Kouzlo romantických komedií
Romantic Comedy
Obsahy(1)
Minulost, současnost a budoucnost jednoho z nejoblíbenějších filmových žánrů... Představte si dokumentární film se stovkami ukázek ze svých oblíbených filmů. Představte si Hugha Granta, Toma Hankse, Meg Ryanovou, Sandru Bullockovou a další a další hvězdy v těch nejromantičtějších situacích. Přesně to vám dnes naservíruje britská režisérka a muzikantka Elizabeth Sankeyová, ale cestu rájem přesto nečekejte: spíš než průřez žánrem je Kouzlo romantických komedií zamyšlením nad údělem ženy, nad očekáváním, zklamáním, nad konvencemi a nad klišé, která ve filmu vypadají zcela jinak než ve skutečnosti. Film doplňují písně hudebního uskupení Summer Camp, jehož je Sankeyová členkou. (Česká televize)
(viac)Recenzie (9)
Dokument nepřináší nic nového, pouze pojmenovává věci, o kterých se v souvislosti s romantickými komediemi mluví už roky. Pěkně mi rozmázl Zatímco jsi spal. :D Jo, je pravda, že je to vlastně o psychopatce, ale stejně ten film mám ráda. Popravdě jsem čekala něco zajímavějšího, nebo alespoň hlubší pohled na vývoj tohoto žánru (začátek - byť zkratkovitý - byl nejzajímavější částí). Ale ve finále jsem v tom neviděla o moc víc, než povzdechnutí autorky nad nešvary těchto filmů, přece jenom do určité míry formujících představu o vztazích a lásce. ()
Tvůrci si vybírají hlavně mezi romantickými kousky posledních dvaceti let, ale velmi často z klobouku vytahují i snímky z 90. let, kdy žánr zažíval podstatnou renesanci. Tehdy se vracel k osvědčeným žánrovým šablonám, ne vždy to byla láska na první pohled a velmi často se sázelo na svérázné vedlejší postavy. Za nejvýznamnější osobnost žánru tehdy (oprávněně) platila Julia Roberts, dotáhnout se na ni snažily Meg Ryan či Sandra Bullock. Právě ta to od tvůrců solidně schytá (Zatímco jsi spal), stejně tak se otřou třeba o podstatně mladší Lemru línou. Měl bych ale v tomhle balíku víc „favoritů“. Celé je to nicméně velmi subjektivní pohled na žánr, kterému se dá tak snadno podlehnout, stejně jako se dá snadno kopat do opakujících se vzorců. Právě o únavě žánru se hovoří opakovaně, zejména v posledních letech je pak pojem originální/vydařená romantická komedie nedostatkovým zbožím. Autorka Elizabeth Sankey nicméně často vytrhává detaily z celku, aby podpořila svůj postřeh, zamýšlí se nad údělem ženy, nad konvencemi, upozorňuje na klišé a stereotypy. A ve velkém množství ukázek jednoduše pojmenovává skutečnosti, o kterých aspoň trochu zdatný divák (vesměs) moc dobře ví. ()
Cekal jsem hlubsi zamysleni. Ale pobavilo me "zeny, ktere mely uz vic jak 20 muzu se uz nevdaly. Byly brany jako pouzite zbozi. Mohlo se alespon ozrejmit zakonitosti romcomu, tedy od sexu k lasce. V uvodu je nadsamec a sarmer vetsinou neprakticky podivin, ale chytre divacky v kine ihned poznaji, ze to bude ten pravy. Par se posleze rozejde,ale hned pozna,ze si chybi a v zaveru je svatba Jsou zde krasni lide, financne zajisteni. Svobodna matka s ditetem by v socialnim dramatu musela skoncit pod mostem, ale v zanru romcom zadny problem. ()
Přestože film začíná stručným, sociokulturní kontext zohledňujícím historickým průřezem, spíš než o plnohodnotný dokument o romantických komediích v širších souvislostech jde o subjektivní audiovizuální esej, skrze kterou si režisérka ujasňuje vlastní postoj k různým hollywoodským klišé a stereotypům, deformujícím naši představu o lásce a vztazích. Elizabeth Sankey neusiluje o nestrannost, napětí mezi slabostí pro žánrové konvence a snahou o kritický odstup naopak reflektuje i zvolenou formou, kdy jsou jízlivé rozbory vybraných titulů prokládané vtipnými nebo dojemnými střihovými sekvencemi, připomínajícími nám, proč je těmhle filmům tak snadné podlehnout. S nadhledem pojaté (re)interpretace romantických komedií z posledních dekád jsou přesvědčivější než ohlédnutí do minulosti, kdy je jednoduchou zkratkou charakterizována celá dekáda nebo cyklus filmů (emancipované hrdinky ve třicátých letech x zkrocené ženy po válce, sexualita Marilyn Monroe x asexualita Doris Day…). Při střízlivém čtení se ze slaďáku Zatímco jsi spal stává horor o ženě posedlé cizím mužem v kómatu, Láska nebeská je film, ve kterém dá Keira Knightley přednost svému bílému stalkerovi a protagonista Posledního polibku dosáhne svého agresivní manipulací a nátlakem. Přestože autorka mnohdy zjednodušuje a k podpoře svého argumentu vytrhává jednotlivosti z celku, zároveň se jí i takto daří upozornit na dost nezdravých opakujících se vzorců (emotivní muži bývají křehcí a roztomilí, emotivní ženy jsou hysterky, ženy oddané namísto vztahu kariéře působí často nemotorně, snadno dosažitelný sex se vylučuje s láskou a touha po pouhém uspokojení tělesnou potřebu dělá z ženy děvku, ženské postavy mnohdy jen zrcadlí, to čím si prochází muž – s výjimkou homosexuálních kamarádů, kteří naopak pouze dodávají víc rozměrů hlavní hrdince…). Ve výsledku své oblíbené filmy zřejmě nepřestanete mít rádi, ale budete se na ně dívat s trochu větší skepsí, což není od věci. 65% ()
Veľmi pekný počin. Analýza spočíva nielen vo filmoch ako takých, historických súvislostiach a rozdieloch, a nielen v opise vlastných skúseností, prežitkov a dospievania ôsob uvedených v obsahu s romantickými filmami, ale aj v kritike zameranej na sexizmus, nerovnosť pohlaví a rodov, maskulínne behaviorálne stereotypy, či praobyčajnú kritiku Hollywoodu s významným poukázaním na skutočnosť, že tomuto biznisu vládnu 60 roční muži rovnako ako Wall streetu, a títo určujú trendy. ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize
Reklama