Gromit

Když jsem viděl Zvětšeninu poprvé, vůbec jsem nechápal, co na ni kdo vidí tak vyjímečného. Dnes, po sedmi letech, na ni shledávám vyjímečným úplně všechno. Počínaje atmosférou, pokračuje důmyslnou prací se symboly, hudbou a hereckými výkony, konče závěrečnou pointou (která by se dala dlouhé hodiny rozebírat). Michelangelo Antonioni zkrátka vytvořil fascinující dílo! Není to jen velmi atypická detektivka bez konce (rozuměj bez dopadení pachatele), je to také působivá výpověď o celé jedné generaci lidí. A jejím způsobu života. Netvrdím, že jsem to pochytil úplně všechno, ale aspoň se můžu o to víc těšit na to, až si Zvětšeninu pustím znovu a budu v ní hledat další skryté významy. A některé scény si opravdu vychutnám.

Hodně vydařený historický film. Nejsem sice expertem na dané období, ale to málo, co o něm vím, zcela odpovídá tomu, co nám tvůrci předkládají. Specialista na milé konverzační komedie Clive Donner vypráví o mládí budoucího velkého panovníka Anglie velmi poutavým způsobem a ani na chvíli se nedopouští trapného zjednodušování, jak dnes bývá v tomto žánru obvyklé (vztahy mezi postavami jsou pro něj daleko důležitější než monumentální bitevní scény). Mimořádně šťastným tahem pak bylo obsadit do titulní role Davida Hemmingse. Výkon, jenž v ní podává, je opravdu vynikající a lze na něj uplatňovat i ta nejpřísnější kritéria. Alfréd Veliký je zkrátka film, který si zaslouží daleko větší pozornost, než jaké se mu až dosud dostávalo.

První polovina tohoto filmu je takřka geniální. Sledovat, jak se dávají dohromady Holy Joe, Bull a Opičák Smith, je zkrátka nezapomenutelný zážitek, už proto, že je tohle trio tak báječně sehrané. Jeho "ušmudlanost" se navíc znamenitě doplňuje s aristokratickými způsoby hlavního hrdiny, kterého senzačním způsobem ztvárnil Terence Hill. Druhá polovina už sice tak skvělá není, ale pořád je dost zábavná na to, aby si Podivné dědictví těch pět hvězdiček zasloužilo. Je opravdu škoda, že už se dnes tak milé a osvěžující westernové komedie netočí, i když uznávám, že se nemusí líbit každému (někdo dokonce dodnes považuje spaghetti westerny za brak). P.S. Původní český dabing (pánové Brabec, Moravec, Haničinec a další) je jedním slovem úžasný. Stejně jako titulní písnička.

Stačilo prvních pár minut, aby mi došlo, že se režisér Stanley Donen pokusil navázat na o tři roky starší Šarádu. A svým způsobem se mu to i podařilo. Arabeska sice není tak vtipná, napínavá a hravá, ale pořád se jedná o zatraceně dobrý a zábavný film, který by byla škoda vidět pouze jednou. Gregory Peck a Sophia Lorenová navíc tvoří moc pěkný pár a naštěstí se nesnaží napodobovat Caryho Granta a Audrey Hepburnovou. Takže bych to viděl na velmi slušné čtyři hvězdičky a už teď se těším, že si tento velmi příjemný filmový zážitek brzy zopakuji.

Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Daniel Espinosa by chtěl být zjevně druhým Tonnym Scottem, ale nějak se mu to nedaří. Nepřítel pod ochranou je ve výsledku velmi průměrným špionážním thrillerem, který postrádá tolik potřebný tah na branku a není schopen prodat ani jakž takž zajímavý příběh. A je to o to smutnější, že měl režisér k ruce tolik dobrých herců, zejména pak Denzela Washingtona, který umí být přesvědčivý v jakékoliv roli. Sledování Nepřítele pod ochranou sice není vyloženou ztrátou času, osobně bych dal ale vždy přednost třeba Muži v ohni nebo Krvavému přílivu. Tonny Scott byl zkrátka jenom jeden.

