andrii

Byla vždy in, nejen co se týče u Bazénu bikin. Zvěčněná na pódiu zločinu, dle A. Christie. Dráždivá, svádivá, hravá múza Antonioniho "Warhola," vyvolávače fata morgán. Nebrkla ani jako společnice slasti, Katrin, když jí brnknul melancholický Patrick, s kaštanovýma očima. Veřejnosti dopřála, se svým milým, příliš intimní "francouzák," z plna hrdla. Prostřela piknik (k)roků s ním, rodinné zátiší, svou louku domova. Rozená Britka s espritem země galského kohouta, jejíž příjmení nese módní doplněk. Její šarmantní gen zase osobitá dcera, která nám dovolila jít dál, za branku. Cestami niterných zastavení, hluboce citlivým územím. Srdcem ulpět na vitrážích, jinovatkách, pavučinách... Pocitech osobní, myšlenkové krajiny. Atmosférách v houpacích sítích, naladěných, orosených příbojem času, střepy svých "zrcadel lásek."

Až se přecedí přes s(m)ítka, všechna ta natržená, roztržená srdce se spojí s tím, kdo o ně stál, pro ně vstal. V dobrém i zlém. Přes kličky, /do/padnou svatební mašličky. Emoční rolničky. Mandlové koláčky k medovému čaji. Ruměnky pod slaměnkovými kloboučky gentlemanům s empatií. Spolu nasytí ten lidsky nezastupitelný třpyt rajské mety. Páj manželství.

Zasněžená, poslední adresa obejmula spánek  obřadných milenců. Svíčky planou, vysněnému citu myrtu podávají. Zalíbení aristokratických rukaviček má odteď nebeské požehnání, když na "jejich" zemi vládne,  železné dekorum leží. Vlaje hermelín ebenový.

Založeno na principu: Panna - vyhrávám. Orel - taky vyhrávám, který má klasicky jen jednoho vítěze. Donkichotský boj je náplní chtíče. Tam se nosí charaktery v sakách. Si(l)ná obsese. Ohňostroj marnosti v kapsách. Rolují se bankovky, do kasy, na příště. Letí se na šidítka. Nejedna neonová podkova při tom padne. Zakrvácí mokasíny. Centrální Olymp fata morgán.

Co nestráví hostitel, nabob výstavní recepce? Když choť večer co večer ochotně vstává od stolu sv. Vavřince. Za rajským plodem Adamovým, Amorovými delikatesami. Za jiným "občerstvením," které má v  nabídce. Horké, vřelé pusinky. Na mandlová líčka. Broskvová prsíčka.  Mezi šťavnatými stehýnky ji zásobuje kaviárem do otevřeného hrdla. Až se ale ubrus utrhne, se vším všudy, budou řinčet talíře, teriny. Bude mít sám pán pánů, satyr s démonickou slinou na jazyku,  ještě žaludek na obžerský flambovací flám? Slaný masitý bok s kostí v křupavě kaštanovém kabátku, než jeho tělo polkne porci, po níž definitivně stydne apetit nechutností?

Víla. Rozlévá se jí tramín po líčkách. Vonička místa, v uličkách, kde si múzy připíjí pěnami dní. Rty zakrojené do červánků, vlasy si "střihly" černou melodii. Skladatelka, s mantrou romantika, harmonií pro druhé. "Figurky limetky" vábí na karamel.  Sama suflérka, kousek po kousku nastraží, momentky lentilek, pro svého prince z nádraží. Spolu se pustí do suflé, na nároží. Chvejivě, s rozvernou plachostí ochutnávají. Lžíci za lžící, mozaiky okouzlení. Ten velký objev fantazií života.

Pusa plná Eróse. Kladů, záporů "ctitelů" lidského étosu.

Ptáčci. Žluťáčci přelétaví, vykutálení. Pod sluncem s pohárky. Stáhli rolety. Palmový vítr ulamuje slámky, mluví hlasem kafkovským. Říkanka o pěvcích, v kávových oblecích. Lanaří  beze slov, atmosférami. Charakterové schovanky. "Bankéři" s citem sofistikovaných tónin.

Rivalové, které dělí kontinenty bouří, dělají vlny, když jsou na řadě. V hloubi ale proti zaměřování se na proudy dění, zamořování hledí "věžních" vodními děly. Polykání, potopení, potupení duší  říčným hadím pohřebištěm.

Jantaroví světáci. Společní, sopeční vlci "svátosti." Mají živnost s životností v přítmí, která se vyplácí, vyplétá klopy černými karafiáty. Až se ale lehce vzepře, po finální k(l)apce, zapráší se po zlatých dolech, po "Sněžce," aniž si řekneš o ravioli, o muffin.