sestrad

Je to teda fakt japonskej bizár.

No nevim. Mám zatím dost rozporuplné pocity: těch sice dobře vybraných, ale přeci jen fotek namísto celých scén, je tam na mě přeci jen trochu moc (píšu po cca 4h verzi). Na jedné straně mě takový způsob zkrácení filmu štval a přišel mi dost uhozený, na druhé straně mě rozčilovalo paradoxně i to, že to všecko, co chce říct, říká fakt hrozně dlouze a polopaticky.... no ale jinak bych zas asi nedocenila tu závěrečnou pouštní gradaci (a tam mě naprosto dostala ta drobná scéna, spíš jen gesto, s kanárkem nebo co to bylo za opeřence).

Ideální film pro lidi, kteří přemýšlí o tom, co je to skutečně duchovní život a nad stopadesáti různými druhy iluzí o vlastní víře. Naprosto skvělé. Život!

Jak čelit životu, jaké má kdo zvládací strategie na stress, na osobní tragédie a na pocity nesmyslnosti všeho… Navíc kierkegaardovský citát o tom, že "trpící si musí pomoct sám" tady nepřešel do moralistního kýče. - No prostě podle mně tohle vůbec není hloupý film. A hollywoodský happy end, jak zaznívá občas v komentářích, to taky na stoprocent není.

Aspoň, že na ty Pyreneje tam je občas pěkný pohled.

Otázku, do čeho investovat svůj život, si doufám nekladou jenom bigotní katolíci. Jestli tedy dát přednost (a taky jaké) profesní kariéře, anebo se zrovna víc vložit (a do kterého) vztahu... Jenže Zanussi to pro mě příliš tlačí jedním směrem, tentokrát bez trochy empatie vůči váhavému střelci a jeho na daný věk přeci ne tak úplně idiotským pochybám. Obvykle bych taky horlila pro smělejší ušpinění se životem, ale tohle je čirá moralitka (přes ten katolicky neortodoxní závěr).

Jo, některé dobro, které na nás páchají blízcí, nejde než přetrpět.

Toho sentimentu!! A hudba tomu ještě dodala. Cenu za nejvíc fantasy postavu by měla dostat Claire Forlani, její Suzan je zamilovaná tak oddaně, až to člověka vytáčí.

Nic velkolepého jsem nečekala, takže na nenáročné pobavení mně to přišlo dostatečně dobrý, člověk přece čas od času potřebuje vidět takovéhle ničím neurážející blbinky, ne?

Ne že by to byla zábava přesně podle mého gusta, zvlášť závěrečné scény, ale i tak lepší, než jsem čekala, zvlášť Willis mě konečně přesvědčil, že umí zahrát víc než těch pár obvyklých silácky patetickejch srandiček a utkvělejch úsměvů. Takže kvůli němu ty čtyři hvězdičky...