Mallinali

Je to mezi dvěma a třemi hvězdičkami, objektivně spíš na dvě, ale kvůli démonické Kanócz, sympaticky zírající Rybové a dozvuku vánoční nálady (omylem jsem na netu zakliknul tři basy plzní místo jedné) zaokrouhluju nahoru. Ale scény z vodní říše jsou až na zmíněnou Lindu křišťálově čistý odpad. Tam nedává smysl prakticky nic.

No je to někde na rozhraní třech a čtyřech hvězdiček, ale za tu originalitu zaokrouhluju nahoru. Abych se vzhledem k ostatním komentářům neopakoval jako sex po čtyřicítce, za hlavní klady považuju skvělou hudbu, kameru, částečně výpravu, originální koncepci a herecký ansámbl. Horších triků jsem si moc nevšimnul, to můžu tvůrce uklidnit. Hlavním problémem je ale scénář, a to podstatným. Je to bohužel u současných českých filmů spíš pravidlo, které sráží jinak řemeslně kvalitně natočená díla. Bolestivá je slabá dramaturgie, která ničí tempo i závěrečnou katarzi. A pak ta logika, provázanost a detaily. Nebudu pitvat nejasnost okolo vysvětlení důvodu jednotlivých sudeb, prokletí a jejich protagonistů, která jen dokresluje odfláknutí příběhových detailů nutných pro dokreslení pohádkového světa a rovnou zmíním hlavní příběhový problém. Tím je, že vývoj vztahu Urbana a Laury je tak rychlý, že člověk nepochopí sílu jejich lásky. Jenže to háže klacky pod nohy motivaci hlavního hrdiny. Dost problémový je také fakt, že scénář krkolomě přehazuje výhybky mezi groteskní srandou a výjevy z drsného života ala Dickens. Škoda, ale mírně nadprůměrná pohádka z toho vznikla, i když rozhodně nebude pro každého. Pojetím připomíná osmdesátkové hororové pohádky a taky drsné pohádky pro dospělé, jak převážně vypadaly ještě před národním obrozením a rozvojem vzdělanosti, které žánr kvůli nerealističnosti přesunuly blíž k dětem.

Mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale na tři to táhne dolů vědomí, že se příběh od začátku do konce nějak moc daleko neposunul a půl filmu se řešil (pravda docela roztomile) naprosto nesmyslný a do ztracena jdoucí příběh balení sousedky kvůli svatbě, aby Songa nedeportovali. Ani se pořádně neseznámili a už plánují účelovou svatbu? To jako fakt? Reálné asi jako somálská družice. Především na začátku mě štvaly i divné a zrychlené skoky v příběhu (za všechny: vypjatá situace na střeše - střih - Song se futruje u Rypara ???), které vyprávění nenechají rozvinout a hážou mu klacek pod protézy. Jinak je to dobrý film, který má především v poslední třetině několik skvělých a Švehlíkem výtečně zahraných scén, hlavně debatu v parku nebo tu finální návštěvu syna. Mádl má postenciál, ale musí vyzrát.

Už jenom kvůli tý příšerný hudbě, kterou nejspíš doporučil Horst Fuchs a jenž zkazí každou lepší chvilku, je legitimní tomuhle dát odpad. Navíc ty vyzdvihované vztahy historie k současnosti, samy o sobě velmi přínosné, jsou nahlíženy jen z pohledu dnešního pokrokového mainstreamu, bez nějakého většího kritického myšlení. Důvody dramatických oblouků a proměn v tom velkém evropském příběhu jsou předkládány jen velmi spoře, důvody revolucí a velkých trendů vlastně moc vysvětlené nejsou. Ale viděl jsem jen dva díly s rozdílnou kvalitou, tak to ještě úplně neodpálím. PS: Viděl jsem další díl Kolébky Evropy a co je ubráno na ideologii, to je přidáno na chybách. Tvrzení, že latina převládla na západě a řečtina na východě až po rozpadu Římské říše je naprostý nesmysl, to už bylo dávno. Z Odoakera je Němec, z Caesara masový vrah atd. Dost smíšené pocity.

Čekal jsem agitku, vyváženou jako severokorejská politická satira, ale nakonec jsem to přežil kvůli fantastické Špalkové (která se tu fakt nestyděla), skvělému Trojanovi a studování mladého Honzy Ciny. Ale místní pokrokové naivky musím zklamat. Ten přeslazený a useknutý konec dost tupě maskoval smutný fakt. Oba adoptivní hoši scenáristky paní Boučkové v pubertě definitivně zdivočeli. Drogy, krádeže, soudy, vězení atd. Paní Boučkova z toho byla úplně vyřízená a nakonec je oba odstřihla ze svého života (viz její 13. komnata). Tolik k tomu potřebnému nastavování zrcadla nenávistné společnosti. PS: ta kamera byla výživná. Filmový look to má jako zprávy na TV Barrandov, nesmyslné dlouhé záběry na obličej (kdybyste nevěděli, takhle se pozná umění) jsem po chvíli začal stopovat (vyhrál tuším asi dvouminutový záběr na kluka v busu) a ty experimentální záběry z různých úhlů (Trojan vede kluky do třídy a záběr je jen na nohy...?) jsou stejně smysluplné jako linka se zlým důchodcem, která dopadla...nijak. Ale chápu, že na to zapomněli, museli přece během pěšího návratu kluků z Prahy sbírat odrazy světel ve tmě na dálnici D5, protože...umění. PS2: výkony dětských herců byly až na Cinu a jeho blonďateho "bratra" naprosto nezvládnuté. Je to tak špatné, že to můžou sestříhat pro FAMU jako odstrašující případ.

