Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Animovaný

Recenzie (292)

plagát

Keltové: krev, železo a oběti (2015) (seriál) 

No, zbroj a zbraně jsou stejne věrohodné jako arabské knedlo zelo vepřo a významné události jsou tu podávány dost osekaně a mírně zkreslené, ale jinak je to jak poutavé, tak i poučné.

plagát

Slúžka (2023) 

Další československý ambiciózní historický film, natočený v posledních letech jako příspěvek ke kulturním válkám (viz  Úsvit, Piargy). A zase na to do kina skoro nikdo nepřišel. Už je to docela k zamyšlení. Tady to nahoru táhnou zajímavé prostředí a skvěle zvolení herci, kteří se nebáli jít s kůží na trh. Jenže příběh je většinou strhující méně než pondělní ráno, postavy přinejlepším polotučné (chlapi v dnešních artových filmech jsou spíš chodící diagnóza) a i ten zvuk stojí zase za pendrek. Hodně slabé tři hvězdy.

plagát

Láska na špičkách (2021) 

Jsou věci, které se neodpouští. Např. když kamarádovi odlákáte manželku, když pozvete holku na pivní festival kde točí jen Gambrinus a když do filmu angažujete Vicu do role cudné jako puberta v klášteře (pokud to není pohádka). Všechny ostatní problémy tohoto filmu - a že jich je - jsou pak jenom podružné.

plagát

Smysl pro tumor - Epizoda 5 (2024) (epizóda) 

Paradoxně mi přijde herecky i scénáristicky nejzajímavější jediná důležitější ženská postava, která se v tomto díle nesvlékla. Sestra v podání Natálie Řehořové je vážně skvěle a civilně zahraná, na tuto dámu si dám do budoucna pozor. No a v tomto vtipnějším dílu (s jedním odporným výstupem hlavní postavy) jsem si také potvrdil, že linka Filipovy matky je do českého prostředí dosazena hodně na sílu. Její chování i nevěrohodné vykreslení uměleckého prostředí mi připomněly odfláknutou lokalizaci Známých neznámých, kde byl československý jen jazyk, záběr na Hradčany a kapustnica. Celkově slabší díl, ale jinak pořád slušná kvalita.

plagát

Úsvit (2023) 

A to bylo jako všechno? Nadupaný vizuál a hudba filmu za 90 mega daly vzniknout příběhu, který začíná jako stylový detektivní thriller, aby se rychle vyčerpal a v druhé půlce se konala jen nudná osvětová přednáška o utrpení některých jedinců v (ne)moderním československém  patriarchátu kvůli jinakosti (s mrknutím na současnost). To se těm tragickým 47,5 tisícům diváků v kinech nedivím. Je fascinující, jak zvolené módní téma ubilo řadu dalších aspektů filmu, jako třeba elementární logiku, motivace a prokreslenost postav. To bylo vidět už na začátku, když dělníci vykopali dětské tělíčko a navzdory tomu, že právě našli mrtvé mimino, což je jeden z nejhorších zážitků na světě, všichni u něj okamžitě a celkem v klidu rozebírali jen jeho "hermafroditní" pohlaví, protože dneska asi na ničem jiném nezáleží... Křenková, jejíž herecký projev moc nemusím, se nechovala jako matka před porodem, dělala neustálým veřejným pyskováním ostudu manželovi a živiteli rodiny, dokonce i před samotným Baťou, kulturně zaostalá profesionální manželka Issová se objevuje tam, kde je zrovna potřeba (aniž by bylo jasné kdo to má být), všichni mluví jako dlaždiči z roku 2023 a ani hadry moc nesedí. Výčet všech divných věcí by vydal na brožurku. Zvláštní kapitola je hádka s manželem, který dost relativizoval celé konání hlavní hrdinky, ale dál se s tím vůbec nepracovalo, takže těžko říct co tím chtěli tvůrci říct. Hrozně mě štval zvuk u dialogů, kterým jsem z nemalé části nerozuměl ani po opětovném přehrání. Je to asi stejně nadčasové dílo jako Nahota na prodej.

