Historik

Příběh se odehrává v roce 1863 v malém městečku v Utahu. Potkáváme se v něm s řadou známých westernových postav: šerifem, mužem stojícím mimo zákon a toužícím se po setkání s krásnou mladou dámou polepšit, majitelkou nevěstince, kovboji, bandity a také s bankéřem. Události se dávají do pohybu v momentě, kdy si právě tento mazaný finančník sám nechává vykrást banku, aby se na účet místních střádalů ještě více obohatil.

Hondo Lane (John Wayne) je armádní zvěd, který nese důležitou depeši generálu Crookovi. Pěšky, neboť o koně právě přišel při potyčce s Apači, dorazí na osamělou farmu, kde nachází ženu s šestiletým synem. Žena tvrdí, že její muž odjel na jeden den za dobytkem, ale vše nasvědčuje tomu, že je na farmě se synem sama delší dobu. Hondo ji přemlouvá, aby se sbalila a odjela s ním, v kraji teď není bezpečno, Indiáni povstali, zabíjejí bělochy a ničí jejich sídla. Žena tvrdí, že má s Apači výborné vztahy, nic se jí nemůže stát. Hondo si půjčí koně, aby mohl dokončit své poslání, a odjíždí. Krátce nato se na farmě objevují Apači a začínají těžkosti... Ale Hondo se ještě vrátí.

Sedmidílný seriál zejména pro děti nás zavádí do středověkých kulis, ovšem bez nároku na dobovou hodnověrnost. Dobrodružný příběh s romantickými a humornými prvky má od počátku jasně rozděleny role na kladné a záporné. Ti dobří - Martin z Vamberka (David Prachař), jeho pět dětí a jedna schovanka (Tereza Voříšková) - sídlí na malé tvrzi, a ten zlý - Albrecht z Krvenos (Pavel Kříž) - je majitelem nedalekého hradu. Má jediný cíl. Zmocnit se Martinovy tvrze. Pro tento cíl je ochoten udělat cokoliv, neštítí se spojení s loupežníky, pokusu o vraždu, křivého nařčení z čarodějnictví. Martin to zpočátku netuší nebo nechce vidět a Albrechta považuje za svého přítele, ale jeho děti mají slizkého souseda přečteného. A Albrecht brzy poznává, že tyto děti není radno podceňovat

Wyatt Earp (Burt Lancaster) je šerif, zástupce zákona, Doc Holliday (Kirk Douglas) je bývalý zubař, nyní karbaník s nepěknou pověstí zabijáka. Jsou ale situace, kdy se i z takto odlišně společensky postavených lidí mohou stát přátelé. Stačí, když šerif zachrání karbaníka před lynčováním a pak zase karbaník pomůže šerifovi, když stojí sám proti přesile dvaceti rozdivočelých honáků.

Jednoho dne dostane Wyatt telegram od svého bratra Virgila, šerifa v Tombstone. Virgil píše, že má velké problémy s rančerem Ikem Clantonem, velkozlodějem dobytka, mužem, který si umí zaplatit, aby byl zákon na jeho straně. Ale ne všichni zástupci zákona se dají zaplatit, a tak vše spěje neúprosně k situaci, kdy proti sobě stanou na jedné straně Clantonovi a jejich gang a na druhé straně bratři Earpové a Doc Holliday.

Snímek je jedním z dnes již mnoha filmových zpracování známých událostí vrcholících legendární přestřelkou u O.K. corralu.

Malá ruská vesnička Rudá je jednoho červnového dne roku 1941 vyrušena ze svého klidu nouzovým přistáním vojenského letadla. Porouchaný stroj zůstává ve vesnici odstaven a je k němu přidělena hlídka - vojín Ivan Čonkin, prosťáček sloužící u kuchyně, kde jezdí s koňmi. Dny plynou a vypadá to, že na Čonkina a letadlo nahoře zapomněli. Čonkinovi to moc nevadí, velice se sblížil s místní pošťačkou Ňurou a vesnice ho vlastně vzala za svého. Jen předseda kolchozu Golubjev je z jeho přítomnosti nervózní - domnívá se, že Čonkin byl do Rudé vyslán na pozorování, že má zjistit, jaké jsou skutečné poměry v jeho kolchoze. A pak vypukne válka... Komedie, natočená podle světoznámého románu Vladimíra Vojnoviče, byla realizovaná v široké mezinárodní koprodukci. Točilo se v bývalém vojenském prostoru Milovice s ruskými herci, kteří byli posléze nadabováni českými kolegy.

