LuckyStar

Předně - jednotlivé (ať už akční nebo klidné) scény působí samostatně lépe, než vcelku - totiž výsledný dojem z filmu není nejideálnější. Řeči o filozofickém podání a dialozích, při kterých nelze použít slovo -pseudo- jsou nesmyslné - v TOMTO filmu skutečně žádná hluboká poselství NEJSOU, nebo spíš nejsou v té podobě, jak všichni ti nadšení obdivovatelé svorně tvrdí. Existuje tu maximálně pár myšlenek, nad kterými se víceméně každý z nás jednou nebo víckrát zamýšlel. Avizujícího šokujícího odhalení jsem si v celém filmu nikde nevšimnul a pokud ano, bylo to spíše zmatené odhalení - a to si ještě nejsem pořádně jist. Na druhou stranu akční scény jsou vykonstruované do maximálně estetického a progresivně efektního ztvárnění a nemají ve filmu obdoby. Hodně tomu také napomáhá hudba. Jinými slovy je pokračování Matrixu velkolepé a americké popcorn jídlo s nádechem toho, že stroje se nezdají být tím, čím jsou. A proto se každý musí rozhodnout, jestli mu to ve výsledku bude stačit nebo ne.

Někdy brutální, nicméně působivý zážitek - a hlavně od začátku se nelze nudit, což je u hororů / thrillerů nové éry poněkud kriticky důležité - a tady to funguje takřka po celou dobu dobře. Jen flashové scény jsou na druhý pohled poněkud ospalé. Herecké výkony jsou adekvátní, hudba strašidelná (agresivní, ano) a závěr mi hloupý, logický těžkopádný nebo jaký vlastně ani tak nepřišel - mezi plným hodnocením a o stupeň horším jsem ale uvažoval, nicméně to vyplynulo z celého filmu.

Tohle mě překvapilo, potěšilo a definitivně zakopalo věrohodnost Cinemy (pro mě, coby odběratele) ve svých hodnoceních - klasická čtyřhvězdička, žádný podprůměr. Občas napínavý, občas vtipný a občas naprosto báječně udělaný film a proč to neříct rovnou, malinko chybělo a mohlo to být za 100. Po herecké stránce není co vytknout, chemie je krásně pointovaná, hudba taky není z nejhorších a hlavně - u filmu se dá bavit. Velké-malé béčko, díky za něj! PS: Po druhém shlédnutí nemám žádné problémy dát i plné hodnocení.

Nezáživné, skoro nudné. Také poněkud překombinované, ale spíše než záležitostí scénáře, to bude špatnou režií. Colina Farrella narozdíl od ostatních opravdu vychvalovat nebudu (na to je příliš "nicneříkající" a "nevýrazný", podobně koneckonců jako ve svém výkonu v Telefonní budce), přičemž jeho herecký kolega Al Pacino naštěstí film drží a odvádí vcelku standartní práci. Spokojen s tímhle filmem nicméně nejsem a jednou mi bohatě stačil...

Další z řady klasických odpočinkových seancí na večer, tentokrát ovšem s pavouky. Pro lidi trpící arachnofobií jistě výzva, pro ostatní víceméně obyčejné (ale sympatické) vyprávění o Jeffu Danielsovi a jeho rodině, která se přichomítne na nesprávné místo v nesprávný čas. Na zabití večera ideální.

Inu. Kolikrát se vám stalo, že jste napochodovali na kurz cizího jazyka a tam se zamilovali? Opravdu moc zamilovali. Šíleně moc zamilovali - a byli ochotni zlikvidovat i vašeho kantora, do kterého se váš vytoužený objekt tak nešťastně zamiloval? Jsem si jistej, že několika z vás se to určitě podařilo. Tudíž pro ty všechny ostatní (a pro mě především!), kterým se to ještě nepovedlo, v Jižní Koreji, přímo v roce 2003, přímo na bedrech Hyuk Jang a Na-yeong Lee se nachazí doslovný název filmu Yeongeo wanjeonjeongbok [Zabijte učitele na angličtinu]. Raději vám nebudu povídat, jak roztomilej film to je [roztahuje ruce] a jak je srandovní [otevírá do široka pusu], raději vám povím, že přece není VŮBEC důležité jak vypadáte, ale co nosíte sebou za feromony! Život je opravdová komedie z několika hledisek; někdo říká trapasům trapas, někdo tomu prostě říká "dneska jsem se nenudil". A to je skoro to nejvíc nejdůležitější, pominu-li fakt, že o půlnoci půjdu něco zařvat z balkónu a pak se mi bude něco pěknýho zdát. Yeongeo je moc milounkej film s moc pěknejma lidma v pěknym prostředí a s pěknym všim - a to ať mě sní ta ztracená bota, jestli vám teď říkám nepravdu.

