LuckyStar

To digitální ladění kamery se mi moc líbilo - vytvářelo to pocit plastičnosti obrazu a zároveň normální uvěřitelnosti. Celý třetí díl je vůbec založen na poměrně realistickém podtextu - nenajdete tu žádné zpomalené příšernosti z dvojky nebo klasické a lehce sci-fiodní prvky z jedničky. Navíc tu neběží nijak extrémně o zvraty v postavách nebo ději, všechno krásně odcípá a člověk se nenudí. Příjemná věc, příjemnej Tom, sympatická režie - ideální. Snad jen hudba mohla být nápaditější, i když takové We Are Family - u toho jsem opravdu nasmál :-) A to už vůbec nezmiňuju scénu s českým imigrantem.

Tohle byla sranda - i když občas až neskutečně černá. Film výborný jako oddechovka, fajn Bruce a Matthew. Jediné co mi vadilo byl natolik příšerný herecký výkon Arquettové (ač měla hrát nesnesitelnou, dělala to hrozně), že to až nebylo k vydržení - ta ženská by vážně měla skoncovat s herectvím.

Ze začátku to bylo hodně zmatené - přišlo mi, jakoby si někdo ve střižně zkoušel skládat jednotlivé scény a nedával přitom pozor, jak to bude ve finále vypadat. Poté se nicméně způsob vyprávění uklidnil a dalo se v něm celkem orientovat. Jenomže - všechno bylo takové ploché, nevýrazné, odvyprávěné na jeden moment. V žádném okamžiku jsem neměl ani na chvilku pocit, že jde o nějaký film, který vybočuje - až moc se utápěl ve své obyčejnosti. Hlavně ze začátku mě také udivovaly nesmyslné hrátky s kamerou (pro celkový styl a ladění byly zbytečné) nebo minimum nějakého toho nadhledu, či výraznějšího hereckého představení. Jack byl sice jako obvykle svůj, ale ten počet ostatních kvalitních herců - určitě z toho šlo udělat lepší podívanou.

"Je důležitý mít sen. Někde jsem to četl... Je to pravda. Jakej je tvůj sen?"

Svět, tak jak ho vytvořil Hayao Miyazaki, se mi nelíbil. Idea malé holčičky, která se vzdálí od svých rodičů a objeví svět fantazie, je krásná a přímo nabízí rozehrání na pomezí snu a pohádkové reality - a zde jsem nic takového nenašel. Příběh Cesty do fantazie v podstatě neexistuje a tak očekávání poznávání nových míst a úžasných tvorů zde mělo být rozehrané do obrovských rozměrů - a toho jsem se také nedočkal a pokud ano, už vůbec ne v podobě, která by se mi líbila a kterou bych si dokázal zamilovat. Jakási kostka, kdy se Chiriho dostane do jiného světa, má zachránit rodiče (?) a po celou dobu se ani jednou nezeptá "proč" nebo "kde" nebo "co jsem udělala", je z mého pohledu hodně špatná. Hlavní charakteři této pohádky jsou navíc nesmírně necharakterní (vrcholným příkladem budiž Haku, který měl určitě mnohem, ale mnohem větší potenciál), nedokázali na sebe strhnout a nedokázáli si ke mně vytvořit takřka žádné sympatie. Světlou vyjímkou nicméně budiž obří hlava čarodejnice a snad možná i ústřední malá holčička. Když vynechám fakt, že jsem se hodně značných částí filmu nudil, zbyde mi zde pouze minimální počet obrazků, které bych si možná i jednou zarámoval - pochodující lucernička pár vteřin nápomocna procházejícím v lese, či snad roztomilé sazinky - nestačí to nicméně zřejmě ani na ty dvě hvězdy. Lepší svět, lepší postavy (jak charakterně, jak vzhledově, tak ale i co se do zapojení děje týče), lepší logické skloubení fungování světa fantazie (či lázní) a nějakej ten pevnej špunt, kolem kterého by se to všechno točilo - to mi chybělo. To jsem tady nenašel. Proto jsem neuznal hubeného draka, proto jsem hodně často nechápal chování postav, proto jsem si... Však víte. Není to ten nejhorší film, není to ten úplně z nejhorších, ale nic na mě zřejmě nezanechal. A u cest do jiných světů mě to mrzí dvojnásob.

Vůbec ne špatné drama s báječně zajímavou zápletkou. Plus moc příjemný Antonio Banderas s relaxační režií. Rytmus filmu není nijak extrémně hnaný a je tak, řekl bych, pohoda se na tenhle film dívat a zároveň tak nějak přemýšlet. U mě jednoznačně podhodnocený film jako čert.

Dějově maximálně zmatený film, který je však tak báječně kombinován (jak vizuálně, tak dramaticky) se scénami, ve kterých zrovna dává maximální smysl, že to nelze neuznat. Tempo je víceméně smrtící, střih je smrtící, hrdinové jsou smrtící... Chce si to zvyknout a akceptovat. Akční záležitost z Hong Kongu, která mi ne náhodou občas připomínala geniální hru Deus Ex.

Scénáristicky, vizuálně a kostýmně hodně hloupej film. Zachraňuje ho snad pouze samotný Riddick (Vin Diesel) a občas vteřinové vzpomínky na původní film, který se oproti tomu zdá být vrcholným béčkem. A on také je. Tohle je pouze vysokorozpočtová kamera občas pěkně kroužící kolem své osy.

Možná vám to bude připadat šílené, ale takhle nějak metaforicky to vypadá na všech školách světa.

Nejdražší road-movie v dějinách, kterou většina lidstva této planety mylně považuje za akční velkofilm. Nádherná ukázka volnosti režie a snad možná i nehotového scénáře je jenom důkazem geniality Kevina Kostnera, který mě zatím ještě nezklamal (a ano, viděl jsem i Postmana). Na tomto filmu nenalézám takřka žádná negativa a některá pozitiva bych se nebál označit i za naprosto vynikající. Dlouhá stopáž vůbec nevadí, potěší a dovoluje rozehrát onen feeling apokalypsy minulosti k dokonalosti až tak, že zde dýchá každým záběrem. Film roku 1995 a nadhledová sci-fi která zřejmě plně dozraje až za dalších deset let. PS: Jsem opravdu jediný, komu přišel výkon (tehdy) malé Tiny Majorino jako oscarový?