Lennnnna

Poměrně jednoduchý a přímočarý příběh, (už od začátku je člověku hned jasné, kam to směřuje) ale dýchnul na mě takovou pohodovou a retro atmosférou, že sledování mi činilo opravdovou radost. Navíc myslím, že tvůrcům ani nešlo o to vykřesat z jednoduché zápletky něco víc, ale prostě si jen tak pohrát s provedením. A to se povedlo. Carey Mulligan je rozkošná a role jí padla na míru, její přeměny z dívky v ženu a pak zase naopak se povedly na jedničku, Peter Sarsgaard působí mile rošťáckým dojmem a oba jsou ve svých rolích naprosto přirození. Film je od podlahy až na půdu britský a velmi vkusný, působí svěže a i když se obsahově nejedná o žádný skvost, přesto mě těšilo se na něj dívat.

Staré Planety opic jsem nikdy nebyla schopná dokoukat do konce, nějak mě to celé neskonale nudilo a Bartonova verze z roku 2001 je s prominutím do nebe volající hovadina, takže tohle bylo opravdu velké překvapení. A já jsem si "Zrození" opravdu užila. Digitální opice jsou úžasné, Ceasar doslova podmanivý a člověk jim zkrátka musí fandit. Nehraje se tu na žádnou velkolepou pompéznost, film je pojat až překvapivě civilně, ale přitom nápaditě. Onoho "hutného materiálu", který potěší divákovo oko je tu však dostatek a dosáhlo se ho s až neuvěřitelnou lehkostí. Skoro jako by jste byli na koncertu vážné hudby a hudebník jen zlehka přejížděl po strunách a vás přitom mrazí po zádech. Scény na mostě jsou úchvatné a opravdu emotivní. Pár vad na kráse by se sice našlo, ale nikterak nedokázaly zmírnit mé nadšení. Jasný vítěz letošního léta!

Reklama na americké hrdinství... Zběsile tu pobíhá partička patriotů, na které útočí emzáci, co vypadají jako kříženci RoboCopa s něčím hodně slizkým a je to hodně otravné a díky absenci děje také hodně dlouhé.

Ale jděte, ani zdaleka to nebylo tak zlé, jak se všude prohlašuje. Neříkám, že jsem zrovna sršela blahem, ale rozhodně mě Odcházení nikterak neurazilo. Odcházení bylo stvořeno jako divadelní hra a veškerá divadelnost zůstala i u filmu, a tak se k tomu také musí přistupovat. Satira je to celkem zdařilá, co se jí ovšem dá vytknout je jakási roztržitost, veškerá ta ironie, hořkost a patos jsou na sebe naplácané v takové míře, že působí poněkud rozpačitě a necelistvě. První půlhodinka mi přišla slušná, časem se to bohužel začne poněkud vléct a závěr se pak úplně zvrhnul v jakousi estrádu. Líbila se mi ovšem kamera a drobné detaily, jako například vyhýbání se kaluži, které zdůraznilo "odcházení" všech postav. Havel si natočil, co chtěl, bez ohledu na masové diváky, což je mi celkem sympatické.

Tak tohle je mi pořádná "retro" Disneyovka v tom nejlepším slova smyslu. Líbí se mi návrat ke klasickým pohádkám, který je i přesto trochu zmodernizovaný a jak si žádá nynější trend okořeněný hutnou dávkou humoru. Animace je kouzelná, do všech postaviček v čele s Raspunzel s Lolitkovským vzevzřením a obrovskýma nevinnýma modrýma kukadlama jsem se ihned zamilovala. Floutek Fllyn je pak úžasnou parodií na současné fešáky a Maximus mě jednoduše dostal do kolen, být sedmiletým prckem, už rodiče uháním o veškerý merchandising s tímhle koníkem:o) Lehce otravná byla pro mě muzikální část, písničkaření v animácích nesnáším, naštěstí songů nebylo příliš mnoho, takže se to dalo přežít. Příběh je sice jednoduchý ale na druhou stranu má švih a je až překvapivě akční a svižný. Pravá Disneyovka, která potěší.

Snad poprvé v historii jsem spokojená s výsledkem Oscarů... Colinovi i celému filmu ho ze srdce přeji. Králova řeč je totiž absolutní herecký koncert zabalený v roztomilém britském hávu s vybroušenými dialogy a lidsky upřímným příběhem. Filmařsky poctivé a precizní dílo jako vystřižené ze staré školy.

Tady platí známé pořekadlo: V jednoduchosti je krása. Jednoduché, ale brilantní. Příjemné a přirozené vyprávění o dospívání a první lásce, které zahřeje na duši. Taková milá retro pohodovka pro všechny věkové kategorie.

Možná teď trochu nadržuji, ale na druhou stranu, co se romantických komedií týče je (K)lamač srdcí tak trochu jako Paví očko mezi kapry. Nad hollywoodskými limonadámi obvykle opovržlivě krčím nos, ale tahle francouzská variace je svěží, chytrá a mimořádně zábavná. Příběh je sice klasicky šablonovitý, ale díky hravosti a celé řadě zábavných zápletek mu to celkem snadno odpustíte. Navíc na hlavní představitele se příjemně dívá, Vanessa je neokoukaná a francouzský šarm z ní přímo čiší na všechny strany a Romain Duris je zkrátka sympaťák a i jejich postavy jsou velmi dobře napsané a zahrané s přirozenou nenuceností. Působí tak velmi "živě" a opravdově. Příjemné překvapení!

Žádný velký zážitek se nekonal, popravdě jsem ho však ani nečekala. Potěší odkazy na jedničku, skvělá hudba a rozhodně má film větší spád než původní Tron, kterému naprosto scházela jakákoliv dynamika, což je ovšem pravděpodobně dáno věkem, v roce 1982 ještě člověk nemohl chtít žádné zázraky. Příběh je ovšem žalostný, 3D jsem prakticky nepostřehla a ani jinak mě vizuální stránka filmu zrovna dvakrát neoslnila.

Film s ubohoučkým dějem parazitující na zašlé slávě několika akčních hvězd. Tak jo, Slyi, Dolphe, Arnolde a vy ostatní, kteří nemusíte tolik vytřepávat prach z kabátů, očekávám nějakou akci, říkám si. Ale bože, to co jsem dostala, byl teda pěknej nedovar. Akce by tu byla, to jo, ale nemělo to žádný grády.... sem tam něco bouchne, pár pěstních soubojů, nic zvláštního, ba co víc, celkem nuda. Nemůžu si pomoct, ale já jsem prostě nudila! A hodně! A to je špatně! Nepomohlo ani Sylvestrovo a Jasonovo špičkování. Něco je zkrátka špatně, protože co jiného od podobného snímku očekávat než zábavu. Možná tu nostalgii, ale mně ty osmdesátky zase tolik neschází.....