andrii

When Kit skilfully kisses & kills. Morana zasáhla Amora. Havraní hrdličky, vychýlené střelky mýtí. Západní místní, zemité samorosty, "u pece," chalupáře. Líný čas okoval kolt. Pod jejich rukama rozkvétá hřbitov. Nedolétli k myrtě. Dojeli na nekrology. Černý nápad nutkavé nudy. Krajinkáři romance, s citem k smrti. Padlí mladí. Stoikové vzduchoprázdna.

Pouští se po toku tmy. Hledají ruku, která vede k zaschlým skvrnám krvavého zákulisí.

Odlet hlásí. Oblet světelnými léty ladí on. Galaktický Ma(g)net s obroučkami, do kterých se vejdou oči, zalité opiáty. "Magnáti" v tónu pohnutí, co se staniolu (ne)vyhnuli.

Ó, pohleď, co proved.´ Jak stíní, siný. Jeho tělo, mysl zatíží. Mefistofelovské. Šeptající podlé jáství, které houpe gondolami. Šibeniční loutkář vede si. Očerňuje. Bazíruje na nitkách temnoty. Kypří falzy realitu druhých. Slovy, rétor jehel tká, smilstvo fata morgán. Rubínový rubáš apokalypsy.

Vyhoupla se. Na Zlaté kopce. Dodala přízeň pohybu. Po exteriéru se jí plaví, s logem: "Až do lógru věci," loďka plná kávy. Po rtech, s lila bordó gerberami.

Busty štací "bukanýra" roz(pr)ostřeného štětce.

Gen,  glanc Harlekýna. Aroma architekt šatníku šantánů. Výčepní ducha. Dlouhán, habán se džbánkem šibalského mrknutí, v šenku bohémů.

Dekoratérka minutek v pivoňkách. Majitelka čitelného úsměvu. Po jantarovém jevišti. Nositelka dnů slz, elegie podzimu. Kroků olivových lodiček.

Útraty jara v austenovských stáncích. Za rajské karty, které vynáší. Faustovské šálky rozpustného štěstí, na kolotoči bytí. Vír atrakcí obrací. Blátivé spodničky v blyštivý dekolt. Ten ve vlající suitu bohémy. Koktejlovou krmi fines sirény. Maškarní siluetu stínové múzy. Držitelku všech těch odletivších balónků se sny. V pomačkaném světě p(r)ózy, z odloupnutých pozlátek varietních. Madam Miláček. Neustále ve frontě na iluzi.

Buď připraven. Pořád(ně) drž rukojeť, když se seznámíš... Střez se stmívání, žně úseku rezidentů drápavých.