Tsuki

Tenhle film možná ničím až tak moc nevyniká (ok, nebudu křivdit Natalii Portman - její postava tam byla nejspíš nejzajímavější), ale každopádně, ta noční setkání u borůvkového koláče byla moc pěkná a tak nějak lyrická. Kéž by mi nějaký kluk taky s takovou radostí naservíroval borůvkový koláč a pak se stejnou radostí sledoval, jak ho jím. Hehe :P ~(3,0★)~

Hodně podobný styl jako Party wa Owatta, možná i proto, že i tohle bylo původně vytvořeno jako série o nějakolika dílech určená k sledování na mobilních telefonech. Ve výsledku se na to ale dá koukat jako na film složený z pěti povídek. Možná už to ani není třeba říkat, ale opět mě překvapila kvalita. Nevím, jak v Japonsku funguje vysílání pro mobilní telefony, ale očividně se tyhle filmy/seriály pro mobily ničím neliší od normálních filmů (snad jen trošku jiným výsledným dojmem, jak zmiňuju níže). Navíc tady máme hodně příjemné složení několika známých hereček, včetně krásné Koyuki. Osobně se mi ale nejvíc líbila první povídka s Aibu Saki. Nedokážu přesně říct proč, ale atmosféra téhle povídky na mě zkrátka působila hodně zajímavým a neotřelým dojmem. To ale nic nemění na tom, že i ostatní povídky bylo hodně zajímavé sledovat. Navíc mám z nějakého důvodu pocit, že tyhle "povídkové filmy" pro mobily v sobě mají něco zvláštního, čím se trochu odlišují od ostatních japonských filmů - snad se dá říct, že jsou o něco komornější. A to v tom dobrém slova smyslu. ~(4,0★)~

Krásné. Tohle je přesně ten typ seriálu, který má co říct a nechybí mu určité poselství. Právě proto se mi tolik líbil. Navíc herecky překvapila nejenom Aragaki Yui, ale především Matsumoto Jun. Z jiných rolí, jaké měl v Gokusenu, Hana Yori Dango nebo v Lucky Seven, jsem měla pocit, že nedokáže zahrát nic jiného než "frajírkovský" typ, ale vypadá to, že jsem se zmýlila. Tady měl totiž naprosto odlišnou roli milého, skromného a trochu citlivého kluka, který by rád zapomněl na minulost a jednoduše žil svůj život jak nejsvědomitěji dokáže a s úsměvem na rtech. Musím říct, že byl v téhle roli hodně přesvědčivý a moc se mi v ní libil. Na druhou stranu Oguri Shun tady měl oproti svým ostatním rolím tentokrát spíš roli negativní, což ale bylo taky zajímavé sledovat. Hlavní ale pro mě byla ta atmosféra, která se seriálem nesla. Ainny to tady napsala výstižně a moc pěkně, takže už netřeba nic dodávat :) ~(4,3★)~

Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Ale nakonec mám pocit, že se mi to nelíbilo ani na ty slabší čtyři, takže hodnocení dopadlo takto. Z nějakého důvodu si ale myslím, že kdybych byla schopná přečíst celou knížku, možná by na mě i ten film udělal trošku lepší dojem. Jenže jsem se dostala jen tak do čtvrtiny a od té doby leží knížka opuštěně na poličce. Zkrátka mě to nechytlo tolik jako Twilight stejné autorky. A to i přesto, že to má zajímavý námět. Film se mi hlavně tím svým trošku vynuceným happy endem zdál nějak přitažený za vlasy - a to je co říct, když to srovnám s tím, že Twilight na mě udělal dost jiný dojem. Ale je to možná i tím, že Twilight má téma tak nějak čistě fantastické (upíři, vlkodlaci...), takže ta přehnanost k tomu podle mě nějak patří. Ale u Hostitele se mi zdá námět trochu víc zasazený do reálného světa a zkrátka působí skutečněji (ano ano, já vím, jde o budoucnost a o mimozemšťany, ale tyhle věci jsou pro mě zkrátka víc skutečné než "upíři zářící na slunci" :D heh...) Takže určitým způsobem na mě ten konec působil klišovitěji než celý Twilight, i když to zní asi divně. Každopádně, Saoirse Ronan je sice mladá herečka, ale hrát naštěstí umí, což je plus. Na druhou stranu mi ale nebyl sympatický ani jeden z dvou hlavních mužských protagonistů (Jared a Ian). Oba působili jako mužské postavy tak nějak uboze. Čekala bych aspoň od jednoho z nich větší charisma. ~(3,4★)~

