kingik

Excelentně vypointovaná noční vloupačka do jednoho domu. Shane Dax Taylor je pro mě režisér (z nižší kategorie), který za pár hadrů umí natočit solidní film. I tentokrát se mu podařilo do předních hereckých řad ulovit hvězdu, v tomto případě Bellu Thorne, která mu za kosmetiku a tampony prokázala dobré služby. Herecky ji ale převyšuje talentované mládě Alyvia Alyn Lind, která dostala v celém dějství větší prostor. A možná je to také tím, že po celou dobu čelila lupičům, tudíž měla co hrát. A zahrát strach jí nečiní problém. Režisér věděl kde a jak ušetřit. Volno dal osvětlovačům, interiér domu je decentně ponořen do šera. A tentokrát se hodně zaměřil na to, jak si dokonale pohrát s divákem, který nemá nejmenší tušení, co se na něj (v závěrečném vyvrcholení) chystá. V podstatě je uvozen, že sleduje další klasickou domovní invazi, co už dávno tvoří samostatný subžánr. A už jich existuje tolik, že už se velkého svěžího závanu originality lze jen těžko dočkat. Zakuklená žena a muž vlezou do domu s cílem ukrást vzácné umělecké dílo. Toho inkriminovaného večera je v domě pouze chůva a nezletilá dcera majitelů domu. Bella Thorne mezitím veze rodiče dívky domů z večírku a snaží se jejich příchod domů co nejvíce oddálit. A vše nasvědčuje tomu, že je s lupiči spolčená. Dál se o ději nedá rozepisovat bez toho, aniž bych nebyl nucen spoilerovat. Chůva je ubita tesařským kladivem a mládě vytrvale bojuje, aby uniklo ze spárů lupičů. V závěru to celé konání ale vezme velký obrat a přijde VELKÁ POINTA, na které film celou dobu stavěl. A stavěl natolik šikovně a neprůhledně, až jsem výsledný manévr neodhalil. Film má kratší stopáž, vše se vejde do optimálních osmdesáti minut. V rámci domovních vloupaček se režisérovi a spol. podařilo udělat cosi neotřele působícího, takže výsledkem je jakýsi pokus o zajímavé novum. 8/10

Produkující James Wan zřejmě dostal ke kontrole jen ty pasáže, v nichž čepel nože končí v libovolné části lidského těla. Sekvence, kdy ostří nože neprořezává vzduch, jsou totiž utahané. Slasher, ve kterém se parta studentů střední školy obává o svoje tělesné schránky vlivem vraha, má určitě daleko do originálního rozměru. Vzdor názvu se v interiéru tepla domova vraždí jen sporadicky. První a současně hned úvodní zabití člena školního týmu amerického fotbalu skutečně proběhne u něj doma. A je vyvedeno zatraceně krvavě a brutálně. Byl jsem natěšený na další rejdy maniaka, co si před každým mordem zhotovil masku své oběti, ovšem další jeho hbitý útok pozdržela tuna keců. V tu chvíli jsem byl nucen snést standardně nezajímavě ztvárněnou partu středoškoláků zaslouženě odsouzenou k likvidaci. Když už došlo na kýžené druhé zabití, tentokrát ze scény byla odpravena školní kravka, bylo záhodno vpravit se do role detektiva odhalujícího identitu zabijáka. Stále ovšem přetrvávaly potíže se zdlouhavými mezihrami, kterými film vládl, tudíž se moje myšlenky začaly soustřeďovat na Wana, aby okamžitě ukončil jakoukoliv svoji rozptylovací domácí činnost a rozjel se na natáčení pomoci pověřenému režisérovi s nastudováním tempa a dynamiky. Obojí totiž film citelně postrádal. Mé prosby sice nebyly tak zcela vyslyšeny, film už se ale odhodlal zbavit se pomalu a jistě svých neduhů a ta počáteční útrpnost vzala do jisté míry za své. Postavy zůstaly samozřejmě stále hrubě nezajímavé, do toho se vehementně dralo jakési žárem ohně obalené trauma hlavní hrdinky v podání Sydney Park, ovšem zabijákovo řádění dostávalo řád, protože si usmyslel, že nehodlá tolerovat, když mají studenti tendence tajit něco ze své minulosti. A šťavnaté gore občasně nudné režijní průtahy Patricka Brice kvalitně kompenzovalo. Produkční duo James Wan a Shawn Levy, režisér komediálně laděných snímků,  zřejmě spoléhalo na to, že film pod vedením režiséra, co se etabloval v oblasti hororu svým dvojím znepokojivým příspěvkem Creep, bude mít hladký průběh. I přes značné režijní výkyvy se tahle hororová výprava dala v pohodě ustát, načež nepřekombinované finální odhalení vraha v kukuřičném bludišti bylo adekvátní schopnostem amatérských detektivů. 7/10