plagát

Najlepší priateľ (2017) (TV film) 

Často Janákovy pohádky kritizuji za to, že je dobrý námět nedostatečně vytěžený kvalitním odladěným scénářem, přičemž se filmy občas sypou v druhé polovině stopáže kvůli vršícím se nelogičnostem. Tady je to trochu jinak, protože už námět je docela slabý, takže Konášové výsledný scénář není na tu bídu zas tak zlý a Janákova režie (třeba stylizace pekla je hodně zábavná) z toho ždíme co se dá. Jenže ze sójového vývaru prostě Michelinskou hvězdu nevyčarujete a v druhé půli dojde příběhu dech prostě proto, že hlavní zápletka úplně nevystačí na celovečerní film. Asi by to chtělo přidat nějakou další linku, nebo trochu rozkošatit ten základní příběh, aby to bylo trochu šťavnatější. Prostor by byl hlavně ve výstavě milostné linky, která je odbytá tak, že se oba páry do sebe zamilujou rychlostí namydleného blesku, aniž by divák chápal proč. Pak i dělají jak se hluboce znají a divák stále neví kdy to pro Bůh stihli. Rozkošatit by se mohl i humor, protože opravdu vtipných hlášek je tu jako ateistů v Arábii. Naopak vyzdvihnout musím Langoše, jehož postava a její uchopení je důvod, proč jdu na čtyři hvězdy. Herecká lahůdka. Ostatně většina osazenstva nebyla vybrána špatně, to se musí nechat. PS: Přehnaná sekularizace pekla zde a v Čertím brku dospěla tak daleko, že už ani není potřeba čarovného vstupu jako S čerty nejsou žerty, stačí se jen v lese  prokopat pár metrů do jejich brlohu. V další fázi kinematografie bude mít peklo rovnou pobočku na místním finančáku a v suterénu Mírova. Hmmm, magické...

plagát

Tri zlaté dukáty (2023) (TV film) 

A zase ten scénář. Pohádka dojíždí na fakt, že ho nedostal do ruky někdo řemeslně zdatnější. Námět ušel, ale začátek příběhu byl překotný a prokletí tak nějak nepřehledně komplikované, takže jsem teprve v průběhu příběhu zjišťoval, co vlastně Julie může a nemůže po těch sto letech dělat a říkat. Řada problémů v logice byla prostě způsobena doslovným ukazováním Juliina prokletí, tož příště asi radši jen náznaky a tajemno. Chování Julie, která chtěla zachránit, věděla že se objevila až po 300 letech a přitom se ze začátku stejně chovala jako fiflena co ji to tam vsechno patří, bylo trochu zvláštní. Konec s uznáním 300 let staré smlouvy kvůli objevení 300 let staré dědičky byl taky fakt hodně přitažený za vlasy a ostatně celé finále bylo příšerně uspěchané, když se všichni objevili na jednom místě hned poté, co byla Julie uvězněna. Ta propíraná elektrifikace byla na hraně, ale chápu že chtěli ukázat pokrok a celkem se to dalo. Herci se mi líbili, jenže dojem dost kazil nezvládnutý dabing, když se stejně k příběhu slovenština přímo nabízela. Hudba bohužel nic extra, naopak kamera byla hezká. Zajímavostí slovenských pohádek je, že se často překlopí do takového jemného sociálního dramatu, což na pohádkovosti někdy méně, jindy více ubírá (třeba příšerné Johančino tajemství), ale tady se to ještě celkem podařilo ukočírovat. Hádky o to, zda byly letos lepší Tři zlaté dukáty nebo Klíč svatého Petra jsou tedy celkem zbytečné, obě pohádky trpí především na nedostatečně promakaný scénář (mimo jiné), takže vítězem letošních vánočních večerů je o prsa selky z Oktoberfestu jasně (loňské) Krakonošovo tajemství.

plagát

Princezná a pol kráľovstva (2019) (TV film) 

