Falcor

To, co je sociální a společenský genius loci malé zapadlé vesničky proti významu Prahy, je Slámou nabitá víska plná bílých i černějších nul oproti malé zapadlé vesničce. Divoké včely jsou však i "formanovsky" krásné a přesto originální. Tím nemyslím ani tak politovánihodným ubožákem Michaelem Jacksonem Liškou (za pět *), ale uvěřitelnou poetikou přirozenosti, zakrnělých křídel zahnízděných neschopných nešťastníků, kteří zde zažívají své "malé", leč vážné každodenní radosti i starosti během svého přežívání na cestě odnikud nikam.

Kampak nám zmizela lehkost i hutnost, krása i složitost, citlivost i filozofický rozměr Kundery? Že by tomu všemu bylo v tomto filmu souzeno zůstat na starém kontinentě a za moře rovněž neemigrovat?

I přes průměrné hodnocení (tím se snažím - přiznávám, že velmi těžko - vžít do role diváka, jenž nikdy neviděl luxusní Bessonovu předlohu) jde hlavně o velmi drzý otisk originálu bez ničeho inovativního. Ztratilo se zde vše surové, uvěřitelné, citlivé. Drsné i smysluplné hlášky byly nahrazeny těmi dětinsky americkými. Stejně tak se vytratila jiskra z pohledů zasloužilých US ateliérových herců, napětí i barva z akčních záběrů, na první pohled od Francouzů přesně okopírovaných. Být to originál - ojedinělý, leč jen slabě nadprůměrný, akční film. Remake - okleštěná pohádka o zabijáckém škaredém káčátku, ale bez napětí a pořádného náboje, hezky uhlazené, nemastné neslané.

Naplněný chtíč postupného odpoutávání se od svázanosti lidského světa nudy k jemnému dráždění doteky čehosi pohádkového, slastnému ochutnávání a bažení se hlavními hrdiny, přes vzrušení nenasytné dušičky z nostalgického přesahu do dětských světů, až k rozlévající se citové rozkoši a extázi při dojemnému vyvrcholení, z něhož (většinou hodně vlhké) uvolnění odeznívá ještě dlouho, i přes pomoc uvolňujících stenů a vzlyků a osvobozujících vlnek slzavého moře nabažené slasti. - - - A nejlepší na tom je, že celý ten kouzelný vnitřní orgasmus máte bez práce. Stačí jen otevřít oči nádherným barevným obrázkům, naladit uši libé hudbě, nechat se unášet (a nakonec unést) oním světem fantazie. ... no co, dospěláci si to prostě dokáží vychutnat víc. A pak se aspoň mohou snažit nějak to okecat.

Dvě sestřičky, jedna bez druhé ani ránu. Tajemná a strašidelná atmosféra, až na šikmé oči a rychlé střihy (občas trhy) našincovu srdci velmi přístupná forma a kamera, děj velmi napjatý, hororový, smutný, poetický, tragický.

Barevně nádherné, leč příliš moralizující, pixarovské dobrodružství animovaného prosťáčka, jenž ke štěstí díky staršímu sucharovi a nablýskané motorové kočičce přišel. Dokonalá grafika, několik málo míst k zasmání (pro nadšené diváky digitální filmové tvorby posledních let několik málo MÁLO nových míst k zasmání, však neviděných bažícím se okem počítačově zdegenerovaným), pro motorové fandy slastně ozvučené. Hezounky nablýskané, počítačově (co se grafiky týče) skvostné.

Chvilku mi trvalo oprostit se od zklamání, že sleduji Amélii přenesenou do období 1. sv. války. Tak jsem přimhouřil oči a nechal se vést prostinkým příběhem víry v život nenavrátivšího se (fujho, češtino) milého, stejně jako neústupnou a dlouhou poutí naděje za láskou. Když jsem hodil za hlavu vědomí nachlup stejného stylu práce jako v předešlém Jeunetově filmu, oči jsem opět na zbytek filmu otevřel, abych zjistil, že díky oněm známým, však kouzelným a efektním, hrátkám s obrazem a střihem, získal film i občasný zpestřující nádech komplikovanosti. Protože jinak to zas taková citová vydíračka není, řemeslně odvedená práce snímek hodně obohacuje, obzvlášť takto zachycené válečné běsnění (I když, zkrátit to vše o ony ty klipové hrátky, mohla vzniknout právě ta jednoduchá, ale chytlavá, citová záležitost, při které by jediné oko nezůstalo suché...no, ale to se nekoná, takže ven ze závorky). Jeunet se však opět několikrát dokázal trefil do srdce nejednoho človíčka. Třeba Mathildinou hrou na "JESTLI se stane to a to, TAK se mi splní to a to ...", kterou si i v "dospělosti" občas tajně zahraji, nemohu-li již ovlivnit nic jiného. Anebo které zamilované dívce by nezaimponovalo, kdyby její milý vytesal její jméno třeba do bijícího kostelního zvonu, coby důkaz lásky. No, není to povznášející, když máš někoho rád/a a on/a má hluboko do svého srdce vyryto: ...Tvoje jméno v nejkrásnější a nejlaskavější podobě...... ? Není to hřejivý pocit? ... že to neznáš? nebo je to zrovna teď pryč? ...Neumírá snad naděje poslední, Mathildo?

Jo jo, je to génius. Jak si v každém filmu dokáže (nejen on, je to zkrátka dobře natočené) pohrávat s pocity diváka, jak chce...ehm, jak dokonce ani nechce (je to frajer, jde mu to samo) ... ehm...pocity... prostě dokonale bezelstně odkopne veškeré své trapné komično na nevěřícího, od TV se ostudně odvracejícího, diváka. Ještě že tak, protože do dalšího záběru je aspoň opět dětinsky čistý a správný, plný nehorázné drzé síly, aby se mohl bezostyšně dál zarývat do nechápavého útrpného pohledu pokrouceného diváka. Jeho chyba, neměl se zas otáčet zpět k obrazovce, měl se dál kochat smysluplným balzámem v podobě černočerné tmy pod křečovitě sevřenými víčky. Nebýt reklam (sledováno v TV - hádejte na jaké staNici?), pravděpodobně bych tu tíhu pohledů a intelektuálních hlášek hlavních hrdinů sám neunesl. Skutečně, u největšího pozitiva tohoto filmu stojí za to se na chvilku pozastavit - reklamy. Jééé, ach, vždyť on to zas tak špatný pořed není, koukám. A těch myšlenek a barviček. A žádní Belgičané... To je slast.

Po pár dílech....příjemné překvapení, takže tentokrát si zkusím schválně (jo jo, ty naschvály...a vztahy...), coby kontrast ke kvalitě seriálu, zahřešit a splodím prostoduchý, bohužel formou a typem tak často vídaný, projev: "Paráda." Tak, to by asi tak k této vtipné a odpočinkové minisérii stačilo. (Po pravdě, takhle nějak si představuji kvalitního, humorem kořeněného, nástupce a ničitele současných telenovel). Kolem v komentářích neleznete vše ostatní, ne náhodou doporučuji zaměřit se na nezaujatou (ani zdaleka většinovou) dámskou část csfd.

Za seriálovou německou kvalitu 2*, plus třetí hvězdu za to, že prý ten menší fešák je mi trochu podobný. Nevím, pochybuji, mě to sluší i bez té pistole a německého vozového parku. Hihi... I když ta oblíbená značka mého nového vozu, původem z Ingolstadtu....hmm, no....no jo, na pěkných autech je ten seriál postaven.