Čtyři nerozlučné kamarádky zažívají slasti a strasti mateřství. A těch strastí je v rámci filmové dramatizace o něco víc, pochopitelně. A nutno podotknout, že se nejedná o vyložené mladice, pokud jde o jejich zvolené herecké představitelky. Sára (Hana Vagnerová) je influencerka a novopečená máma, přičemž jejímu partnerovi (Jakub Prachař) vadí její přespříliš trávený čas na sociální síti, Eliška (Gabriela Marcinková) je nastávající maminka a jejího partnera (Štěpán Benoni) její slovenská matka přímo nesnáší, Hedvika (Petra Hřebíčková) má malého syna a žije ve "zlaté kleci", načež přetrvávající nezájem svého manžela (Jiří Langmajer) o její osobu si začne kompenzovat se sympatickým skejťákem (Vladimír Polívka) s kytarou, se kterým se seznámí jednoho dne v parku. Zuzana (Sandra Nováková) má dvě ratolesti, je bez chlapa a bez peněz. A všechny čtyři mají ve filmu svoje dějové linie, které jsou scenáristicky podávány poměrně zrychlenou až překotnou formou, což je někdy na škodu. Vytrácí se totiž jakákoliv dějová hutnost. A tato hutnost byla v podstatě nahrazena historkami všeho druhu ze života čtyř mamin, s doprovodnými a vpravujícími voice-over komentáři Sáry. A několika scénám chybí i smysluplnost. V globálu to však nebylo vůbec špatné. Očekávaný příval nesnesitelné afektovanosti se nekonal, případně byl úspěšně redukován, nepříčetné gagy byly přítomny jen pomálu (viz nesmysluplná scéna, ve které Elišce na vodním cvičení těhotných matek "odteče" plodová voda). Ostatní gagy se daly vydržet, okořeněné i jadrnými slůvky. Muži jsou vnímáni jako jakýsi poddruh, který je užitečný hlavně v oblasti materiální, druhem se stávají jen velmi zřídka, to když jim to dovolí scénář, částečně sepsaný Sandrou Novákovou. Herecky si každý z účastníků urve nějakou svoji skvělou chvilku. Jen namátkové, to nejzajímavější vybírám:  Sandra Nováková hystericky seřve revizora v tramvaji, Zuzana Mauréry je příšerná tchyně v každé scéně, ve které se objeví, Václav Neužil jako nezodpovědný bývalý manžel s nynější profesí komparzisty využije k ošálení smyslů své opuštěné a znovu svedené partnerky srdceryvné repliky z filmu. A tradičním nešvarem českých filmů je nekvalitní ozvučení. Jakmile kterýkoliv herec ztišil hlas, nebylo vůbec rozumět, co právě vyřkl. Vojtěch Moravec ukázal, že režijně umí zabojovat o dobrý flek mezi režiséry, kteří netouží točit náročné a zcela přísně realisticky vyznívající tvůrčí kusy. Pochopitelně, i tahle komediální záležitost s příměsí sociálního dramatu nevyznívá vždy (dokonale) reálně. Je ovšem možné, že právě nějaká matka (a to film může uzřít i lecjaký otec i tchyně) si řekne, že obdobnou situaci řešila, ačkoliv v reálu se rozhodně vše nevyřešilo tak perfektně filmově. 7/10

