Fabienne

Příběh byl všední a nudný, od absolventa FAMU bych čekala víc. Nápad o letních láskách a následném návratu ke stereotypnímu životu je docela dobrý, ale tvůrci z toho nic nevytěžili. Taky bych dokázala natočit nějakou kalbu, který jsem se zúčastnila a vsadim se, že by to bylo mnohem zajímavější. Ode mě je to za 1 a ½*

Wolfgang Petersen se rozhodl převést na plátno bájný Homérův příběh. Rozpočet,který mu byl dán k dispozici, je na tomto "sandálovém" velkofilmu opravdu vidět. Velkolepé scény, kostýmy, orientální hudba, herecké hvězdy (největším lákadlem je samozřejmě Brad Pitt, který nezklamal)... Troje ale něco schází... Celý příběh vypadá asi takhle : začátek, bitva, smrt Menelaa, pohřeb Menelaův, bitva, smrt Patrokla, pohřeb Patrokla, smrt Hektora, pohřeb Hektora, bitva, smrt Achilla, pohřeb Achilla... Samozřejmě že je vše prokládáno více či méně duchaplnými rozhovory, ale ty nejsou zas tak duchaplné, aby byl film (alespoň pro mě) zajímavý. Neznám detaily Homérovy Iliady, ale je jasné, že scénář je notně pozměněný (např. Achilles měl být zabit již před stavbou trójského koně, ale nechte zemřít hlavního hrdinu deset minut před koncem...). Mně osobně příliš nevadí, když scénárista podobným způsobem mění příběh, ale přeci jen mě jedna změna značně zarazila. Řekové dobývali Tróju téměř deset let, zde se tak stane asi za dva týdny!! Myslím, že by bylo zajímavé pozorovat beznaděj řeckých vojáků... Achilles se rozhodl jít do války kvůli nekonečné slávě. On ani ostaní hrdinové nebyli zapomenuti, obávám se, že Petersonova Trója bude... (PS: Všimli jste si momentu, kdy Paris předává muži jménem Aeneas trójský meč? Myslím, že je to hrdina Vergiliova eposu Aeneis, který se Homérem inspiroval. Aeneas uprchl z hořící Tróje, později položil základy římskému státu... To jen tak, pro fanoušky literatury :) )

Pravý opak Jennifer a Clarissy (Dvě dámy při těle). Jamie je mnohem mladší, mnohem hezčí a hlavně MNOHEM hubenější než ony. Vaří exotická jídla... Vidím v tom jediný problém - pro normálního českého diváka je to zajímavá podívaná, ale většina receptů je nepoužitelná. Nevím jak vy, ale ještě jsem nikde neviděla prodávat banánové listy...

Vězenské prostředí, kde si odpykávají svůj trest i vrazi. Čekáte psychologické drama? Napínavý pokus o útěk? Omyl... Typická anglická pohodová komedie, trochu připomíná Bílou vdovu. Zahradničení je pro Brity tím největším koníčkem, tak proč ne i pro vězně? Film plný optimismu dělaný přesně pro chmurné sobotní odpoledne. A nezapomeňte na to, že je inspirován skutečnými událostmi.

Tenhle film byl nejslabší (neznamená špatný!) z těch, co jsem zatím od Marxů viděla (Kobylkáři, V cirkuse). Proč? Možná proto, že nejsem fanda westernů... Nebo snad proto, že jsem postrádala skvělou Margaret Dumont, která je vždy tak nádherně hysterická a jako jediná dokáže s bratry držet krok... Nebo proto, že jsem sledovala film sama a komedie nejsou filmy pro jednoho diváka... Přesto je jedna scéna pro mě nezapomenutelná a povyšuje film opět do marxovské kvality - konec, kdy se bratři snaží zastavit vlak a později ho zase rozjet (přičemž rozeberou celý vlak) je geniální :))

Mé druhé setkání s Grouchem, Harpem a Chicem po Kobylkářích - zjistila jsem, že film má velmi podobný příběh - "Mladá milenecká dvojice potřebuje nutně peníze nebo přijde o cirkus/léčebnu. Chico se rozhodne jednat, přijíždí Groucho, který je právník/lékař podvodník, do všeho se motá němý Harpo (který mi už nepřipadal tak trapný, ba naopak, zvykla jsem si a objevila jeho kouzlo)... Groucho na oko svádí bohatou tetičku/pacientku a flirtuje s jinými ženami (a hlavně má stále geniálnější hlášky :) ). Nechybí ani hudební čísla, zpívající černoši, Chico hrající mistrovsky na klavír a hlavně happy end..." Stejné? Ano! Stále vtipné? Ještě víc!! dávám 4 a ½*

První film bratří Marxů, který jsem měla čest vidět. Bylo to setkání moc příjemné, do té doby jsem neviděla podobnou černobílou grotesku (měla jsem k nim odpor kvůli Vlastu Burianovi, ve kterém stále nemůžu nalézt "krále komiků"). Musela jsem si chvíli zvykat, přeci jen podoba komedie z let třicátých a začátku jednadvacátého století se značně liší. Ale právě to, že mě dokázala rozesmát i po sedmdesáti letech (což se každé současné "komedii" nepovede), je skvělý příklad toho, že bratři Marxové nezestárnou. Teď dávám jen 3 a ½*, ale myslím, že až Kobylkáře uvidím někdy znovu, svoje hodnocení změním.

Skloubit indiánskou tradici a mystiku s jejich současnou nepříliš lichotivou situací je určitě dobrý nápad. Příběh policajta, který chce napravit své lidi jiným způsobem než cestou zákona je určitě zajímavý a ještě zajímavějším se stane, když při jednom z těchto pokusů téměř zemře jeho bratr... Děj nemá ale bohužel žádný spád ani originalitu a vzheldem k tomu, že se film tváří jako velmi autentický (je zde i několik "jakoby" dokumentárních momentů), mělo by být i jednání postav logické a to místy není...

Dobře a svižně natočený film ala sedmdesátá léta. V dokumentu o filmu říká režisér Todd Phillips, že jejich cílem bylo natočit vtipnou komedii. A to je jediný problém... Tenhle film měl být postaven na odlišnosti Starskyho a Hutche, zpočátku to taky tak funguje. Později na to scénář zapomíná. Pořád jsem čekala, kdy se to opravdu rozjede... Měla to být jízda jako Starskyho červený Ford Turino, ale na mě to spíš působilo tak, že do skvěle naleštěného Forda dali motor z Huchovy staré dodávky... Vtipných momentů jsem napočítala na prstech mé ruky a to je podle mě na komedii vcelku málo... 2 a ½*