Indiánská rezervace, 1909. Sem se vrací z Kalifornie mladý indián z kmene Pajutů Willie Boy. Přichází, aby si vzal za ženu Lolu, dívku, kterou už dávno miluje. Jelikož její otec je proti, dojde mezi ním a ženichem, poté, co otec jednou v noci přistihne mladé spolu, k boji, v němž Willie Boy Lolina otce zastřelí. Willie Boy s Lolou prchají. Po stopách se jim vydává, ovšem ne příliš nadšeně, šerif Cooper. Podle něj se jedná o indiánskou záležitost, není to vražda podle zákona bílých. Bílí ale chtějí svůj zákon uplatnit, a tak štvanice začíná...

Jsme ve Francii roku 1616, v zemi vládnou nepokoje a všemocný maršál Concini, mající velmi silný vliv na Marii Medicejskou, která vládně místo svého syna, teprve patnáctiletého budoucího krále Ludvíka XIII. Proti Concinimu se postaví šlechta, která chce ve Francii obnovit pořádek a na trůn dosadit panovníka z vlastních řad. Mezi těmito dvěma bloky se ocitá drobný šlechtic Francois de Capestang (Jean Marais), který je věrný králi. Spolu se svým přítelem, potulným kejklířem Cogolinem (Bourvil), musí čelit řadě střetů s Conciniho zabijáky, když se pokouší dostat ke králi, aby ho informoval o skutečném stavu věcí. Zároveň musí přesvědčit šlechtu, aby se podřídila mladému králi. A ještě jeden zapeklitý problém musí řešit - kdo je ta krásná neznámá, která mu zachránila život, pak se mu znovu připletla do cesty a nechtěla se k němu znát. Jedno se zdá být jisté - Conciniho člověk to není. V pravém slova smyslu klasický francouzský historický dobrodružný romantický film.

Městečko Zlé časy má jen pár chalup a ožívá vlastně jen jednou týdně v sobotu, když se do zdejšího saloonu přijdou povyrazit zlatokopové z nedalekého dolu. Teď se ale jeho obyvatelé střetli s něčím, co dosud nikdo z nich nezažil, a na co nebyli připraveni. Do města dorazilo čisté zlo zosobněné bezohledným zabijákem, kterému se neumí nikdo postavit. Zabiják za sebou zanechává několik mrtvých a městečko v plamenech. Zbylí obyvatelé se rozhodují, zda zůstat a vybudovat si nové domovy v této bohem opuštěné zemi, nebo jít hledat štěstí jinam. Starosta Blue (HENRY FONDA) je rozhodnut zůstat. Pod jeho vedením vyroste nové městečko. Budou ale jeho obyvatelé lépe připraveni, až se znovu objeví nějaký další zlosyn?
Film je adaptací prvního románu známého amerického spisovatele E. L. Doctorowa.

Jmenuje se Stanislav Kolicki, je mu něco přes dvacet let, je Polák a právě se mu podařilo utéct do SSSR. Jeho největším přáním je bojovat proti nacistickým okupantům a pomoci tak osvobodit svou zemi. Sovětská rozvědka právě vyslýchá zajatého německého důstojníka Hanse Klosse, jeho nápadná podoba se Stanislavem Kolickým je základem odvážného a především rafinovaného plánu: Kolický se pod jménem Kloss vrací k Abwehru a jako špión J-23 spolupracuje na jeho porážce ve druhé světové válce.

Podobně jako řada jiných filmů a seriálů své doby, i tento seriál se již dnes stal legendou a kultovní záležitostí, ovšem vnímanou už docela jinak než jak jeho tvůrci původně zamýšleli.

Ocitáme se uprostřed francouzské revoluce, v červnu 1791. V dostavníku odjíždějícím z Paříže se setkává různorodý vzorek tehdejší francouzské společnosti: spisovatel, komtesa, bývalá zpěvačka se svým milencem, průmyslník, královnina dvorní dáma, známý milovník Casanova a dokonce i americký myslitel Thomas Paine. Prostřednictvím jejich dialogů se před divákem otevírá dobová atmosféra v celé své velikosti i rozpornosti. Na dramatičnosti filmu dodává skutečnost, kterou ovšem znají jen někteří z cestujících. Dostavník totiž jede ve stopách prchajícího královského páru, který v noci tajně v přestrojení opustil Paříž.

