Lennnnna

Výtečný námět, příjemní herci, minisérie navíc zbožňuju (koho taky pořád má bavit dívat se na nekonečné seriály). Přes všechen ten velký potenciál, však zůstal Pokoj č. 10 v závěru tak trochu nevyždímán do úplného konce. Příliš mnoho načrtnutých dějových linek, které pak zůstaly nedořešeny, myslím připravily nejednomu divákovi velké zklamání. Především hlavní otázka, kde se tajemný pokoj vlastně vzal a proč zůstala nezodpovězená. Škoda, i tak však Pokoj č. 10 rozhodně stojí za pozornost.

Inu měla jsem určité, teda spíš velké předsudky, ale nakonec jsem byla až dětsky dojatá. I já totiž bývala malou holčičkou, která na Transformers jukala na RTL, co na tom, že od útlého dětství bytostně nesnáším němčinu a autům rozumím (a to dodnes) asi jako koza petrželi. „Živí“ Transformers mě navíc dostali ještě mnohonásobně víc než ti animovaní. Člověk pak zkrátka touží mít nějakého takového Bumblebeeho za kámoše. Nevěřila bych, že se Transformers dají natočit, ale Michal Bay mě přesvědčil, že nic není nemožné. 4 **** za kouzla....

Stýská se mi po dobách, kdy Asterix s Obelixem vévodili království "humorná závaba pro děti a dospělé", dnes totiž se svým pitomoučkým dějem a nulovými gagy můžou uchvátit leda tak dětské publikum. Stýská se mi po dobách, kdy Galie bývala nejlepším místem pro nakopání bandy Římanů, zatímco dnes se v ní tančí hip hop a posílají esemesky. Stýská se mi po dobách, kdy Asterix s Obelixem bývali ústředními postavami, zatímco dnes jsou tu jen a jen do počtu a ve filmu se mihnou z jediného důvodu, a to, že je jejich jméno obsaženo v názvu. Jo, jo, stýská se mi po starých časech...

Čekala jsem pár opravdu vtipných scének o nástrahách rodičovství, ale bohužel se mi jich dostalo jen žalostně málo, a to ještě takových, při kterých mdle pozvedávám koutky úst. Víc než vtipné = děsivé! Po většinu času jsem byla vystresovaná z Alisoniny hysterie, ta její létající hladina hormonů je zvedala i mně, až to korunoval finálový porod, po kterém jsem přestala jíst a dobrou polovinu večera i mluvit. Odcházím narvat skříň anikoncepcí na příštích 100 let.

Rozhodně mnohem zábavnější než Auto zabiják, díky bohu se alespoň tady nekecá, ani o hlášky není tentokrát nouze, takže bránice dostala zabrat celkem slušně, ale ehm, ty hromady slizu, boláků, krve a vykousnutých mozků či jiných lidských součástek, to zkrátka není nic pro mě. Béčkové podívané mám pro tenhle rok už totálně dost.

Tim, Johny a Helena....a už předem bylo jasné, že člověka čeká jízda, ale že až tak dech beroucí, to jsem vážně nečekala ani já. K smrti nenávidím muzikály (až na pár skutečných vyjímek), to je o mně už všeobecně známo, ale kdyby se točilo víc takových Toddů, stala bych se nejspíš muzikálovým nadšencem. Žádné zbytečné cajdáky a tóny, které tahají za uši, ale netypické hudební promluvy, které mají o to více kouzla...stačí jen naslouchat. Johnymu s Helenou to brilantně ladí, a to nemluvím jen o hudební stránce, o stylové atmosféře netřeba se zmiňovat, ostatně v tomhle směru je Burton opravdovým mistrem a dokořeněno ne špetkou ale celým pytlem černočerného humoru, že jsem se bavila, tak jako už dlouho ne. Jako vždy správně úchylné a kouzelné zároveň. Já si to užívala... 100% PS: Mohl by někdo konečně upozornit diváky, že mají v kině sedět opření?! Zdá se, že z široké české populace jsem to pouze já, kdo s železnou pravidelností nějakého takového "blba" na sedadle před sebou vychytá. Že mi sem tam zkazí nějakou tu průměrnou blbost, ok. přežívám, ale Sweeneyho....to vážně zuřím!!!!

Vorel se stále drží na poli toho, co mu jde nejlépe a sice mírné grotesky, či karikatury, s čímž souvisí i nemalé přehrávání všech přítomných, ale světe div se...ono to funguje a Vorel překvapivě trefil hřebík na hlavičku. Nesnaží se nic řešit, či moralizovat, přináší jen určitou načrtnutou výpověď, která s tou porcí nadsázky překvapivě vyčnívá nad ostatními pokusy natočit film o mladých z posledních pár let, snad jen s vyjímkou výtečných Pusinek, kterým dosáhnout na kotníky bohužel nemůže ani zdaleka. Sklepácké pojetí mě nesmírně bavilo, civilní projev Tomáše Vorla mladšího naprosto dostal, ten kluk je vážně neuvěřitelnej a Jirka Mádl se taky umí vytáhnout, když mu k tomu dá někdo příležitost. Vorlovi se podařilo nevídané a sice skloubit drama s teen komedií, která ale nesklouzává k trapnosti a jedná se tak o velice příjemný počin - pro všechny generace.

Jamesi McAvoyovi (jako nejnadanějšímu objevu současné doby) s láskou do let příštích....

Nemůžu se zbavit dojmu, že na dnešní dobu je typ podobné rodinné komedie poněkud "pasé", možná tak v letech 199....., ale dnes? Připadala jsem si jako malá holčička, co sedí v kině s rodiči na Disneyovce, oni by tomu ty pobíhající zvířátka a kostry dinosaurů i odpovídaly. Docela milá blbinka, u které se dá snadno vypnout.

Quentin je takový přerostlý kluk, co si rád hraje a dělá radost sám sobě...že se mu při tom cestou podařilo "pochytat" davy fanoušků je věc tak trochu záhadná a zázračná zároveň. Přiznávám, že jeho hračičkovství je poměrně nakažlivé a poměrně snadno se mu dá propadnout, nicméně Auto zabiják je zrovna jeden z těch případů, kdy je úplně "mimo mísu" - nebo jsem to snad já? Jedná se o tunu odkazů a poct s nejužvaněnějšími dialogy v éře filmu (tady by si někdo mohl podat ruku s Woody Allenem). Po většinu času dost nuda....Další Quentinův úlet.