Jak pěkná to mohla být pohádka, kdyby na ní byly větší peníze (nezvěstný drak) a tradičně si někdo víc vyhrál se scénářem, aby trochu víc fungovaly emoce a ke konci se nekupily nelogičnosti a závislosti na náhodě - má oblíbená je pád Honzy a Valeriána z okna do kupky sena, po které Egon ani jeho lidi nezkontrolují, co se s nimi stalo a rovnou počítají s jejich smrtí. To je pak na svatbě překvápko... Ale čtyři hvězdy to dá, osazenstvo je mimořádně sympatické a příběh prostě fajn a neotřelý.

plagát

Ako si nezobrať princeznú (2021) (TV film) 

Objektivně Janákova nejhorší pohádka. Tradičně zajímavý námět dostával čočku hned od začátku a celé to bylo takové nedomrlé, neodladěné, jako by to nikoho moc nebavilo. A to včetně chemie mezi postavami nebo lokací. Práce sudiček byla docela depresivní a celá fáze života ve vyhnanství v přírodě byla tak unylá, že jsem u ní při repríze usnul. Tohle se moc nepovedlo.

plagát

Kľúč svätého Petra (2023) (TV film) 

Názorná ukázka toho, proč Strach nepůjde do Anděla Páně 3 bez vypiplaného scénáře a dostatečného produkčního zázemí. Tady se to zase nějak uspěchalo a výsledek je navzdory slušnému námětu přinejlepším polovičatý, což se Janákovi děje často. A tak se hned od začátku filmu vrší takové nelogičnosti a zvláštnosti, že to ani pohádka neutáhne a pomalu se sype. Namátkou: 1) Proč vůbec svatý Petr chodí jen tak po světě v převleku, když má být u brány?  Vůbec se s tím nepracuje a přitom u toho přijde o ten klíč. Proč se pak zase zjevuje kdy chce a i když ten klíč děsně potřebuje a zřejmě má možnost si ho sám vzít, stejně to nechá na té trojce (dokonce i když ví kde je). To už nejsou drobnosti, ale věci, na kterých příběh stojí a přitom nedávají smysl (ještě to může být i dílo střihačovo). A navíc se na konci před ostatními lidmi odhalí jako svatý a nikoho to netankuje, nechápu. 2) Vodník je vykreslený jako naprostý flegmatik a přitom se na konci nejdřív rozhodne milovanou utopit a pak zas najednou ne, následně je za hodného... 3) Proč skoro úplně absentoval humor, když máte tandem Nárožný a Novotný? 4) To jsme si měli vystačit se šablonami stokrát viděných pohádkových postav s minimem přidané hodnoty? To mělo u princezny stačit, že se bokem naučila něco navíc a pak už to není tandem senilní král bez manželky a mladá aktivní princezna s dlouhými filmovými kořeny? A když už uděláte standardní dvojici groteskních zlých rádců senilního panovníka, mohli by říkat i něco vtipného a ne se jen přehnaně pitvořit? Jejich šedesátkové předobrazy aspoň třeba geniálně obětovaly obě křídla. Zajímavým vývojem tu prošla snad jen postava Hochmanova blonďatého zlodějíčka. // Přitom řada věcí se povedla. Pěkná kamera, většinou slušné triky, některé scénky typu požáru kovárny a u příběhu mě zajímalo jak to dopadne. Jenže se to holt nedopeklo, ke konci už je to dost zmatené a ten casting teda taky nebyl žádný šlágr. Dávám tři hvězdičky slabé jako vývar z veganské klobásy. // Pokud si to shrneme, tak Janák, jako momentálně nejplodnější žánrový tvůrce, stvořil osm pohádek, z toho dvě už pohádkové klasiky (Dvanáct měsíčků, Korunní princ) a další dvě pohádky mohly být klasikou, kdyby byly více vypiplané - Princezna a půl království a Vánoční hvězda. Ostatní jsou takový víceméně lepší průměr (až na podprůměrnou Jak si nevzít princeznu). A Klíč svatého Petra patří někam k čistému průměru, bohužel.

Ovládací panel
9 bodov