Mallinali

Po dohodě s dojatou manželkou a po ošetření škrábanců nakonec zvyšuju na čtyři hvězdy. Není to rozhodně špatný film, herci jsou skvěle přirození, obraz, často složený z komponovaných dlouhých záběrů na kousky soukromého ráje uprostřed betonového odosobněného pekla, je Slámovsky nezaměnitelný a obsahově to rozhodně má co říct. Líbil se mi přerod malého Ivánka, kontrast svobodné neformální party otužilců s formální nesvobodnou rodinou, originalita tématu aj. No a teď zápory. Předně jsou rodinné situace dost přepálené, což ubírá jejich věrohodnosti. Za druhé mohl mít film větší spád a vtip, tedy pokud není synonymem umění uspávací injekce a vyhánění diváků ze sálu po půl hodině. A za třetí je to ten smutný fakt, že se Sláma nedokáže vymanit z typicky evropského pojetí filmu jako masového pohřbívání naděje a odporu k happyendu. Jako by každý umělecky hodnotný film musel skončit pesimisticky, aby si většina diváků na konci mohla zanadávat, proč si k úniku ze všednosti vybrala něco, co je ještě mnohem horšího než jejich životy. Sláma je tím bohužel čitelný a málo přístupný od samého začátku, což je škoda a velké části obecenstva to sebere chuť se na to vůbec podívat a těm vytrvalejším chuť k dalšímu shlédnutí. Jo a za čtvrté ta slepice na stole, která rozhodně nezdůrazňovala prohnilost rodiny, protože to by vytočilo k nepříčetnosti i paraplegika. K názorné ukázce toho, že si starší a pokročilí umí také pěkně štrejchnout, se radši nebudu vyjadřovat, osobně bych se bez toho obešel...i když se s tím pojil jeden z mála vtipů, tedy o širokém použití panenského olivového oleje několikanásobnými babičkami... Za shlédnutí film stojí, ale je dobré vědět, do čeho jdete a že Český lev opravdu není diváckou soutěží... PS: Jo a nevím, proč musí vztek a osvobození hlavní hrdinky odnést zrovna ta nádherná cibuláková mísa, vždyť v tom byla nevinně.

Slušné a silné zakončení, ale škoda několika problémů. Že je do toho doktor Vacek namočený, jsem z jeho chování cítil od začátku, podezření u mě zesílilo při jeho divném chování u hypnotizování a v předposledním díle jsem to definitivně pochopil, když bylo jasné, že někdo zašantročil vakcínu během očkování, u kterého byl a jemuž jako jeden z mála mohl rozumět. Pak jsem se jen modlil, aby to nebylo takhle průhledné...ale bohužel. Druhý problém je, že jsem spíše přehlížel menší logické chyby v celém seriálu, protože jsem chápal, že tím tvůrci posilují napětí. Ale aby Rogl ve finále zjistil, že je Vacek mnohonásobný vrah a jenom tak mu to tam o samotě vpálí, aniž by měl krytí, to už bylo moc. Navíc to řádění revolučních gard bez současného vysvětlení, že zjitřené nálady (kterých pak využili někteří šmejdi) poněkud čerpaly z faktu násilné okupace, vraždění nepohodlných a připravované genocidy Čechů, vypadá trochu nesmyslně a černobíle. Přes tyto výhrady jsem se bavil a seriál hodnotím velmi kladně. Především režie a hudba byly prakticky na jedničku.

Co to mělo být? Jednu hvězdu dávám za slušnou atmošku opuštěné země, která slibovala zápletku šťavnatou jako vloupačka do slovenského dívčího internátu. Místo ní sem bohužel dostal divnou nudu. Smutný pohled.

Není to špatné a je tam řada pěkných barevných záběrů, ale až na pár výjimek se toho moc nového nedozvíme a někdy jde komentář až za hranu hlouposti a naivity. Navíc část z toho, co se dozvíme, je bohapusta spekulace. Zvlášť psychologické odhady z osmdesát let starých záběrů jsou docela úlet. Ale zas lepší než některé britské pokusy, které měly úroveň vesteni z logru.

Malý český "člověčí" film z vesnice. Natočeno to není špatně, ale jednotící příběh tu skoro neexistuje, spíš takové epizodky. A to je spolu s absencí většího množství humoru asi největší slabina filmu, protože výmluva, že jde o věrné zobrazení vesnice kde se nic neděje, je divákovi platná jak kreditka při striptýzu. Ten malý záchvěv příběhu, tedy hledání přítelkyně, zase byl trochu zvláštní. Luboš v tolika letech nemá babu, nechce/neumí si jí hledat a je panic, přitom během filmu začne dělat oči na Vietnamku, chce ho sbalit pošťačka, přefiknout hospodská a nakonec ho uloví týraná žena v domácnosti. To už bylo trochu moc nahusto. Taky linka s rasismem je nezvládnutá, když scénář doslova nenažraně a černobíle mixuje vztah vesničanů k Vietnamcům a Romům, přičemž pak nechá dceru hlavního rasisty chodit s Romem. Působí to hrozně překombinovaně a příšerně klišoidně. A ještě něco, Vorlův trademark groteskních záběrů na postavy z úplné blízkosti se do podobných filmů podle mě nehodí a působí dost rušivě, jako by režisér nevěděl, jaký film chce vlastně natočit. Škoda.

