmům. Žánrové zařazení "akční/dobrodružný/krimi" je navíc totálně mimo a nesouhlasil bych ani s nálepkou "thriller", kterou to má na IMDB. Ústřední trojka charakterů je úplně bez vývoje - nejlépe dopadla postava J. Gutiérreze, ale i u něj jakýkoliv progres vyšumí nakonec do prázdna. Linku s "vyšetřujícím" policistou netřeba snad ani zmiňovat. Hlavním problémem zkrátka je, jako obvykle, scénář. Když si přečtete obsah tady na ČSFD a potom se podíváte jen na druhou polovinu filmu, tak vůbec o nic nepřijdete - a to zcela bez nadsázky. Ba naopak - ušetříte si hodinu svého života a možná dostanete i relativně vyváženou podívanou. A to už o něčem vypovídá. Nemá to jediný moment překvapení, nemá to nic charakteristického a zapamatovatelného, chybí tu jakákoliv invence. Prostředí, herecký ansámbl a námět to má fajn, ale je to prostě nuda střídající nudu, bez překvapivého finále a pod taktovkou režiséra, který evidentně nemá moc co říct. Škoda a ztracený čas.

Stejně jako u Freshe tomu napaluju o hvězdu navíc, než by si to zasluhovalo. Je to prostý – mám slabost pro filmy typu Sleepy Hollow, The Wolfman, nebo Van Helsing – aneb vyšetřovatel (v tomhle případě patolog) přijíždí do vesnice, ve který nikdy neviděli slunce na obloze, mlha by se dala krájet a nikdy se tam nikdo neusmál – a řeší se běsnění tajemnýho vraha/zvířete/monstra... Krom toho mě poslední dobou baví Boyd Holbrook, kterému hlavní role padla jako ulitá. Co filmu chybí je jednoznačně vyšší rozpočet, což se bohužel odráží v CGI, které není na takové úrovni, jakou by si to zasluhovalo – místy si proto tvůrci pomáhají střihem, což působí okatě. Zamrzí také pomalejší tempo a tím pádem občasná hluchá místa. Bodem k dobru je na druhou stranu solidní atmosféra a kulisy. Shrnuto – mohlo to dopadnout určitě lépe a šlo to udělat určitě lépe, ale výsledná podoba neurazí. Možná po druhé projekci v budoucnu uberu na vstřícnosti – je fakt, že mi to tentokrát celkem sedlo.

Hvězda navrch za "originalitu". V uvozovkách proto, protože tenhle počin určitě tak originální není, ale něco obdobného ražení už tu pěkně dlouho nebylo. Hostel meets Hannibal. Thriller sklouzávající plynule do melodramatu a zase zpátky. Největší devízou je poměrně dobře napsaná hlavní postava, která se, až na jeden exces ke konci (návrat pro mobil - jako fakt?), nechová naprosto idiotsky - jak už se u podobných filmů stalo pomalu zvykem. Velice solidní debut, který má vlastní tvář, dobré režijní vedení a je zapamatovatelný. Dotáhnout pár maličkostí, lehce stáhnout stopáž a čtvrtá hvězda by byla rázem zasloužená, nejenom chtěná.

Jako film to samo o sobě není příliš záživná podívaná - přetažená stopáž, mnohdy repetitivní a utahaná forma. Ovšem během současné války, nechutnýho vpádu Ruska na Ukrajinu, to celý dostává mnohem obludnější rozměry a mnohdy bylo dost těžký se na ty zfanatizovaný děti a jejich rodiče volající po návratu SSSR vůbec dívat. Jako vykreslení těžko představitelné ruské mentality, o které se v dnešní době tolik mluví, to funguje bezchybně. Jiný svět.

Slabota. Jako studentský cvičení ok, ale jako film podprůměr. Spojitost s Dickensem bych nikde ani neuváděl, protože to s jeho povídkou má společnýho pramálo. Víc netřeba dodávat. Lze vidět na YT.

Film roku. Vybroušená, vyspělá filmařina, fungující absolutně na všech úrovních. Nuance v hereckých podáních stejných scén, ale třikrát jinak, jsou brilantní (před Jodie Comer smekám!). A finální, respektive "poslední" souboj, je totální masakr, u kterýho mi bez nadsázky bušilo srdce o závod - scéna, na kterou pravděpodobně nikdy nezapomenu. Duna, ze který se tu můžou všichni s prominutím pos*at, vedle tohohle majstrštyku působí jako ambiciózní pokus o telenovelu. Hluboce se klaním Ridleymu a doufám, že tu s námi bude (minimálně) dalších 80 let, protože zjevně po menší pauze chytá druhý dech a jemu rovných bychom v dnešní době nenapočítali ani na prstech jedné ruky. Netřeba více dodávat - tohle je opravdu povinnost pro všechny filmové fajnšmekry.