Píše se rok 1901. Stárnoucí pistolník Jimmy Books(John Wayne) se právě od lékaře dovídá, že má rakovinu, zbývají mu tak dva měsíce života. Jimmy má za sebou dobrodružný život, na pažbě spoustu zářezů a stal se už jednou z legend, připomínajících staré časy. Zdá se ale, že ani ty dva poslední měsíce mu není dopřáno prožít v klidu. Stále je ještě dost lidí, kteří by rádi získali jeho skalp a tím větší slávu. Rozlučkový western Johna Wayna, který měl v té době stejnou diagnózu jako jeho hrdina.

Podsvětí ovládají dvě konkurenční zlodějské organizace - jedna vedená Peachumem (Marián Labuda) a druhávedená Mackeathem (Josef Abrhám). Peachum vybídne svou dceru Polly, aby navázala důvěrnější kontakt s Mackeathem, doufá, že by mu pak mohla donášet potřebné informace o dění v protivníkově táboře. Jenže v totéž doufá i Mackeath. Přes Polly chce sledovat Peachumovu organizaci. Polly se ale do Mackeatha skutečně zamiluje, a tak Peachumovi nezbývá, než se Mackeathovi dostat na kobylku jinak - ve spolupráci s velitelem městské policie Lockithem (Rudolf Hrušínský), s nímž ostatně spolupracuje už dlouho. To ovšem není první překvapující zjištění, vztahy mezi podsvětím a policií jsou daleko komplikovanější... Film je přepisem stejnojmenné divadelní hry Václava Havla, jež byla inspirována klasickou anglickou hrou Johna Gaye z roku 1728. Režisér Jiří Menzel inscenoval Havlovu hru i na divadelních prknech.

Pierre Malaquet (Pierre Richard) je přijat do firmy Jerico, která se specializuje na výrobu reklamy hlavně proto, že její šéf má poměr s jeho matkou. A je to zase tato skutečnost, díky níž se ve firmě udrží déle než týden. Má totiž naprosto jinou představu o reklamě a je navíc hrozně roztržitý, čímž přivádí lidi kolem sebe jednak do naprosto neuvěřitelných situací, jednak si je proti sobě značně popuzuje. Ale určitě se najde i někdo, komu se jeho kousky a temperament mohou líbit, nemluvě už, že jeho reklamy mají úspěch.

Z indiánské rezervace utekla skupina apačských bojovníků vedená obávaným náčelníkem Ulzanou a na cestě k jihu drancuje usedlosti osadníků. Za Apači je vyslán stíhací oddíl vedený mladým a nezkušeným poručíkem DeBuinem, kterému je jako pravá ruka přidělen zkušený stopař a veterán McIntosh (BURT LANCASTER). S vojenským oddílem vyráží i armádní zvěd Ke-Ni-Tai, původem Apač. McIntosh není z těch, kdo indiány nenávidí, ale je mu jasné, že uprchlíky musí co nejdříve zastavit. Ne příliš pohostinná arizonská krajina se na několik dnů stává dějištěm dramatické honičky...

Zajímavostí je, že režisér Robert Aldrich už jednou podobné téma zpracoval. Jednalo se o film APAČ z roku 1954, v němž si hlavní roli zahrál také BURT LANCASTER, ovšem tehdy to byla role uprchlého Apače Massaie. Herec si tak mohl pod vedením jednoho režiséra vyzkoušet jak roli pronásledovaného, tak roli pronásledovatele.

Uplynuly necelé dva roky od doby, kdy se Kwintovi a jeho kamarádům podařilo napálit bankéře Kramera a dostat ho za mříže. Jenže teď se Kramerovi podařilo uprchnout. Nejhorší ovšem je, že Kramer, než uteče do bezpečí do Švýcarska, chce vidět Kwintovu mrtvolu. Kwinto a jeho přátelé jsou zpočátku zaskočeni nečekaným vývojem situace i bezskrupulózními metodami Kramerových nových kumpánů, ale nakonec stejně půjde o to, kdo bude chytřejší, kdo koho převeze.