Langoš se dal čtyřikrát všanc režisérovi Rudolfu Havlíkovi. Tohle je jejich nejhorší spolupráce. Ten film nějakou myšlenku má. Neumí s ní pracovat, aby nebyl zdlouhavý a posléze naprosto nezajímavý. Drama nekomerčního stylu, kdy se otec s dcerou vydávají na severský ostrov, se postupem času překlopí do neustále se opakujících scén, ve kterých dvojice protagonistů a jejich putování liduprázdnou krajinou začne silně nudit. Sledovat stále Jiřího Langmajera, už tak je ho ve filmech docela dost, a Martinu Babišovou, vesměs otravnou, bylo ryzí utrpení. I pustý Island se rychle okoukal. Najednou nebylo co sledovat. Poté se přidalo stírání reality a fikce, bylo to dost průhledné hned od začátku, kdy není zcela jisté,  jestli dvojice je vůbec na nějakém výletě. Podstatou filmu je, že vyhlášenému kardiochirurgovi se pod kudlu dostane jeho dcera s vrozenou srdeční vadou. Divák  má následně tápat, jestli se operace zdařila. I když stopáž není přemrštěná, film se táhne a působí dojmem více jak dvouhodinového snímku. Havlík se režijně plácá pořád na jednom místě, neumí načasovat momenty překvapení, nemá to rytmus a pointa je zřejmá už dlouho dopředu. Předností měla být vyzrálá psychologizace postav. Náznaky se najdou, zdlouhavé pojetí je ale solidně zadupává. K postavám moc nelze přilnout. Celý film zachvátila pustá prázdnota, kdy režisérovi nevyšlo vůbec nic. 2/10

Režisérův dravý režijní styl vyvolává neodbytnou otázku, jak by asi v jeho provedení dopadla filmová verze "Člověče, nezlob se".  Kdo si ještě dnes vzpomene na retro videohru Mortal Kombat, která svého času lámala rekordy a dočkala se v devadesátých letech minulého století dvou zfilmovaných verzí. Konflikt Pozemské říše a Vnějšího světa zajímá filmaře i dnes. A film i dobře vypadá. Přinejmenším dobrým počinem bylo schválit rating R, který se postaral o nemalou krvavost. Je fajn zjistit, že tažná lana, co hercům umožňují žádanou akrobacii,  jsou v permanenci i ve filmu z roku 2021. A bojová choreografie taktéž nepřekonává své dané standardy. Herecká čeládka se činí a je složena z herců, jejichž jména a vizáž jsou povědomá. Identifikace tamponů chtivé Jessicy McNamee je zřejmě největší akvizicí z hlediska spermicidních útoků pro sexuálně zahálející diváky. Udělat z ní akční herečku je poměrně dobrá idea. Mě ještě zaujala určitě parta záporáků, která je hodně svěží, zvláště zaujme Josh Lawson. A celkem zamrzelo, že některé výživné záporné figury dostaly menší prostor než by si zasloužily. Lewis Tan, sehrál hlavní roli, působil bolestně nudně. Film na mě působil coby sympatická pakárna, co je schopná se místy nebrat tolik vážně. Je zásluhou režiséra Simona McQuoida, že vyčpělému konceptu dodal zánovní lesk, nebál se jít naproti brutalitě a dokonce zavinil, že bych se případnému pokračování vůbec nebránil. 8/10

Vitální slepý děd s neomylnými instinkty,  nevídanou mobilitou a zabijáckým umem, který předvede vždy v době, kdy nemá návštěvní dny, (scenáristicky) dodýchal. A nyní na něj přišly i otcovské pudy. Fede Alvarez ho po pěti letech, a osm let od posledních  temných událostí, opětovně vzkřísil, nadopoval kloubním kolagenem a povolal, aby provětral kutilské náčiní na nezvané hosty. A když mu unesou jeho oblíbenou holčičku, musí nutně vytáhnout paty ze svého doupěte. Stephen Lang si je dobře vědom, že na stará kolena přišla jeho životní role, kterou si patřičně hýčká, však je také jedním z producentů filmu, a stejně jako v jedničce se mu daří zaujmout hlavní diváckou pozici. Omladinu z předešlé krvavé návštěvy střídá banda zločineckých typů, se kterou se není radno pustit do křížku. Došlo k prohození pozic na tvůrčích postech: Alvarez se už nějakou dobu filmové režii nevěnuje a přepustil svoji režijní stoličku Rodo Sayaguesovi, scenáristovi prvního dějství. Pro něj se jedná o filmový debut, který má všechny atributy i neduhy druhých pokračování. Moment překvapení, tolik přítomný v jedničce, se v podstatě vytratil. Rovněž atmosféra ustoupila akčním rejdům. Brutalita stále hraje prim, i když několik zabití se odehraje mimo záběr. Stále je to příjemně špinavé, místy hororově hutné a dokonce se dějství neomezí jen na stařešinův příbytek. Ocitneme se v zaplivaném hotelu, v němž se mírně promrhal potenciál zabíjení v netradičních kulisách, ovšem i tak by některé záběry neměli vidět citliví jedinci, zvláště pokud jim vadí, když oční bulvy "opustí" oční důlky. Dvojka dominuje v akci a tempu, rychle uteče a Stephen Lang perlí ostošest. Tak proč se s ním nevydat na (noční) vražedné manévry i podruhé. 8/10

