Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (129)

plagát

Hodiny (2002) 

Klidný, silně harmonický (ano ano, harmonický, to je to slovo) příběh, který mě uzemnil. V jeden jediný den odvyprávěný scénář, ztotožnění se s tichou a nádhernou režií. Pan Stephen Daldry, víte, on je úžasnej. Nic tady nefunguje špatně - tahle dvouhodinová stopáž mi přinesla tolik vzpomínek a přemýšlení, jako se to už máločemu kdy podařilo. Možná z toho je cítit něco osobního, možná jsem si třeba všiml tak nějak víc záblesku v očích Julliane Moore (naprosto bezpochyb jeden z nejlepších ženských výkonů na plátně co můžu jen slovy vyjádřit) nebo jsem Meryl Streep a Nicole Kidman pustil k tělů víc, než všichni ostatní dohromady - ale když člověk leží vedle něčeho bez života, tak nějak je všechno hned jasnější. Někdo musí umřít, aby v životě byl někdo šťastnej. Protiklady. Co znamená v životě pár let či pár dní? Či hodin. Jeden z akutně nejlepších filmů vůbec s emociálním nábojem rovnajícím se veliké a objemné hvězdě kdesi ve vesmíru.

plagát

Yeopgijeogin geunyeo (2001) 

Přefantastickej příběh! Je rozdělejen na tři části, kdyby snad někdo nevěděl... A ze začátku je to naprostá komedie! A jaká! Od srdce se zasmějete, od srdce se spojíte se s těma dvěma šílencema a od srdce se budete bavit a bavit a bavit... A pak přijde Epilog a všechno se najednou tak šíleně zklidní, srdce začne bušit od něčeho jiného než od smíchu a naráz nebudete vědět kam s emocemi. Budete brečet, budete se usmívat a proboha, o čem to vlastně celé je, budete si říkat? Yeopgijeogin geunyeo je zcela bezpochyby oslavou života. Doslovnou, vtipnout a dojemnou. Zkuste něco takového někdy natočit. A nebo, sakra, chovejte se přesně podle tohohle filmu! Nebo vás prostě... ;)

plagát

Mission: Impossible (1996) 

Zatraceně dobrá oddechovka a hodí se zapomenout na něco víc, než na příjemně strávené odpoledne / večer. Adekvátní popcornová režie, obal akčního filmu. Pro domací mazlíčky jako vyšité, pro vašeho tygra trochu kostrbaté.

plagát

Minority Report (2002) 

Studená budoucnost, precizní práce s kamerou a režie k pohledání. Tři věci, které se mi budou automaticky vybavovat, když už vynechávám hereckou kvalitu Toma Cruise nebo snad výborný scénář. Máte to za jedno. Jedno z nejrealističtějších (ve skutečném slova smyslu) sci-fi co lze vidět a s ILM očním trikem ála drahokam. Tedy, může se zdát, že to už nemůže být lepší. A ono taky pomalu není! Kde ostatní kritizují závěr, já nechápu jakkékoliv výtky. Tutovka s Agátou za $102 millionů.

plagát

Crash (2004) 

K zamyšlení nad sebou, nad společností, nad lidmi. Ne v globálním měřítku, ale v měřítku pěti metrů od vás. V měřítku cesty tramvají v cizině. V měřítku "A jak se vlastně chováte vy"? Jako nástroj k pochopení něčeho tak... normálního jako je uvědomění si, že rasismus je špatná a divná věc, lze jen těžko najít lepší. A nechápejte mě teď, prosím, jako politicky korektně odpovídající labuť, ale jako člověka co viděl něco, co vy třeba ne. Možná si po naběhnutí titulků řeknete "A takhle to vlastně je a já s tím nic neudělám." nebo "OK, fajn film". Řekne si tohle 100 lidí a ten jeden navíc ne. A co vy? Opravdu si myslíte že víte, kdo jste?

plagát

Neľútostný súboj (1995) 