Možná nejlepší díl. Když kapitán Anděl probírá fotky zavražděné holky v jejím pokojíčku a dojde zpět v čase až do doby, kdy byla miminko, tak to rozseká i otrlého diváka. Klobouk dolů. PS: Vyzkoušel jsem to i na manželce a po té scéně čtvrtinu dílu hystericky probrečela. Mazec.

Jak je v tomto seriálu zvykem, vraha i motiv jsem odhalil hned na začátku, což se mi děje jen když je scénář narvaný klišé a neobratnými postupy (tady to samozřejmě musel být zdánlivě sympatický sebejistý mladík toužící po nahrazení šéfa ve firmě i v posteli, v "korektních" dílech ten nejblonďatější chlap na place, v posledním díle skrývali identitu "překvapivého" vraha v době, kdy jediný koho nepodezírali byl Dobrý atd.). Ale celkově slušný průměr, kdy Majer standardně přehrává všechny na place o parník. Škoda že mu ten Ostravák nejde moc věřit. A jako bonus malá postelová scéna s Kateřinou Lojdovou, no neberte to.

Dobré, slušné namixovane pro běžného diváka, ale chyběly mi některé podstatně informace. Třeba proč vůbec baroko vzniklo a proč je jaké je. Být laik, ptám se proč křesťanská Evropa zrovna takhle reagovala na tu opevovanou renesanci.