Myš a liška by se spolu nikdy za normálních okolností nekamarádili. Přesto existuje jedno místo, kde to možné je - zvířecí nebe. Animovaný koprodukční počin měl smůlu v tom, že konkurence je dnes veliká a dětské publikum je vybíravé. A dost často se stává, že fantasy příběh nabitý emocemi a vyzrálými úvahami nad osudovostí života a smrti pro ně bude příliš složitý a o to méně hravý a zábavný. Animace také nepatří úplně k tomu maximálnímu vrcholu, ta "trhavost" postav docela rušila. Alice Nellis nepíše scénáře jednoduše posazené, jsou to povětšinou inteligentně a více rozměrně orientovaná pojednání. Dospělý divák bude mít jasno, jak příběh vnímat. Dětský divák už se bude orientovat daleko více na animační líbivost. Myška Šupito je sympaticky vyvedená hrdinka. Lišák Bělobřich taky ujde. A epizod s dalšími zvířátky ze všech koutů světa je na skladě víc než dost. Některé pasáže jsou pro děti přehnaně stresující. Patří k nim dlouhá pasáž v posmrtném lunaparku a následně příliš strašidelně vyvedený lišák v jeho dočasném psycho stavu. Už jen to, že zvířecí hrdinové jsou po smrti, může být pro jejich mozečky docela likvidační. Takže pokud vaše dítě bude chtít během filmu zvýšeně chodit na toaletu, hledejte příčinu v nekomfortním provedení těchto několika sekvencí. Takže moc nevěřím, že by si tento animovaný film získal mimořádnou oblibu dětského publika. Režijní duo Jan Bubeníček a Denisa Grimmová se spíše zavděčí dospělému publiku. Právě to ty složitější a problematické pasáže ocení. Výtvarná scéna, na které  se něco málo přes rok podílelo osm animátorů, je celkem nápaditě pojatá. Celá hýří paletou barev a je znát, že si s ní tvůrci dali nemalou práci. Výsledek mě osobně mimořádně neuchvátil, je však nutno ocenit zajímavý a neotřelý tvůrčí přístup. 6/10

Machine Gun Kelly, který se od Megan Fox nehne ani na krok, túruje ostošest svoji "mašinu", aby si s ní zaprcal na sněhu a ledu. A dva málo známé autory mimoděk napadlo, že by se ve stejných podmínkách mohl natočit film. Fajnový thriller. A nebude to stát majlant. Za rekvizity poslouží jedny pouta, která má Megan v šuplíku a využívá je při milostných hrátkách, herečka se připoutá k mrtvole, s níž se bude vláčet po domě, potřísní se krví, načež se dostaví dramatické a napínavé chvíle. Do domu totiž dorazí objednaný zabiják se svým bratrem, jehož dlouhá léta strávená za mřížemi dala dost dobrý důvod k tomu, aby se krásce pomstil. Prkenné Meganino herectví nemá smysl řešit. Nikdo se přece na její filmy nedívá kvůli jejímu procítěnému herectví, nýbrž jen její vzhled zajímá diváckou obec. A tak to je. Ovšem tentokrát se přece jen fakt snažila ze sebe vyrazit cosi hereckého, než u ní bývá zvykem. Zásadní pro film bylo, že režisér Scott Dale a scenárista Jason Carvey znaly její herecké limity, navíc uměli přijít se snímkem, který má tempo, příjemné napětí, sem tam nějaký ten zvrat a zimní atmosféru, což se počítá. A nadto to má originální rozměr. Je pak úplně jedno, zda se snímek opírá o pevnou logiku, prostě tvůrci to podali schopně a umně. A rozhodně je fajn vidět Meganku účinkovat v žánru, který tolik prozkoumaný nemá. Minimálně si její příznivci mohou ověřit, že i v zimním čase jí to sluší. 10/10

