Apač

Spíše naivně "naučný" western o konci Apačů v režii tehdy začínajícího Roberta Aldricha. Hodní běloši přesunují do tisíce mil vzdálených rezervací zlé indiány, ale nejvzpurnějšího z Apačů na konec přece jen uznají, protože se začíná chovat jako běloši? Ale film Apač je více o volnosti, o bolesti se změnou životního stylu indiánů, o oddanosti a nakonec i lásce. Navíc není nouze o dobrodružné scény a přestřelky, vše v kvalitní Aldrichově režii. Z dnešního pohledu je však jasnou chybou obsazení významnějších apačských rolí bělochy - např. modrookým Rambem Burtem Lancasterem a zelenookou Miss Ohio Jean Petersovou. Ukázky z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=24s9g9umwJg (23.04.2011)

B. Lancaster natočil niekoľko westernov, mnohé z nich som videl, ale Apač mi unikal. Vzhľadom na názov som čakal o dosť akčnejší film, ale nakoniec to tvorcovia neprehnali a zaujímavý príbeh dostal prednosť. Lancasterove modré oči na tmavej pleti svietili jak led diódy o polnoci, ale inak Apača zahral dobre. Jeho útek i cesta za poznaním ma nenudili a love story, ktorá na to spočiatku vôbec nevyzerala v závere prepukla naplno. Apač v podaní B. Lancastera je práve tým rozdielovým mužom v období zániku indiánskych kmeňov v podobe akej ich poznáme. Apač je posledný bojovník a zároveň prvý indián, ktorý si vypestoval vlastnú úrodu. 80%. (19.02.2017)

7/10 Byl jsem na kombo Lancester/Aldrich jeste moc hodny, protoze prvnimu se nesmazal v zadnem zaberu z kuze krem na boty a druhy opet ukazal, jak nezne je potreba zachazet s krasnymi zenami. Ale nebylo to zas tak spatne - akce/mrtvych dost, v hlavni roli po dlouhe dobe indiani v boji proti bilym uchvatitelum, exteriery. Ovsem podivny ne-konec v lanu turkyne me docela otravil. (22.05.2008)

V dřevních dobách americké kinematografie se objevovali v rolích černochů bílí herci natření krémem na boty. V době natáčení Aldrichova snímku tohle naštěstí už dávno neplatilo, ale pro americké studio bylo nepředstavitelné, že by role rudochů mohlo svěřit Indiánům. Takže hlavní roli si střihl krásně modrooký Lancaster a jeho partnerku někdejší královna krásy a ideální prototyp bílé krásky do módních časopisů. Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv se Apač snaží být v rámci své doby a ideových východisek pokrokový a snaží se představit hlavního hrdinu a jeho etnikum v tom lepším světle, spadá film dokonale do období 50. let a konflikt střetávání domorodé kultury s tou rychle se šířící euroamerickou civilizací chce řešit osvětou původního obyvatelstva a jeho přizpůsobením dovednostem a schopnostem bílého muže. Film vyznívá naivně, schématicky a některé dialogy opravdu šustí papírem. Možná je to jenom můj problém, protože Lancastera mám spojeného s úplně jiným typem postav, ale toho Indiána jsem mu jednoduše nevěřil. Celkový dojem: 40 %. (28.02.2018)

Záver filmu bol režisérom odmietaný. Nátlak producenta bol ale silnejší. Aldrich mu podľahol a nakrútil alternatívny koniec. Následne, pri uvedení Apača do kín, bola táto vynútená pointa uprednostnená pred režisérskou verziou. Z dnešného pohľadu paradoxne pozitívne prekvapí. Pretože celé smerovanie osamelého boja rebela voči spoločnosti - voči ohrozovateľom a ničiteľom prirodzeného životného priestoru a taktiež voči vlastným súkmeňovcom, utopiacim svoj žiaľ v alkohole a bezradnom vajataní spelo k jedinému možnému vyústeniu. Zničeniu nezmieriteľného bojovníka. Bolo by to spoločensky správne (nebúr sa a nerebeluj, pretože Ťa zničíme). A ajhľa - ono sa ukazuje, že keď sa začne pestovať obilie vo väčšom, hriechy sú zabudnuté. Alternatívne libertariánstvo alias pravicový anarchizmus v praxi. Bol proti všetkým, ale nakoniec pod vplyvom partnerky a zmierenia sa s vlastnou nezmieriteľnosťou si vytvoril vlastnú alternatívu prežitia. Sám s rodinou mimo nenávidenej a ubližujúcej kolektívnej spoločnosti. (24.09.2013)