Veliký film s hereckým odérem Al Pacina a De Nira tak obrovským, že až někdy máte chuť vběhnout na plátno a chvilku s nima pokecat u kafe. Výborná a plná režie takřka bez chyb, zvuková stránka věci a všudepřítomná "podprahová" chemie je brilantní, stejně jako příběh, který formou zajímavou a velice vícenež přitažlivou sděluje, oč tu vlastně běží. A běží o hodně, neboť i přes dlouhou stopáž je čas podívat se na hodinky přibližně stejně dobrým nápadem, jako sundavat si masku při přepadení banky. Několik vrcholně esteticky (a především technicky) vybroušených scén ke konci nedovolují jít s hodnocením níž než na maximum. Naprosto ideální akční krimi film s velkým F pro večer s plnou partou přátel. A dobrým zvukovým aparátem.

plagát

Proroctvo z temnôt (2002) 

Zhasnul jsem v pokoji v domnění, že se budu příjemně bát. Zvýšil jsem hlasitost v domnění, že budu příjemně nadskakovat. Nakonec tak nešlo ani o lekaní, ale spíš o jakousi "zadní" projekci mrazení. Lehce nadprůměrný thriller s mysteriózními prvky sice odpálkuje varování, že jde o příběh podle skutečných událostí poněkud rychle (doslova tak, že na to v 1/3 zapomenete), nicméně jistá úroveň vyprávění a vžití se do příběhu zde nechybí. Kombinace světových fenoménů EVP a vidin "Motýlího muže" může být koneckonců pokaždé zajímavá a s neobvyklou kamerou a příjemnou hudbou uběhne celý film i s překážkami svižným tempem. Těžko nedoporučit fanouškům Richarda Gera, ostatní nechť si spíše znovu pustí Šestý smysl, kde přecejen mrazivo funguje o krapet víc (či líp, chcete-li).

plagát

Třinácté patro (1999) 

Komorní cyberpunk s poměrně velkým potenciálem. Tam, kde nikdy nedokáže zaujmout Matrix, tento a mnoho dalších filmů sbírá body. Třínácté patro spadá do stejné skupiny jako např. eXistenZ od Davida Cronenberga a vytváří na malém prostoru, vícenež zajímavé představení. Výborná hudba a scénář jsou nakonec jen třešničkou na dortě, který nemá šanci nudit. A jelikož se jedná o dort patrový (doslova), zážitek je také patřičně odstupňován. Hey! What'd you do to the world? * Hey, I just turned it off.

plagát

Training Day (2001) 

Výborný film, to především. Nečekal jsem od něho v podstatě nic a mohl mě tak jen mile překvapit. A překvapil. Výborná dunivá hudba, spousta "náletů" s kamerou, neobvyklý scénář, herecké výkony; tak to mám rád. Denzel zde skutečně exceluje a jeho Oscar mu právem náleží. Ethanova nominace je také na místě a vůbec, takto silnou hereckou dvojici jsem už dlouho neviděl. Od Fuqua jsem zatím nic ostatního neviděl (Slzy slunce, Král Artuš), uvidíme tedy, jak si povede dál. Škoda jen příliš uťatého konce, hodnocení mohlo být ještě o stupeň výš.

plagát

Cesta do zatratenia (2002) 

Velice slabé čtyři z pěti. Možná je zde skvělá kamera, možná je zde skvělý Tom Hanks, možná je tu nějaká jiskra v dobových kulisách, ale kde není pořádného příběhu objevuje se na scéně přirozeně nuda. Film se vleče a z prvních několika scén pomalu ztrácíte naději, že půjde o něco víc, než jen o strohé převyprávění nacházení otce / syna (který byl nevýrazný až běda). Hlavní záporák (Law) žel také není příliš zvlášť zajímavý (vlastně vůbec) a "otec rodiny" (Newman) má příliš málo prostoru na to, aby předvedl něco víc, než jen svůj herecký part. Ale abych jen nekritizoval a dostal se k hodnocení veskrze mírně nadprůměrnému - existuje zde naštěstí atmosféra a něco "mezi scénářem a režií"; nakonec není výsledek tak špatný. A nechutně sentimentální konec, jakkoliv je mám všude rád, jsem zde příliš nepřekousnul.