Roger Borniche pracuje u Surete, již nějakou dobu fakticky vykonává práci vrchního inspektora, ale oficiální jmenování do této funkce, díky kterému by se konečně dočkal vyššího platu a mohl se oženit, stále nepřichází. Emile Buisson je patologický zabiják, kterému se právě podařilo uprchnout z vězeňské psychiatrické léčebny. Je 3. září 1947. Zatímco Buisson si začíná vyřizovat účty a buduje novou síť spolupracovníků, Borniche si v policejním archivu vyzvedává jeho složku. Pátrání jde pomalu, past několikrát sklapne naprázdno, ale každý má nějaké slabé místo, každý někdy udělá chybu. Napínavé kriminální retro podle skutečných událostí zdobí i herecké výkony obou hlavních představitelů: Jeana Louise Trintignanta jako Buissona a Alaina Delona jako Borniche. S jeho autentickým výkonem byl prý mimořádně spokojen i autor literární předlohy, skutečný Roger Borniche.

V osmdesátých letech devatenáctého století už žili většinou všichni indiáni v rezervacích. Jednou z posledních skupin, která ještě bojovala za svou svobodu a svá práva, byli Apači pod vedením náčelníka Geronima. Roku 1886 však i Geronimovi věrní složili zbraně a byli odesláni na Floridu, aby nemohli podněcovat další nepokoje v apačské rezervaci v San Carlosu. Cestou se ale jednomu z nich - Massaiovi (Burt Lancaster) podařilo z vlaku utéct. Vrátil se do Arizony a po cestě se něčemu přiučil. Setkal se s indiány kmene Čerokí, kteří žili s bílými v míru a jako rovní s rovnými. Pěstovali obilí. Massai pochopil, že tohle by mohla být cesta, jak zůstat svobodný. Po návratu do San Carlosu byl ale opět zadržen vojáky. Pochopil, že se s nimi nedomluví a znovu uprchl. Tentokrát s ním utekla i dcera náčelníka Santose. Jejich touze žít volně se ale do cesty postavila jedna velká překážka - oddíl pronásledovatelů, kteří chtějí dopadnout posledního svobodného Apače...

Máme rok 1909, na východě USA se poměry už zcela zcivilizovaly, jihozápad země ale stále připomíná staré divoké časy. Přesvědčí se o tom i na ranči McCandlesů nedaleko mexické hranice, který je přepaden bandity. Ti po sobě zanechávají doslova spoušť, spoustu zabitých a unášejí majitelčina vnuka, za nějž požadují rovný milion dolarů. Marta McCandlesová má jasno: na hrubý pytel patří hrubá záplata. A tak posílá pro nejslavnějšího pistolníka jihozápadu Jakea McCandlese (John Wayne), svého bývalého muže. Následující vývoj ukáže, že to byla dobrá volba, má-li někdo šanci kluka banditům vyrvat, je to právě on. Civilizované prostředky v tomto kraji totiž ještě skutečně nenajdou své uplatnění, tady se na to musí postaru.

Po roce živoření v pouštních podmínkách rezervace v tzv. Indiánském teritoriu, kdy jich následkem hladu a nemocí tři čvrtiny zemřely, došla Čejenům trpělivost. Jedné noci na počátku září 1878 se nenápadně vytratili ze svého tábora a vydali se domů, do svých původních lovišť. Čekala je cesta dlouhá 1500 mil vedoucí velmi proměnlivým terénem, čekal je boj s hladem, žízní, s nepřízní počasí a samozřejmě i s americkou armádou, která se vydala po jejich stopě. I mezi bílými ale byli lidé, kteří měli pro Čejeny pochopení, a kterým jejich heroický pochod imponoval natolik, že si přáli, aby došli do cíle své pouti.

V roce 1876 byla banda bratří Youngerů a Jamesů považována jednou částí obyvatelstva státu Missouri za hrdiny, druhou částí pak za zločince. V září tohoto roku, když padla možnost, že by mohli být amnestováni, se bandité vedení Calem Youngerem a Jessem Jamesem pokusili o vyloupení banky ve městě Northfieldu ve státě Minnesota. Plán byl docela dobrý, ale pak se stalo něco, s čím nikdo nepočítal... a následky byly zničující.