Lennnnna

Knihu, která má přes nějakých 400 stran, jsem zhltla během jediného odpoledne, takže jsem se bohužel připravila o jeden důležitý článek filmu a sice o napětí. Nedokážu teď objektivně určit, zda tam skutečně bylo a já ho díky znalosti knihy přehlížela, nebo zda mu opravdu scházelo. Nicméně i tak si myslím, že zpracování bylo víc než sympatické a mnohem vydařenější naž Šifra mistra Leonarda, což si ostatně myslím i o knize. Asi mi přeci jen je bližší jakási detektivní forma než hledání pokladu. Ač Dan Brown nepíše žádná veledíla, jeho knihy jsou čtivé a nakažlivé:o), takže si je člověk zkrátka užije, ve filmu už to tak slavné není, ale pořád je to fajn průměr.

Ze začátku to vypadalo poměrně slibně, roztomilé psisko vyvádí voloviny a pije krev svým páníčkům.....Jenže ani ne v polovině se film najednou promění v ošuntělé rodinné drama, ve kterém, a to je to nejhorší! se prakticky za celou dobu nic neděje. Život je těžký, ach ouvej, zavzlykají občas hlavní hrdinové nad nějakou malou prekérností, kterou si sami způsobili. A vy rázem pochopíte, že o Marleyho tady vlastně vůbec nejde... Chudák psík je tu jen do počtu a pro slzavý závěr. Opravdu jsem se musela dvě hodiny prokousávat šedou nudou, abych se dočkala toho, jak na mě scénaristé v závěru násilně tlačí Marleyho umíráním, ptám se?! Slza by padla, ale zatlačila jsem ji, protože pánové a dámy, tohle bylo laciné a urážlivé! Příště radši Beethovena (ten se alespoň nebere tak vážně)...

Jednička byla blbá, ale velmi velmi zabávná, dvojka je mnohem mnohem blbější a velmi velmi ujetá. Doufejme, že Chelios a jeho srdíčko si do třetice už dají pokoj!

Že to bude hloupost mi bylo jasné hned od začátku, nicméně jsem doufala, že na mě ve 3D podání dopadne občas nějaká ta sprška krve, ovšem 3D efektu bylo tak pomálu, že to ani nestojí za řeč. Nějaká slušná lekačka zůstala pouze mým zbožným přáním, za to jsem se ovšem poměrně hodně nasmála.

Guy po sté a zase stejně, ale nemůžu si pomoct, já ty jeho crazy komedie prostě žeru:o)

Jsem tak zklamaná, že mám jen kousíček od toho, abych ronila krokodýlí slzy. Akce výrazně přitvrdila, ale bohužel je to spíš na škodu, protože jedna střídá druhou v tak rychlém sledu, až se vám z toho budou protáčet panenky, navíc když základní linie příběhu je tak trochu obehraná a s prominutím "blbá" až hrůza. Kam se podělo napětí netlačící na pilu z pokeru z Černé Hory? Daniel Craig je stále živočišnej tvrďák, z kterého se vám rozproudí krev žilách, ale kde není příběh, tam nemá hlavní postava, co hrát. Mašinu na mlácení dneska dokážete udělat z kdekoho. Z Bond girl jsem byla na větvi, motaly se mi tam dvě slečny, obě poměrně dosti si podobné. Do kalhotek se však Bondovi podařilo dostat pouze jedné z nich, která jak se nakonec ukázalo nebyla tou hlavní, tak to mi hlava už vůbec nebere:o) Je to pak správná Bond Girl? O kráse a charizmatu Evy Green( která nasadila laťku tak šíleně vysoko, že výrazně hrozí, že si další dámy do budoucna budou pouze vylamovat zuby ) si navíc Olga Kurylenko může nechat pouze zdát, stejně tak jako o duchaplnosti své postavy, která se žene za vendetou (už zase!copak scénáristům nestačil mstící se Bond?!). Slátanina na entou, při které budu zlostí skřípat zubama a zatínat pěsti do sedačky, tak takhle jsem si důstojné pokračování skutečně nepředstavovala. Quantum of Solace nepřipomíná bondovku ani z rychlíku! A ty tři hvězdičky patří jen a jen tobě, Dane.

Dobře vám nebude, to vám můžu garantovat, uhlazení výrostci se slizkými úsměvy a v bílých rukavičkách, budou mučit i vás, že se nemůžete natáhnout do obrazovky a poddat si je tak, jak hrdlo ráčí. Stejně tak však člověka mučí i zdlouhavé skoro statické chvíle, kdy se režisér pravděpodobně rozhodl potrápit naší psychiku....zoufalá Naommi Wats se snaží dostat z pout a následně postavit manžela na nohy, záběr, kde se v podstatě nic důležitého neodehrává, ale je tak dlouhý, až se vám skoro zaryje do mozku. Režisér si s divákem zkrátka pohrává skoro tak nehezky jako Peter a Paul se svými oběťmi. Velmi, velmi chladkokrevně.....

Typický Allen, ukecaný až na půdu. Že nejsem Allenovskou fanynkou je o mě všeobecně známo, nicméně poslední počin, který jsem od něj viděla - Match Point - Hra osudu mě až neuvěřitelně nadchnul, a proto jsem na maličkou chviličku uvěřila, že by se mohlo blýskat na lepší časy. A hups, jsme zase tam, kde jsme byli.... Tímto se omlouvám pánskému osazenstvu našeho filmového večera, které jsem tímto výběrem naprosto odrovnala. Pánové, na mou obranu, nudila jsem se stejně jako vy....

Robert Downey Jr. by mohl dávat lekce šarmu....

Do krásy a poetiky Kytice má Máj hooodně daleko, přesto nebudu skoupá a přiznám, že i tak na mě ty Brabcovy obrázky zapůsobily, tenhle chlápek to s kamerou umí a nápadů má jak se zdá taky plnou hlavu.... Ale škoda, přes ta prsa nastrkaná skoro v každém záběru, vesnickou a vždy mlčící běhnu Jarmilu vilně se usmívající do kamery až po teatrální výstupy Matěje Stropnického, ztratil Brabcův Máj dočista celou svou duši a proměnil se v plytkou, kýčovitou a lacinou podívanou.