andrii

Na temném poli, za hradbami. Nehrajte si. Tam vám jinak hrozí, stíny v hrdle zaskočí.

Cestující v dějišti akcí, dešti vzpomínek. Po boku druhů V.I.P. Postaví vedle sebe i reky "obyčejné." Položí se do života i teď. Mimo rezidenční šeď stěn.

Byly jim cizí. Zajídaly se poměry místních, letních charakterů. Posádka poklesků, a tak raději vyskočili, pláchli ze své "jamky." Před lovci. Plemeny, co plení. Lidskými hraboši. Na loďce bez kotvy, do dáli, aby byly jejich oči ušetřeny spoušti Dne kobylek. Po česku.

Přemítání, kmitání, listování časem... Múzy nad ranním šálkem české Anne Parillaud.

Věz, uštkne veškeré vaše pochyby. Zavěsí na slunce jasné, ty správné "jistoty."

Veď nás, básníku snivý, ať nahlédneme do představ. Rozvětvi mysl mocnostmi múz, paletou iluzivní. Rozhrň pavučinky všednosti. Obleč cestu nebeskou do barev spanilosti. Otevři oči reálné, lidské dřímoty. Líbeznou květnatostí. Zanech na víčkách dojetí z magie jinakosti. Taje poutavé. Bezmezným, citlivým vyznáním se /v/ srdci. Chvějivý, prchlivý  tlukot bytí, nebytí bez truchlivosti.

Mají vysoké, ty nejvyšší cíle. Z nich nehodlají ubrat, ale nemusíte se bát, ani se jimi holedbat, naparovat, neboť ona perleťová panna, femme fatale se stříbrnými kadeřemi, tu bude i pro ostatní generace odvahy stát. Nechat se dobývat.

Patron, prahnoucí po trůnu, ve všech patrech vs. patrona lotra, pevně usazeného proti. Sroluje post moci. Lapat bude po pomoci.

Zakročili. "Andělsky." Ďáblovými nástroji. Bílí výběrčí. Nordičtí služebníci pořádku. Proti přílivu vran a čápů. Čistě vzali do kleští život v plenkách. Náruč mateřskou položili pod macešky. Na revanš. Za tu prázdnou samotu. Za plentu. Večeři věčnosti.

Spouští se mela spouští. Na ten zvýšený, zvířený střelný prach, pach zvířeny. Jedině karavana motorizovaných, aristokratický břit, co zahoří výbušnou kanonádou, ohnivou spouští, pro kánon svobody.