Uživatel Mantegna si zřejmě spletl sedativa s lentilkami a pak to takhle dopadá. Smutný příběh. Za mě jinak skvělý díl s jímavým komentářem, takže dávám plnou palbu. PS: Neříkejte Mantegnovi, že se většina těch italských a dalších architektů zařadila plně do české společnosti, brali si místní manželky a takový Santini (pokřtěný v chrámu sv. Víta jako Blažej Aichl) mluvil plynně česky a pojmenoval dceru čistě tuzemsky Ludmila, nebo mu praskne cévka. A už vůbec mu neříkejte, že díl končil ukázkami jihočeského selského baroka, které vytvořili prakticky výlučně čeští řemeslníci v čele s Jakubem Bursou. To by vážně nerozchodil. PS2: Aktualizace postu uživatele Mantegna se dostala za hranu surrealismu a doufejme i za brány Bohnické psychiatrické léčebny, takže snad jen pro jistotu jedno upřesnění pro ty, kteří se jeho textem masochisticky prokousali až na závěr: Selské baroko vzniklo v oblasti Zbudovská Blata, ležící mezi Netolicemi a Hlubokou nad Vltavou. A tato oblast byla národnostně v drtivé většině česká. Takže německé Holašovice v selském baroku opisovaly...ale krásně. PS3: Důvod zapsání Holasovic do UNESCO je právě kombinace zachovalé středověké dispozice (lokace kláštera ve Vyšším Brodě), životnosti (stále tam někdo bydlí) a (prý kycoviteho) selského baroka. Navíc byly podle urbare z roku 1510 čistě české, což trvalo až do moru v letech 1520-1521 (tolik k postavení Holasovic Němci v gotice). To já jen kdyby si někdo všimnul té jeho další aktualizace a bláhově nad tou samohanou přemýšlel: https://en.czech-unesco.org/holasovice/introduction/#page_start PS4: "Sedlácké diletantství" jako důvod zápisu do UNESCO? Dostavba vymřelé dvě století staré české vesnice Němci má znamenat nulový přínos českých obyvatel "válejících se polonahých v příkopě" a stoprocentní těch německých? Selské baroko je důkazem české neschopnosti a jeho použití u Němců důkaz kulturní nadřazenosti (viz "Čeští řemeslníci na německých stavbách v Holašovicích, ty prase.")? Vyčítání věcí, které nikdo neřekl ("selské baroko není baroko")? Protimluvy hloupě maskované nenávistí a šovinismem (uvedení umělci nejsou žádní naši předci vs. Santini měl měl sice české děti s českou ženou, ale bez jeho italských kořenů by byl nikdo...), atd. Inu, žluč nenahradí mozek a svéprávnost. PS5: Chyba v nové aktualizaci Mantenegna č. 1) Výzdobu ve stylu jihočeského selského baroka nedělali čeští řemeslníci, ale místní němečtí s přihlédnutím k jihočeským a také rakouským barokním a lidovým vzorům. Pokud si někdo méně nadaný myslí, že selské baroko Holašovice, znehodnocuje, může poděkovat pouze místním Němcům. Chyba č. 2) Podle urbáře ze začátku 16. století bylo v Holašovicích 14 hospodářů, tedy i s rodinami a čeládkou mnohem, mnohem víc než 20 Čechů (ve skutečnosti zde bylo i několik Němců). To byla ale dost průhledná neznalost. Chyba č. 3) Podle urbáře z let 1524 až 1530 se počet usedlostí ustálil na 17, podle NPÚ se tak postavením dalších tří usedlostí dotvořila středověká parcelace (později se počet usedlostí ustálil na čísle 23. O středověkém lokátorovi není nic známo, ani o počátcích vesnice, o stavitelích atd. Nelze tedy tvrdit že je to výlučně Němci postavená vesnice (neplést si parcelaci se samotnými domy převážně z 18. a 19. století, hodnotu má obojí). To si vědec nemůže dovolit, jen žlučovitý nesvéprávný laik. Chyba č. 4) Co se týče názorů odborníků, jeden z hlavních důvodů zapsání Holašovic do UNESCO je, že "reprezentují spojení dvou venkovských stavebních tradic, jež vytvořily výjimečný a přetrvávající styl, známý jako „jihočeské selské baroko“. O dokumentaci nějakého svébytného selského diletantismu nikde není ani slovo a jen duchem mdlý nadšenec si může myslet, že světové dědictví UNESCO zapisuje nějaké lokální freak show. Pokud není shledána architektonická hodnota, není zápis. Nenávistné útoky tedy nereprezentují názory světových odborníků. Chyba č. 5) Nevyužití služeb Psychiatrické léčebny Bohnice. Ale kdyby to pomohlo tak: https://www.bohnice.cz/kontakt/ . (K tématu např. https://www.npu.cz/portal/npu-a-pamatkova-pece/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/pamatky-s-mezinarodnim-statusem/OUV/VYJIMECNA%20SVETOVA%20HODNOTA_HOLASOVICE.pdf). PS6: Takže teď už je selské baroko v pohodě, ale jen když ho dělali Němci, i když ho nevymysleli. Jestli to není vůči Čechům trochu předpojaté. Taky je trochu trapné, že ty kolonizační vzory a vůbec celý proces vznikly ve Francii, takže Němci, obzvlášť ti mimo Porýní, je taky jen přejali a adaptovali. Říká se tomu kaskáda obecné kulturní vyspělosti a je to základní proces evropského vývoje směrem ze západoevropských center na zbylou periferii. Vyčítat to Čechům také není pěkné. A největší odborníci na csfd a v přilehlém vesmíru většinou nedělají tolik chyb, nevyjadřují se jako chovanci psychiatrického ústavu, nedělají závěry bez zdrojů, nejsou předpojatí, nezesměšňují pro vlastní ego, nehádají se o tom, co nikdo neřekl, neprotiřečí si a naspamují názorové oponenty množstvím vulgárních e-mailů. A taky to o sobě netvrdí sami, ale říkají to o nich jiní. Ale po vysazení sedativ to někteří nemocni duchem samozřejmě můžou vidět jinak. PS7: Ano, konec skutečně korunuje dílo. A tato vulgární (ne)diskuze končí tím čím začala. Naprostou neschopností pochopit, o čem jsem vůbec mluvil. Já totiž nedělal ze Santiniho Čecha jako poleno, ale na jasných důkazech jsem vyvrátil tvrzení, že nebyl náš předek (byl již ovlivněn českým i německým prostředím, měl za ženu etnickou Češku a měl s ní potomstvo!!!, zařadil se do české společnosti). Ostatně si to potvrdí každý kdo umí číst hned na počátku tohoto příspěvku. Ale chtít od nesvépravného narcise s chorobnou nenávistí k Čechům pochopeni psaného textu, natož smysluplnou odpověď, o to jsem se ani nesnažil. Ale jako výstraha pro riziko podceňování psychických chorob je jeho příspěvek jistě poučný, to ne že ne. PS8: Tu přítelkyni upřímně lituju, protože z uzavřeného oddělení se blbě utíká. A ty e-maily nejsou verbální, ale vulgární, ale takové pochybení se stává takovému odborníkovi jistě maximálně jednou za deset let. PS9: Tak asi dvakrát za deset let: Předek (definice významu): "člověk, který se narodil dříve než daná osoba a je s ní ve stejné rodové linii". Nejdřív to chce porozumět jednoduchým slovům, teprve pak bych přikročil k Hegelovi, francouzským barokním mistrům, machrování a žádosti o vycházky.

Co vám tu nikdo neřekne, že ta znělka, odvozená od morseovky (překvapivě) je naprosto famózní. A optimismu v celé sérii je jako šafránu.