Zajímavý námět, ale výsledek je bohužel naprostý nesmysl. Víc nelogičností v jednom filmu jsem snad ještě neviděla. Po chvíli sledování, když to člověku dojde, pak už jen čeká, jaký další nesmysl objeví v následující scéně. No vážně, to nemohli tvůrci tenhle "paralelní" svět trošku víc promyslet? Ve výsledku to byla jen kopa nelogičností plus vcelku nezajímavý a ohraný romantický příběh. Ani sympaťák Jim Sturgess tomu nakonec moc nepomohl. Když se na konci pár konečně sešel při happy endu a došlo na větu "I am pregnant!", tak mi v hlavě proběhl sled předchozích událostí, kdy se tahle dvojice ve skutečností setkala jen párkrát a většinou dost v rychlosti, přičemž většinu času utíkali před nepřáteli, a zbývalo mi jen si říct: "Sakryš, kde tam vůbec měla příležitost s ním otěhotnět??!!!" Konec bylo gigantické klišé, což bych od takového filmu a takového námětu v podstatě nečekala. Nedá se jinak než protočit oči v sloup. ~(2,2★)~

V pořadí třetí Nakamurův film, který jsem viděla. A jak zjišťuju, jeho filmy rozhodně nejsou špatné, právě naopak. Tohle je podobně zajímavá "skládačka" jako Fish Story. Taky si celý obrázek, co se vlastně stalo, skládáme postupně a na spoustu věcí přijdeme až spíš ke konci. Osobně se mi ale spíš líbila první polovina, která měla pár dost vtipných scén, i když to možná často beru i z pohledu japonštiny atp. (užití japonštiny u různých postav, oslovování bez "san", přízvuk - tady obzvlášť zaujal svým hraním Eita, nebo zkrátka některé vtipné repliky - "Máš ten Kódžien?" "Jasně, byla to hračka." "Ale to není Kódžien! To je Kódžirin!" LOL). Některé scény jsem si zkrátka užila. Jenom je teda docela nevěrohodné, že by se skutečně nějaký Bhútanec (nebo v podstatě jakýkoliv jiný cizinec) naučil japonsky tak dokonale, že by ani nebylo poznat, že není Japonec (no, takhle to dopadá, když do té role dosadí skutečného Japonce :)). Další z příjemných a trošku zábavných japonských filmů, které plynou pomalejším tempem. ~(4,2★)~

Teen filmy mě zkrátka baví, proto na ně koukám, ale samozřejmě se od nich nedá čekat nic světoborného. Tenhle je zrovna příkladem naprosto nulové originality a nemá dokonce ani žádný extra soundtrack (skoro bych některým jiným podobným filmům, které jsem viděla, zvedla hodnocení jen proto, že mají lepší hudbu), ale je to prostě nenáročný film na zpříjemnění chvíle, navíc s celkem "líbivou" herečkou, tak proč ne. Jen ten konec mi přišel nějaký rychlý. Čekala bych, že ten jejich "boj" bude trošku delší a že se na konci hlavní postava setká ještě s nějakými potížemi, ale došlo pak už jen na usmíření a The End. Takže konec slabý odvar, ale jinak takový průměrný obyčejný film na jedno podívání. ~(2,2★)~