Dobrý dokument o krásných lidech. Problém je, že je určený jen evropskému publiku, jenže ten kdo by se měl stydět za rozvrat chudáků Křováků jsou africké státy. Zakazují jim jejich pohodový styl života, berou je za méněcenné a nutí je trápit se na dně společnosti, která o ně nestojí. Nemít ty vysmívané bílé turisty a pomocníky, kterým prodávají suvenýry a dělají jim divadlo, jsou na tom ještě mnohem hůř a z jejich původního života nezbude nic. Paradoxně totiž jediný, koho jejich záchrana zajímá, jsou právě ti zlí běloši. Zajímavý poznatek.

Ta atmosféra by se dala krajet, stejně tak napětí. Pri scene na chate jsem ani nedutal. A pritom je to dobre zasazene do ceskeho prostředí, nic netahá za oči či za uši. První dva díly byly dost nadprůměrné, ale tenhle byl vynikající.

Joe Wright se vykašlal na témata, která ho interesovala jako súdánská epidemie pásového oparu a vrátil se k tomu, co mu jde nejlépe. K příběhu ze staré dobré idealizované Anglie. Jasně že to není úplně dokonalý film. Churchill byl navzdory častému sebepochybování natolik silná a vnímavá osobnost, že by se těžko šel poradit do metra. A i kdyby tam šel, přiznejme si, že by starého imperialistického jezevce asi moc nezajímal názor černocha. Taky tam až na malou zmínku o zajetí (a útěk z vězení) během Búrské války chyběly větší odkazy na Winstonovo divoké a krvavé mládí, na jeho devatero talentů (např. skvěle maloval) atd. Ale vše pomohlo fungování samotného filmu a přenositelnosti Churchillova odkazu do 21. století. Několik scén mě tam vyloženě citově vyždímalo, třeba vybombardování zbytku zraněných vojáků nebo úvodní i závěrečné zasedání parlamentu. O Oldmanově výkonu nebo Marianelliho hudbě nemá cenu mluvit a protože Wright ukočíroval svou výraznou režii tak, aby nespadla za hranu kýče, je to subjektivně na pět hvězd.

No, pan Kaiser tehdy na můj vkus dost přehrával, takže jeho Haška jsem chtěl ke konci umlatit nejbližší lopatou. Přitom v knize na mě vyloženě nepůsobil jen jako otravny arogantní provokatér. Kdo v roli nezklamal, byl nádherný cholerik pana Narozneho. Radost ho sledovat. Jinak taková příjemná jednohubka.

Film šťavnatý jako zásek ve výtahu se zrzavou Slovenkou, jenže bohužel podhodnocený. Skvělé dialogy, herecké výkony, kamera, výpovědní hodnota o české společnosti uprostřed ekonomické a morální krize, i to napětí funguje. A hrozně se mi líbilo to organické propojení moravské historie, reálií a přitom moderního vyznění. Nemá smysl dál rozepisovat klady, to tu dělají podrobněji jiní, takže nedostatky. Ten první je, že si režisér Sedláček v některých situacích příliš usnadňuje práci (celkem bystrá manželka, která je přitom hrozně překvapená z manželových šméček, nepříliš logický postup policie v závěru aj.). Ten druhý je složitější a zásadnější. Robert Sedláček totiž natočil další skvělý film (Osobně zbožňuju i Pravidla lži), ale neplánoval žádný art. Chtěl, aby na něj přišlo hodně lidí. Jenže zase dopadl jako hrdinové jeho předchozího filmu Největší z Čechů. Kritikou a filmovými fajnšmekry byl totiž vcelku vychvalován, ale lidi na to moc nechodili. Problém asi je, že jeho rozpoznatelný styl neumí moc naroubovat na český divácký vkus. Definitivně se to potvrdilo u tragického druhého Dědictví, kde mohl překročit svůj stín při alespoň solidním pokračování kultovní moralistní buranské komedie, ale místo toho natočil nevtipný melancholický průšvih. Ovšem pak alespoň mohl pro televizi natočit České století, kam se jeho styl hodil o dost víc (a následně zazdít Bohému). Inu, škoda. Snad se zase jednou vláme do kin s větším úspěchem.