NinadeL

Střízlivý britský pohled na Hugovu klasiku Bídníkům velmi prospěl. Délka je sice opulentní, ale vystačí tak akorát na zkrácený pohled na všechny hlavní motivy románu a žádným způsobem nepotlačí celý hlavní dějový oblouk a poučení, což je velmi důležité. Herecky je tu nejvýraznější Anthony Perkins jako Javert, vše ostatní citlivě slouží celkovému vyznění a poselství slavného románu. Kdo by to byl řekl, že právě v ITC budou Les Mis tak dobře rozumět.

2/2 Potřebovala jsem si zpravit chuť po Jackie (2016) Pabla Larraína. A televizní mini s Joanne Whalley byla ta nejlepší volba. Zřejmě jsem ze staré školy, od životopisu očekávám, že se o dané osobnosti rámcově dozvím kdo byla, čím byla významná, z jakého pocházela prostředí a zároveň s ní chci prožít klíčové vrcholy a pády. A na to je potřeba tuna dobře napsaných dialogů, kohorta pokorných herců, přijatelná výprava, širší stopáž a odstup. A přesně tohle vše tato Jackie nabízí. Spokojenost.

8/22 Další originální potěšení z rodiny seriálů Ryana Murphyho. Hlavním tématem je surogátní mateřství a láska, samozřejmě. Dokonalá kadence situací a dialogů zobrazující svět takový, jaký je. A to má obrovskou cenu. Herecky potěší drobnosti v podání Gwyneth Paltrow, Shannen Doherty nebo Leishy Hailey.

Rodinná zvířecí komedie, u jejíž propagace by mělo být zdůrazněno, že v hlavní roli je pes a herci mu jen přihrávají.

Asi jsem moc dlouho čekala, hodně jsem se namlsala různými životopisy nebo jinými filmy z prostředí country a počátků rock and rollu. Takže už nevnímám Walk the Line jakkoli nadprůměrně. Spíš mi vadí, že si z životopisu Johnnyho Cashe tvůrci vybrali jen tu romanci s druhou manželkou June. Na oscarové herecké výkony Joaquina Phoenixe a Reese Witherspoon to sice stačilo, ale o šíři fenoménu to neřeklo skoro nic.

Zajímavá kombinace country, Gwyneth Paltrow a Leighton Meester a klasického příběhu hvězdy na vrcholu, kterou její sláva stojí všechny síly. Výborné.

Pokud národní mexická kinematografie adaptuje román egyptského spisovatele Nagíba Mahfúze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, a u nás je vnímán především jako film, který vystřelil Salmu Hayek do hvězdných výšin, je poněkud pokrytecké předstírat, že takový projekt je nám kulturně dostatečně srozumitelný. Protože není. Román Zuqâq al-Midaq (1947) nikdy česky nevyšel, tudíž o tom, jak se povedlo převést reálie z arabského světa na mexické předměstí, můžeme jen cosi předpokládat. Výsledná recepce pak jen sleduje snahu vhodně reagovat na film, který byl úspěšný na festivalech. Všechno je jen iluze, stejně jako přání ovdovělé paní domácí znovu se provdat.

Vlastně je mi docela líto, hodnotit Kováře z Podlesí takhle nízko. Ale ten film dohromady prostě nefunguje. Jednotlivosti jsou až výborné, herecky Polívka, Somr, Seidlová a dabéři loutek. Spojení herecké akce s mechanickou loutkou a dalšími zajímavý triky (využívání camery obscury) je odvážné a smělé a přála bych si takových prvků vidět v českých filmech víc. Zajímavé je i zasazení pohádky do jiné časové epochy, než bývá běžně v kraji zvykem... Z toho plynou neokoukané kostýmy atd. Ale dětští herci jsou vyloženě slabí, scénáři chyběla pevná ruka dramaturga a tak je pohled na celek bohužel jen přehlídkou nevyužitých příležitostí.

Trvalo to několik let, ale už jsem se v podstatě smířila s tím, že veškeré filmy a seriály Barbie převzalo univerzum Dreamhouse Adventures. Barbie je sama za sebe, důležitá je její rodina, tři malé sestry, Ken nikdy nesmí chybět... Barbie už není ideální hrdinkou pohádkových nebo fantastických filmů, Barbie je naopak hlavou moderní americké rodiny, jako mnoho dalších, které známe ze situačních komedií všeho druhu. Tu a tam prožije cosi zajímavého na cestách, mezi zvířaty, na ostrově, seznámí se s princeznou, navštíví zajímavý kurz. Ale kouzlo už je definitivně pryč. Barbie filmy, které jsou natolik při zemi, že se v nich řeší sociální sítě si moje srdce už získat nemohou. Pro novou generaci jsou zřejmě neškodné, zábavné a dostatečně výchovné, ale vyšší nároky tu nejsou.

Na tenhle dětský film, dějově vložený mezi Princess Adventure a Big City, Big Dreams, se poněkud zapomnělo. Zajímavé je, že je vyloženě určený jen pro malé předškolačky a pro nikoho jiného. Tematicky se trochu inspiroval ve starším filmu pro dospěláky Island Princess, ale tohle je prostě a jednoduše jen delší epizoda Dreamhouse Adventures. Nic víc.