Recenzie (1 676)
Aguirre, hněv Boží (1972)
Aguirre, hněv Boží a šílenství jednoho člověka. Je to perfektní počin, po kterém jsem si ihned oblíbil spolupráci mezi Wernerem Herzogem a Klausem Kinskim. Oba svou práci odvedli dokonale, a kdo se mnou nesouhlasí, bude rozřezán na sto devadesát osm kousků a po těch bude šlapáno tak dlouho, dokud s nimi nepůjde vymalovat zdi!
Doblba! (2005)
Nesourodé, podivně napsané, místy ve velké míře trapné a bohužel hlavně nevtipné. Čtvrtníček baví, ale je ho tu málo. To je vážně doblba!
Tulák (2014)
Quentin Tarantino o tomto snímku řekl, že jde o nejlepší postapokalyptický film od dob původního Šíleného Maxe. A já gratuluji Davidu Michôdovi, že se mu podařilo vyrobit stoprocentní koncentrát prvotřídní nudy. Rover je do sebe zahleděné nic, u kterého budete marně čekat na jakýkoliv zvrat a bezútěšně si budete připomínat báječné chvíle strávené u Šíleného Maxe. Aspoň závěrečná scéna to drží nad vodou a dává tomu smysl. Ale ty, Quentine, že tě huba nebolí! [KVIFF 2014]
Lída Baarová (2016)
Jak tohle mohl Filip Renč s vážnou tváří vypustit do světa, to je otázka k zamyšlení pro něj. Zda-li takový blitek má cenu podporovat návštěvností v kině, to je k zamyšlení pro české diváky. Scéna s tvářemi v plamenech dokonale vystihuje směr, jakým se česká kinematografie ubírá. Hrozné.
Zloděj (1981)
Příběh zásadového kriminálníka v podání drsného Jamese Caana, s nímž není radno vy*ebat. Zloděj je asi nejryzejší ukázkou toho, že Michael Mann je mistrem snové obrazovosti. Naprosto parádní režisérský debut. A k tomu s jedinečnou hudbou Tangerine Dream! Vřele doporučuji verzi director's cut, ve které je audiovizuálních lahůdek ještě o něco víc. Tento snímek by rozhodně zasloužil více pozornosti.
Žár (1981)
Vedle Pátku třináctého a Sleepaway Camp by tento snímek mohl završit pomyslnou trojici nejlepších kempových slasherů z počátku 80. let. Je zde znát velká inspirace hlavně prvním ze jmenovaných, nicméně The Burning si jde svou vlastní cestou a má několik opravdu divokých scén k nabídnutí. Slušná podívaná.
Všechno nejlepší k mým narozeninám (1981)
Tenhle slasher na dobré formální úrovni (a s výbornou hudbou) má mírně přepálenou délku, což se dá přežít. Na silnou scénu s narozeninovou oslavou si zkrátka člověk musí hodnou chvíli počkat. Ovšem finální odhalení vraha je docela podvod na divákovi a působí, jak kdyby s předchozím děním ani nekorespondovalo. Trochu je z toho cítit bezmoc scenáristů, jak z děje vybruslit. Ve zbylých ohledech v rámci žánru mírný nadprůměr.
Havran (1963)
Herecký koncert klasiků hororu - legendárního Vincenta Price, protivného Petera Lorreho, skvělého padoucha Borise Karloffa a mladého Jacka Nicholsona. Avšak to, co je na Havranovi nejlepší, je atmosféra, krásná gotická atmosféra tvořená hudbou a nádhernými interiéry. Roger Corman je možná béčkař, ale zaručeně mistr béčkař. A téhle jeho komedie se nemohu nabažit!
Profesionál (1981)
Tleskám Enniu Morriconemu a tleskám Jean-Paul Belmondovi! Profesionál je jízda plná hlášek, humoru a noirové atmosféry.
Muž z inej hviezdy (1984)
Napínavý příběh ztroskotaného mimozemšťana (na oscara naminovaný Jeff Bridges), jenž se chce vrátit domů. Že je to téma dnes již mnohokrát opakované? Ano, nicméně John Carpenter do Staramana vložil svůj jedinečný styl a cit, takže v mnoha momentech tohle scifi dokáže chytit za srdce a rozhodně vyčnívá z řady. A finále je nádherně stylizované. Je to milá nostalgie.