Přiznám se, že mě tento film dost rozčiloval. Ne, teď jsem se nevyjádřil přesně. Rozčilovala mě jeho hlavní hrdinka. Ta je sice na jednu stranu krásná, ale na stranu druhou také, promiňte mi ten výraz, neuvěřitelně blbá. Nemalý problém mi činil také můj oblíbenec Gregory Peck. Ne snad, že by neuměl zahrát i padoucha (viz skvělí Hoši z Brazílie), ale není padouch jako padouch. Alespoň že ten Joseph Cotten byl obsazen do dobré role! Ne, Souboj na slunci není špatný film, ale není ani ničím, co by musel člověk za každou cenu vidět. P.S. Orsona Wellese jsem tu nějak nezaregistroval.

V poslední době chodí Bruce Willis z jednoho blbého filmu do druhého a nedávno se dokonce zasloužil o likvidaci veleúspěšné série Smrtonosná past. Ovšem sci-fi thriller Looper je jiný. Scénárista a režisér Rian Johnson natočil chytrou a originální podívanou o cestování v čase. A také mimořádně zábavnou a napínavou podívanou! Jinými slovy, Looper byl pro mě velmi osvěžujícím zážitkem a nelze vyloučit, že za nějakých deset let se pro mnoho diváků stane podobně oblíbenou klasikou, jakou je dnes (máme-li zůstat u žánru sci-fi) třeba Smrtihlav nebo (máme-li zůstat u filmů s Willisem) Vyvolený. Více takovýchto filmů, více takovýchto zážitků!

Zaslouží-li si tento film za něco pochvalu, pak v prvé řadě za příběh. Ten je totiž nejen patřičně poutavý, ale také - v rámci možností - originální. A už z tohoto důvodu bych se nikdy neodvážil srovnávat Hunger Games s Twilight ságou! Bohužel se ale tohoto příběhu s obrovským potenciálem ujal průměrný řemeslník Gary Ross. Sedět na režisérské stoličce někdo talentovanější, dostalo by se nám ve výsledku daleko působivější podívané, i když musím uznat, že některé scény jsou opravdu povedené. Vedle již zmíněného příběhu je pak dalším velkým pozitivem tohoto filmu skvělý herecký výkon Jennifer Lawrenceové v hlavní roli. Je dokonale přesvědčivá nejen jako drsná bojovnice, ale také jako citlivá a obětavá dívka, která v sobě našla odvahu vzepřít se nepřízni osudu. Celkové hodnocení bych tedy viděl tak na 70% a těším se na druhý díl, který je prý o několik řádů lepší.

Hurá, konečně český film, který je opravdu povedený! Alice Nellis napsala skvělý scénář, aby jej pak neméně skvělým způsobem převedla na filmové plátno. Místy se budete smát, místy dojímat, ale ani na chvíli se nebudete nudit. Ústřední čtveřice rockerů je navíc fantasticky sehraná, osobně mě velmi překvapil Marián Geišberg, kterého jsem nikdy předtím v žádném filmu neviděl (ale nejlepší byl stejně Karel Heřmánek). Je opravdu smutné, že Revival nezískal ani jednoho Českého lva a byl převálcován nudným a manipulativním Hořícím keřem. Ale někteří diváci možná budou brát tuto skutečnost jako doporučení.

Další Wall Street? Kdepak. Smrtelné lži (to je ale divný český název) jsou v prvé řadě thriller. Velmi dobrý, velmi chytrý a velmi napínavý thriller. Ale jsou také velmi kousavou moralitkou o tom, že nikdo (alespoň by to tak mělo být) neunikne zaslouženému trestu, byť onen trest bude mít trochu jinou podobu, než by bylo záhodno. Bez čeho by se ale tento výborný film jen stěží obešel, je skvělý herecký výkon Richarda Gerea v hlavní roli. Gere byl vždycky sympaťák, ale málokdy dostal šanci zazářit jako herec. Režisér a scénárista Nicholas Jarecki mu tu šanci dal. Buďme za to vděční.