Jednička (3D) byla crossover streetu a baletu, tohle je pro změnu crossover streetu a salsy - což znamená, že je rozhodně na co koukat, ale malým problémem je, že tady je příběh už natolik odsunutý do pozadí a podřízený tanečním číslům a hudbě, že to působí neskutečně hloupě (a to je co říct - většina podobných filmů sice nemají děj nic moc, ale tady to bylo dotaženo skoro do extrému). Dochází tak i k drobným příběhovým nesmyslům, jen proto, aby se co nejvíc podpořila efektnost tance - například, kde na konci vzala celá ta grupa tak rychle převleky za roznašeče popcornu? No, nebudu se v tom šťourat. Na druhou stranu je pravda, že už jsem v jednom z dřívějších komentářů na jiný film napsala, že u podobného žánru hodnotím hlavně tanec a hudbu a jak jsem si to celkově užila. A v rámci tohoto je to vcelku příjemný film s dobrým výběrem hudby a spousty tanečních battlů. Bohužel se mi to ale líbilo o něco méně než jednička a navíc mi byla hlavní mužská postava neskutečně nesympatická (plus mě celou dobu z nějakého důvodu rozptylovalo, že měl jedno oko menší než druhé). Proto volím spíš silnější tři hvězdičky než slabší čtyři. Když to ale shrnu, tak se mi tenhle dvoudílný britský počin líbí o něco více než americká "tetralogie" Step Up (kde mě nejvíc zaujal tak akorát třetí díl). UK by klidně mohlo ještě udělat pokračování - byla bych zvědavá, s čím by přišli příště. :) ~(3,4★)~

V podstatě bych se mohla podepsat pod komentář Zízy, protože ta napsala téměř to stejné, co bych chtěla zmínit já. Otomen je od počátku hrozně zábavný seriál, který mi hned u prvního dílu připomněl tu vtipnou atmosféru, jaká si mě získala u seriálu Hanazakari no Kimitachi he. I tady jsem se totiž u některých scén musela nahlas smát. Obzvlášť mě dostala ta užvaněná třídní učitelka, neustále volající svým kamarádkám (ve čtvrtém díle, kde tohle prováděla přímo před ředitelkou, jsem málem padla smíchy). Ale vtipných a zajímavých postaviček tady bylo více. Obzvlášť ta čtveřice různorodých "otomenů" v čele s hlavním protagonistou Asukou (Okada Masaki). Byla jsem mile překvapená, že tady má jednu z poměrně velkých rolí právě Kimura Ryō, a bylo zábavné sledovat, jak se jeho postava liší od jeho role v Hanazakari no Kimitachi he. Jen je škoda, že ke konci seriálu ta zábavná atmosféra trochu povadla, i když pořád se jedná o dost silný nadprůměr. A abych zmínila jednu věc, která mi tady naopak moc nesedla, tak to je třetí díl, kde šlo o příběh o duchovi. Sama nevím proč, ale tenhle jediný díl se mi z nějakého důvodu moc nelíbil. Ostatní díly byly všechny buď skvělé nebo aspoň dobré, takže jsem si tenhle seriál náležitě užila. :) ~(4,2★)~

Měla jsem radost, že se k nám do kin konečně dostalo něco se Selenou Gomez (ne, Spy Kids 3D skutečně nepočítám - tam měla jako dítě jen úplně malinkou roli), takže jsem na to rozhodně chtěla zajít do kina. Ale musím říct, že můj typ filmu to teda není. Hlavní problém je to, že film podle mého postrádá nějakou myšlenku a zdá se, že režiséra fascinovala hlavně představa polonahých těl, pistolí a party na pláži... a už bohužel nedomyslel, co takovým filmem chce vlastně říct. A to je škoda. Navíc mě trochu rozčilovala forma dokola se opakujících replik - takový druh scénáře mi taky zrovna nesedí. A chlap, který vedle mě seděl v kině, byl trošku "creepy" - nepřišel ani s nějakými kámoši, ani třeba se svou holkou, ale úplně sám, takže to na mě dělalo dojem, že se přišel jen osamoceně pokochat třesoucími se zadky a kozami hereček (kterých tady bylo až až). Styl filmu byl zkrátka hodně o té vizuálnosti, spíš než o duchaplném obsahu. A taky se podle všeho pokoušel dost šokovat různými scénami. Chvílemi to skutečně bylo i dost bizarní - obzvlášť ta razie s puškami a růžovými kuklami v rytmu písničky "Everytime" od Britney Spears. To bylo trošku moc. Plus má za mě tak možná James Franco, který očividně zvládá širokou škálu rolí - zde konkrétně gangsterského rapera. Takže jedna hvězdička za něj, půl hvězdy za Selenu a půl hvězdy za hudbu. Na víc to podle mě nemá. (A mimochodem, nechápu, proč se ve všech popisech tohoto filmu chybně píše, že hlavní postavy jsou středoškolačky - ve filmu je jasně řečeno a v podstatě i ukázáno, že jsou to vysokoškolačky). ~(2,0★)~