Velice důležitý film a další z bolestivě nesmírně podhodnocených. Zvěsti o jeho přílišné kýčovitosti či o jeho určitém pseudopodání jsou naprosto zcestné, už od začátku je jasné, že se jedná o hluboký příběh, který koliduje mezi obyčejným rozprávěním o životě a dramatem a nemůže být proto podáván jednoduše nebo snad jednoznačně. Vizuální koláž je zde jedním slovem nádherná a celkový koncept, nebe a pekla, je udělaný už od pohledu s velikou citlivostí - každé jednotlivé okénko na začátku filmu se později připomíná někde v nádherných barvách ke konci. Je to neskutečně působivé spojení obrazového vyjádření. Společně s hudební složkou a hereckou plejádou (Robin Williams, Cuba Gooding a Annabella Sciorra) se vám před očima odehrává nezapomenutelný přehršel emocí. Je jen na vás, jak se k němu postavíte - buď kývnete a přijmete ho, nebo nekývnete a řeknete ne. Naléhavý scénář, potažmo příběh a "meziřádkové" vnímaní obrazu je zde podstatnější než kdekoliv předtím nebo potom ve filmu. Bolestivá výpoveď rodiny, která po tragédii ztratila sebe sama a nikdy se nevzdala vám vlastně ukazuje, zda jste duše citlivé, nebo s vámi prostě jen tak něco nehne. Už jako malý kluk jsem věděl, že TENHLE film něco znamená. Metaforické a melancholické rozjímání nad životem po životě a zdánlivě smutné vyznění celého filmu - po naskočení titulků a závěrečné melodii však pochopíte jako jedno z nejlidštějších vůbec.

Emoce. Naděje. Lidskost. Pryč s rozumem v našich životech. Pryč a odhodit ho nejdál jak to jen jde. Přemýšlet o klidném moři, koukat z pláže na lodě, hlídat si svoje pomeranče u stánku. V budoucnosti s nadějí je obrovská síla, kterou má v sobě každý z nás. Neexistuje místo, věc, osoba ani pocit, kterého nelze dosáhnout. Protože naděje nikdy neumírá, je snadné promluvit do své budoucnosti stejně lehce, jako koukat na tento film, který je definitivní oslavou všeho lidského. Existuje spojení mezi doufáním, představou a realitou? Každý v hloubi duše NAŠTĚSTÍ ví, že ano. Nejoptimističtější a nejmelancholičtější film všech dob se slavnou závěrečnou promluvou pana Herce, Morgana Freemana.

Tu kriticky přeceňovaný, tu kriticky podceňovaný historický velkofilm, ale nakonec, přiznejme si to, je jisté to jediné a nejdůležitější - že je to jedna veliká obrovská show pro zábavu a nic jiného v tom být ani nemůže. Pro mě jeden z vrcholů kinematografie u kterého rozdělení na půlky "tenhle film miluju" a "tenhle film nenavidím" nedokážu pochopit a nikdy snad ani nechci. Špičková práce týmu Jamese Camerona (kamera, střih, hudba) a herců (Winslet, DiCaprio) je jedním slovem úžasná a rozhodně ne nijaká nebo nedejbože trapná. Už jenom fakt, že jsem tento film poprvé viděl až v televizi a dal bych mu hvězd třeba i šest, hovoří o mnohém. Ale každému se zjevně zlato netřpytí stejně, takže záleží na každém jednotlivci, jak se k tomuto spektáklu (bohužel spektáklu) postaví. U mě je volba jasná.

Pohoda! Moc příjemná komedie s pány Lemmonem a Matthauem, proč si to neříct rovnou. A je vtipná! A naprosto přesná pro 4. hodinu odpolední kdesi na vzdálené chatce či na cestě autobusem vyprahlou pouští. Chemie mezi protagonisty tady funguje líp, než by se na první pohled zdálo - a to není nikdy na škodu.