Remedy

Závěrečná půlhodina je jedním z nejintenzivnějších a nejpůsobivějších finále, co jsem kdy viděl. Ke všemu navíc je tu naprosto odzbrojující finální myšlenka, která je krystalicky jednoduchá, ale v kontextu celého filmu nesmírně silná. Jamie Foxx předvádí v jedné ze svých nejlepších rolí parádní performance nekompromisního agenta FBI, kterému kromě důvtipu a hrubé síly není cizí ani lidskost a empatie. Casting se celkově hodně povedl a při absenci patetického či jinak křiklavě smířlivého konce se skutečně jedná o výstavní žánrový kousek. Společně s Lone Survivor asi nejlepší dílo od Petera Berga.

Špička thrillerového žánru se světovými parametry. Kouzlo dobrých španělských thrillerů jsem objevil už dávno, ale El cuerpo je svým podáním, přesvědčivými charaktery a tajuplnou atmosférou skutečný žánrový klenot. Nejvíc se mi líbila ta důslednost ve všech aspektech, protože to opravdu skvěle šlape scénáristicky, režijně i herecky. Jak moc je to ve výsledku „seriózní a uvěřitelné“, je mi srdečně jedno, protože je to prostě pekelně dobrej biják.

Sion Shono se může směle rovnat světové režisérské špičce, protože jeho režijní trademark má větší koule než leckterý současný hollywoodský thriller. Je fakt, že v případě svého posledního filmu se občas lehce utrhne ze řetězu, jenže co naplat, když je to pořád tak kurevsky dobře natočené. Kontrast vysoce estetizovaného vizuálu a odporného násilí je tu naprosto nevídaný a ve spojení se zvláštně „jemným“ soundtrackem vytváří dohromady jakýsi kolorovaný film monstrum, který je střídavě pohoršující a zároveň zvráceně fascinující. Některé pasáže by si možná zasloužily trochu prostříhat, nicméně nemůžu říct, že bych se navzdory skutečně poctivé stopáži dvou a půl hodin nějak významněji nudil. The Forest of Love navíc funguje nejen jako rozsáhlá rekonstrukce těch nejhorších kriminálních živlů v Japonsku, ale také jako prvotřídní rodinný thriller o jednostranně vedené, ultrapřísné výchově včetně jejích bolestivých důsledků.

Geniální minimalismus. Jak luxusně může vypadat žánrový horor, když si určí dvě jednoduchá pravidla, kterých se od začátku do konce poctivě drží! David Robert Mitchell si získal moje velké sympatie zejména proto, že za dvě mega dokázal pomocí specifické retro-analogové atmosféry a jednolitého scénáře natočit zatraceně dobrý žánrový příspěvek. A že soundtrack hodně připomíná Carpenterovy klasiky či Argentovy giallo kousky, zřejmě nebude náhoda.

Pokud tenhle materiál opravdu dopomůže k potrestání třeba jediného zúčastněného individua, tak si troufnu tvrdit, že už "jen v tom" má tenhle dokument hodnotu sám o sobě. Celkově zaujmou silné production values a nápaditě dávkovaný humor (víte, jak se říká, že psi vycítí dokonale povahu člověka?), díky čemuž se v tom všem ostatním hnusu úplně neutopíte. S celkovým vyzněním a závěrečnou přímou konfrontací se samotným predátorem je to už ale složitější. V jednu chvíli mi přišlo, jako by Klusákovi došly argumenty a prostě nevěděl, jak má tváří v tvář tomu "reálnému zlu" (které celou dobu dokumentoval) reagovat. Diskuzi to ale určitě rozdmýchá a pár dětí se bude (snad) na internetu chovat o něco ostražitěji. Zaplaťpánbůh.

Dost možná nejkonspirativnější film, co jste kdy viděli. Na druhou stranu je to po všech stránkách Stonův totální opus magnum s bezkonkurenčně nejlepší závěrečnou filmovou řečí v podání sympaticky nezlomného idealisty s tváří Kevina Costnera. Dělat politicky angažovanou tvorbu tak, aby nepůsobila prvoplánově a byla co nejvíce uvěřitelná, je setsakra těžká práce. Netroufám si tvrdit, že souhlasím s kompletním Stonovým výkladem, ale celkový rozsah a podoba jeho historické rešerše je dechberoucí.

Ta občasná teatrální přepjatost se k Vlastníkům vlastně ohromným způsobem hodí, protože perfektně manifestuje ten totální bizár všech přítomných charakterů. Je ovšem otázkou, za jak velký bizár lze některé postavy skutečně považovat. Vlastníci parádně vystihli celou škálu všemožných archetypů „typických Čechů“, bohužel v jistých momentech jsem opravdu přestával rozumět motivacím některých postav (což ale mohl být záměr a já to jen špatně pochopil). Celkově tomu ale ten formát „rozhněvaných mužů a žen“ hodně sedí a v kontextu české tvorby jde možná o to nejlepší, co loni vzniklo.

Další parádní severská detektivka, která působí spíše komornějším dojmem (např. při srovnání s trilogií Millennium), ale celkově představuje výborný opening k volné sérii odložených případů Oddělení Q. Skvělé ústřední duo, které sice naplňuje snad všechna možná žánrová schémata/klišé (dříve úspěšný, nyní degradovaný vyšetřovatel se sklony k alkoholismu a ad hoc přidělený parťák, který na první dobrou působí jako ukázkový poděs), na druhou stranu ovšem představuje jeden z nosných elementů celého vyprávění a jsem hodně zvědavý na vývoj obou hlavních charakterů v dalších dílech.

Ve výsledku mi ani moc nevadilo, že Oliver Stone svého hrdinu zcela neskrývaně glorifikuje a opět (jako ale téměř pokaždé) se ostře vymezuje vůči zlovolné americké administrativě. Ten film totiž stojí na vcelku pevné půdě a s ohledem na Stonovu obvyklou tendenčnost je v rámci možností umírněný. Ano, je to mnohem více politický statement než „příběh opravdového člověka“, ale starého Olivera zkrátka novým kouskům nenaučíš. Sluší se ale zmínit, že po filmařské stránce je to opět extratřída a ten Stonův poutavý vizuální styl mě pořád hodně baví. Neskutečná práce s kamerovými filtry. Pěkné 4*.

Parádní psychedelický soundtrack a nekomediální Adam Sandler v tragikomické roli sebedestruktivního hochštaplera, jehož každý další krok může být ten poslední. Bavila mě na tom ta osudová bezvýchodnost a hodně povedené přenesení atmosféry na diváka, kdy jsem všechny ty infarktově napjaté situace prožíval až do morku kosti s hlavní postavou. Možná by bylo přesnější "místo hlavní postavy", protože jsem měl pocit, že ať byl Howard Ratner v sebevětším průseru, bylo mu to tak trochu jedno. Hlavně když si bude moct co nejdříve vsadit. Uncut Gems jsou v některých pasážích až otravné svou hlučností a neomaleností, paradoxně je to ale jeden z nosných kamenů jejich úspěchu, protože je to vlastně dost neotřelé a velmi zvrhle zábavné. Sandler je dobrý, ale to už dokázal v Opilí láskou či ve Volání o pomoc. Ohlasy ohledně jeho jedinečného hereckého výkonu jsou lehce vyhypované.