Tak tohle se fakt nepovedlo. Hlavním problémem je roztříštěnost celé narativní struktury, plochost a množství charakterů, nefunkční mix několika žánrů dohromady a přetažená stopáž. Jednoduchá báchorka je rozdělená alá Tarantino (inspirace je zde evidentní) do tří kapitol, ve kterých se ještě navrch střihem přeskakuje v čase. Celé to ale působí neskutečně nuceně a násilně. O hlavních postavách toho víme pramálo a v průběhu děje se o moc víc nedozvíme, což moc na plusových bodech nepřidává - ať už spěje film k čemukoliv, bude vám to s postupem času víc a víc jedno. Všemu sekunduje plejáda vedlejších charakterů, o kterých víme ještě méně a (spíš než cokoliv jiného) dělají v celém vyprávění ještě větší bordel. Film začíná celkem svižně, ale po chvíli mu spadne řetěz a do finále klopýtá dost pomalu a nezáživně a pozornost diváka si udržuje jen díky nesystematicky uspořádané dějové lince. Na konci se krom většího množství nevydařeného digitálního bordelu dočkáme i falešné plešky, což je celkem nečekané oživení, protože něco podobnýho jsem snad naposledy viděl někde na divadle - na druhou stranu ale super výstřednost, která mi tu upřímně scházela. Suma sumárum hodně nevydařený "wannabe Tarantino" déčko, který si hraje na něco, co vážně není. Závěrečný twist už je potom vážně jen pro pobavení. Malé bezvýznamné plus za místy vydařený vizuál.

Kdyby mi někdo ještě včera řekl, že dám patnáctýmu (nebo kolikátýmu?) pokračování Paranormal Activity 4*, asi bych ho považoval za blázna. Ale vážně - hvězda navrch je hlavně za povedenou mysteriózní atmosféru, kterou se tvůrcům podařilo vybudovat a držet do poslední minuty. A ačkoliv film nepřináší do žánru absolutně nic novýho a nevyhne se místy ani nepříliš logickému chování postav, tak drží hezky pohromadě a nestíhá nudit. Nejsem fanoušek found footage filmů a spíše se jim vyhýbám, než abych je aktivně vyhledával, ale v tomhle konkrétním případě mě nijak zvlášť formální zpracování neiritovalo. Naopak mě práce s kamerou několikrát celkem příjemně překvapila. Nutno taky podotknout, že ne celý film se striktně found footage formy drží - práce se střihem navíc v kombinaci s "normálním" snímáním určitě posouvá celou podívanou do dynamičtější polohy, než když všechno sledujeme natočený z jednoho úhlu jedním idiotem, kterýmu se navíc klepe ruka. Nejsilnější devízou a zároveň jedním z hlavních taháků filmu je ale jednoznačně prostředí, do kterého je celý prostoduchý příběh zasazen. Právě atraktivita prostředí byla, krom několika kladných ohlasů, důvodem, proč jsem se rozhodl dát poslednímu Paranormal Activity vůbec šanci. Nerozumím tomu, proč vůbec film spadá do týhle (pro mě) pochybný série, která mu spíš na důstojnosti ubírá než přidává - zřejmě to ale finančně funguje. Každopádně výše popsané, poměrně sympatická trojka hlavních postav a taky fakt, že jsem za poslední týden viděl nepříliš povedený The Deep House a totálně tragický Halloween Kills, jistě ospravedlňují lehké nadhodnocení. Já se - zcela nečekaně - opravdu bavil.

Vítězství obsahu nad formou v absolutním slova smyslu. Vcelku obstojně zahraná záležitost na půdorysu jedné místnosti, která dokáže zaujmout originálním námětem a poutavým vyprávěním hlavního aktéra. My co máme přečtené Foucaultovo kyvadlo, známe postavu hraběte Saint Germaina (byť ne osobně) a neštítíme se kdejaké fantaskní konspirace, chrochtáme blahem. Přál bych filmu kvalitnější formální zpracování a pevnější režijní vedení, abych mohl dát s čistým svědomím plnou palbu.