Bruce Willis a Jaime King  jsou společně ve špatnou chvíli na špatném místě. A musí čelit v lesním porostu horského zapadákova zkorumpovanému šerifovi a jeho dvěma zástupcům, kteří za každou cenu chtějí z cesty odstranit nepohodlnou svědkyni vraždy, která vzešla z jejich nekalého kšeftování s narkotiky. Nejsem z těch, kteří by oplakávali dříve zářnou Willisovu hereckou kariéru. Stárne každý, takže nemá smysl panikařit nad jeho propadem do béčkové kategorie v důchodcovském věku. Mimochodem, ani v té áčkové kategorii nenatočil vždy super film. Tentokrát ztvárnil předčasně penzionovaného a čerstvě ovdovělého policistu, který si po smrti své ženy přišel zregenerovat nervovou soustavu do chaty své neteře (Kelly Greyson). Ta je u policie dispečerkou a zanedlouho jí také bude hrozit nebezpečí. No a při svém rozjímání v tichu a klidu odlehlé krajiny narazí na fotoreportérku v ohrožení života. A hned se ujme její ochrany. Film působí vizuálně i hudebně podivně, kamera má popelavý nádech, hudební doprovod je poměrně netradiční, téměř neadekvátní, neb sestává z hudebních atributů country hudby, je řazen do několika pojmenovaných kapitol, což nefungovalo zrovna coby zajímavá a originální idea, má ale hereckou sestavu, co dělá vše pro to, aby debutujícímu, a tedy málo zkušenému režisérovi Mike Burnsovi, odvedla práci, na kterou si nebude stěžovat. K dispozici je hvězdička Lala Kent, která uniformě strážkyně zákona nedělá čest a je solidní mrcha. Jejího záporného kolegu ztvárnil zemitý Tyler Jon Olson a celou likvidační akci vede Michael Sirow. Vesměs se pořád něco dělo, zvolené prostředí odpovídalo nižším nákladům, občas se o slovo přihlásil i nějaký ten nelogický scenáristický karambol. Bruce Willis stíhá točit filmy za jeden den, kvantita přesahuje kvalitu, ovšem jeho plešatá aura ještě pořád nepohasíná, tak netřeba tento film zadupávat. 7/10

Prkenný Scott Eastwood protáhl svoje údy akcí. A je jasné, že dramatický herec z něj hned tak nebude. S osvědčeným režisérem béčkových filmů Davidem Hacklem a scenáristou Christopherem Borrellim si vyprodukoval film v podstatě na míru. Čím méně dialogů, tím lépe. A když se v jedné vypjaté akční scéně ocitne za kulometem staré válečné ponorky, je radost na něj pohledět. Je pak úplně jedno, zda hraje honáka dobytka, sexy hrobníka, vilného gynekologa nebo právě maníka, co trpí formou sociopatie a jeho cvokařem je mu Mel Gibson. Škála výrazových prostředků je u něj nevelká, tudíž nemá smysl pitvat jeho hereckou jednotvárnost. Místem dramatického dějiště je ostrov s opuštěnou námořní základnou, kam zavítá na smuteční slavnost svého zesnulého bratra, ohledně jehož smrti chce znát pravdu. A vzápětí je tato vzpomínková sešlost narušena vpádem teroristické bandy žoldáků, kterou vede Kevin Durand, jenž si přišel pro svůj (tajemný) lup. Filmu se podařilo natáhnout solidní herecký ansámbl, který také čítá Famke Janssen, Tyrese Gibsona, Brendana Fletchera a dámské herecké naděje Destiny Millns a Leanne Lapp. Nějaká mimořádná tvůrčí originalita z filmu nečiší, jeho nápadité aspekty jsou ale dobře rozvrženy a nějaká unylost rozhodně nehrozí. Přepadení se sice odehrává v nočních scenériích, naštěstí osvětlovači svítili hercům svědomitě na jejich akční cestu, takže milovníci tmy si tolik na své nepřijdou. Výsledkem je snaživý akční thriller, který je naprosto důstojným zástupcem své filmové kategorie. 8/10