Lennnnna

Chyba je především v mém nenastudování materiálu, protože jsem čekala něco ve stylu Alenky v říš divů, to znamená bizarní, pohadkové, ale pro dospělé, nicméne Mocný vládce Oz je bohužel film pouze pro děti. Pokud je Vám víc jak deset let, tak si to zkrátka příliš užívat nebudete, protože děj je prakticky nulový (a i to málo z děje, co se vyskytuje, mi zrovna moc nedávalo smysl) a herci příšerně přehrávají (takového Jamese Franca s prkeným úsměvem jsem se skoro až lekla) a protivně umělé a barevné. Prvotřídní kýč.

Kdy už konečně všichni pochopí, že litry krve, uřezaných končetin a rozmašírovaných hlav ještě netvoří horor?!!!!! Alespoň jedno malé leknutíčko, přála jsem si v duchu, ale dostavilo se nic a ještě jedno větší NIC - otupěle zírám na ty krvavé lázně, proklínám maskéry, protože to je teda sakra mizerně odvedená práce a po většinu času se mi chce střídavě smát a spát. Jakoby se režisér vůbec nemohl rozhodnout, jakým směrem se má film ubírat - má být brát jako skutečně děsivá podívaná nebo s nadsázkou či částečně jako komedie? - a tak nejspíš padlo rozhodnutí, hodit tam od všecho trochu a je to celé špatně! Nejděsivější film, který kdy uvidíte?! To sotva - leda tak nejzbytečnější film, jaký kdy uvidíte. Aboslutně rutinní záležitost, jakých už bylo natočeno tisíce.

Úchvátná záležitost, napříč žánry a styly, protknuté citem, humorem i napětím. Od roztomilé a groteskní zápletky s důchodci až po silné téma jídlonošky, každý příběh je jiný a každý má něco do sebe. Přitom se mi velmi líbí, jak zápletky vypadají poměrně jednoduše, v zásadě se příliš nefilozofuje a přitom výsledek je nádherně filozofický. Osud, víra, láska, smrt, zrození, rovnováha, nekonečno...Propojení všeho. Jednoduchá složitost - a funguje to dokonale! Atlas mraků je "jiný" a nebude se líbit každému, já odcházela spokojená jako už dlohou ne. Navíc potlesk pro maskéry, proměnami jsem se skvěle bavila a přiznávám, že v několika případech dotyčné ani nepoznala. Měla jsem pocit, že jsem prožila cosi velkého, skoro až snového a jednoduše krásného...

Příjemná podívaná jako stvořená do chmurných dnů pro zvednutí nálady. Zásluha patří jak upřímnému scénaři, který se udržuje dostatečně v mezích na to, že si říkáte "ano, je to klišé, ale klišé, které mě neštve". Ba co víc, i díky příjemným hercům, jsem si ho náležitě užila. Na víkendové lenošení ideální.

Očekávání byla až příliš veliká a následné ztroskotání díky tomu fatální. První, dejme tomu třetina, vypadá poměrně pěkně, "Gigerovská" atmosféra, nádech tajemství visí ve vzduchu a my čekáme, že se rozkryje něco mimořádného...a ouha najednou se to všechno začne bortit. Prometheus bohužel nedrží ani trochu pohromadě, celkem záhy si uvědomíte, že se jedná pouze o sled epizodek, které mají vypadat pompézně, ale nedávají v celku vůbec žádný smysl a scénář si sám pod sebou podkopává nohy. Posádka se chová hloupě, nehledě na to, že ani jeden člen není nikterak charakterově vykreslen, o sympatiích ani nemůže být řeč, po Ripleyové se mi až zoufale stýskalo....Ale to je vlastně zbytečný nářek, protože ať se Prometheus snaží tvářit jak chce, s Vetřelcem zkrátka nemá nic společného!!!! I přes tu hromadu odkazů, nepovažuji vůbec v úvahu, že by se tak snad měl brát. Korunováno matrioškovým systémem příšer (z jedné příšery se vyklube další příšera) a vlastnopotratem Noomi Rapace, v této fázi už jsem jako divák pocítila absolutní rezignaci. A teď co s tím? Dvě hvězdičky jsou málo, tři zase hodně, na Ridleyho každopádně mizérie....

Škoda, že kocourkovi nedodali nějakou lepší zápletku, nad touhle se totiž rozhodně nikdo zvlášť nezapotil. Nedotažený a kostrbatý příběh na mě působil akorát hrozně hloupě a o parťákovi v podobě vejce (!!!???) se mi teda taky nesnilo. Kocour v botách bohužel působí jako odfláknutý domací úkol - "každej doma nad kafčem namastíme nějakou blbinu a pak to do těch 90 minut nacpeme, jo? Oni už to animátoři nějak spraví." Nespraví....

"Almodóvarsky hutné", do detailu vybroušené, absurdní i uchvacující dílo. Pedro je brilantní filmař, dokonale se mu podařilo smíchat hned několik žánrů dohromady a utvořit z nich konzistentní celek, přičemž jednotlivé přechody do sebě krásně zapadají. Jako vždy lehce (v tomto případě tedy spíš těžce) zvrácené, ale jako vždy se mi to velmi líbilo. Charakterově "životné" postavy, Elena Anaya se svýma velkýma laníma očima je pro ty statické záběry na svůj obličej jako stvořená, Antonia normálně moc nemusím, ale co naplat, hraje mu to. Chytré, sofistikované, spletité, emotivní... Almodovarův styl je zkrátka jedinečný a nepřestává mě bavit.

Mlčenlivý a zatraceně sexy Ryan Gosling dokázal rozdrtit nejen nepřítele, ale i moje srdce!

Bez citového vydírání a zbytečných slzavých scén (za to jsem ráda) působí snímek velmi realisticky, sugestivně a také velmi chladně. Ano chlad a tíseň nahlodávající člověka ze všech stran a věcnost s jakou postavy svůj osud přijímají, působí na diváka extrémně depresivně, znepokojivě, nekompromisně a krutě. Pocit beznaděje a mizérie, který člověka soustavně pronásleduje a zanechává za sebou hořkou příchuť.

Jmenuji se Oliver Tate a jsem tochu divnej, mám hodně divný rodiče a poměrně divnou přítelkyni a nemůžu se rozhodnout, jesti jsem ještě děcko nebo dospělák, ale v každém připadě bych rád byl intelektuál, pronášel moudra a vypadal hrozně chytře, ale jsem spíš jen takovej pozér. Prvotina Richarda Ayoade rozhodně není špatná, ale skrývá se v ní dost nevyužitého potenciálu a až příliš z ní čiší snaha vypadat odlišně a chytře. "Mossovi" však fandím, o tom žádná, a doufám, že se ještě nějakého jeho režisérského počinu dočkám.