andrii

Zvídavě toulavé. Voní po polibcích. Tělo zakoukané. Atmosférou v ruměnci. Ponorem poupěte na jezírku, do květu v jezu. Niterná koupel Sapfó pelu.

... rozevře dvířka, rozlepí víčka. Rozpitvá človíčka. Stvořitel mement. Fantom pravd. Hybný svár momentek uvnitř. Tam sahá mág mimických tvarů, který dává mat, pokyn k poslednímu nádechu. Vně divadla.

V /n/utkání zbraní. Slyšitelný střelný prach. Ve vlasech, svalech, v hrudi. Vyhrává palba maskovaných, nad palmami. Hrdost rodné hroudy. Za hranicemi. Cenu za výpravu. Mužný d/v/oják. Duet hodnosti rudé.

Vzlyk labutího obleku. Vzlyk nenapsaných veršů. Vzletný "toreador" slov, si dovolil kárat, krotit hrot bujných bajonetů, popelavé "prozaiky" bujarého purpuru.

Vítá, stavba stinná, bělostěnná. "Šelma" s dřevěným krovem, která neladovsky ladí s ročním tónem. Vzbudí v sobě hitchcockovsky jiné. Vydá vytí člověka. Ve vleku úleků, mimo meze tuzemských sněhů. Za studena líčí, osvícenou lekci studentstvu.

O to /ne/stál. Stát se státníkem. Pod korunou, bez koruny.  Archou monarchie. Nepohodlným, při plnění, lukrativnímu trůnu.

V /t/oku nirván i kocovin. Nakloní si proudy, flitry, litry... do hlavy. Opojnou smršť loků, z lahví bytí, dokud nesleví z veleslavného moku, výkladních skříní svého jáství.

Padli si do noty s tmou. Pádí, cestou bez světel. Ruce si scestím mnou, dokud jejich "mechové" kroky, nachové stopy... Kruci, páni, krvavá čerň tryská vám/i/, z galoší, bot. Zle bude. Pod lesním zákonem, zeleným vějířem. Mřít. Mordýřů pouť.

S nesnesitelnou lehkostí. Páky mají, když jsou výš a výš tácy s pitím.

Dílem potupili. Dílem zatopili. Odlitku zla. Márám moří, mořím mračných brázd, hoří, co mořily. Země, vody. Zmaří jejich "mrchožroutí" pýchu, národní /h/ráz.