Matky

Upřímně řečeno jsem od Matek čekal mnohem větší polízanici, než jaké se mi v kině dostalo. Pravda - film nemá v podstatě žádnou přidanou hodnotu, jelikož zobrazuje tuctové vztahově-rodinné problematiky, které jsme viděli už jinde. Nicméně mě film až na pár momentů - zejména se Sandrou Novákovou - nijak výrazně neiritoval a i přes tuctovost námětu mě ani nenudil a místy mě i mile pobavil, a to i přesto, že nejsem cílové publikum. Slabší tři hvězdičky! (01.07.2021)

Další z nekonečné řady českých vztahových komedií, tentokrát o čtyřech matkách a jejich trampotách všedního dne... první polovina filmu vyloženě trapná s urputnou často ukřičenou snahou o jakože vtip a v druhé polovině něco málo jako by se i našlo, co by ospravedlnilo vznik něčeho takového, ale dvě hvězdy za opravdu nabušené sympatické obsazení i do těch nejmenších rolí. (26.10.2021)

Nejhorší na tom je, že podobný věci bezostyšně režiruje chlap. Scénář za mínus deset. Čtyři hezký ženský , pár životních mouder, super hudba, ale film nefunguje, protože je cílová skupina někdo jiný. Ke vztahovým věcem mám asi jen jednu výhradu (jinak jsou odpozorované moc dobře, focení u jídla, odpírání sexu, rychlovka s bývalým), a to je zmoudření Langmajerovy postavy. Tohle totiž v životě takhle není, chlap v téhle fázi pracovně rodinného vztahu se už zpátky nevrátí, a viděli a zažili jsme to mockrát. Elizaveta jako sociální pracovnice, Viktor jako úžasný děděček, jeho stará jako čarodejnice na ntou. A ňadro Hanky Vagnerové. (13.08.2022)

Pracovní název bohužel neprošel, což je škoda, protože označení Krávy by ženskou sestavu vystihovalo mnohem lépe. Každopádně se jedná o poctivý kalkul, kterým se mají nakrmit dámské jízdy v kinech. Mnoho oblíbených tváří exhibuje v rolích, které nejsou ničím zajímavé. Vyústění jednotlivých linek je podle předpokladů naprosto banální. Reklama na manželství jak víno. (05.11.2021)

Podobne ako film Bábovky, aj Matky pracuje s rámcovou kompozíciou deju, ktorá je ale tak divne zvolená pre daný žáner filmu, až to bolí. Potom sa to v praxi prejavuje tak, že scenár chce zároveň spracovať komediálne prvky aj tragické prvky, chce, aby sa divák v jednej 10-minútovej scéne smial a v nasledujúcej úprimne plakal a tak ďalej a tak ďalej. Už malému dieťaťu musí byť jasné, že toto nemá reálnu šancu u diváka fungovať a že výsledkom musí byť len zmätočný o ničom nehovoriaci zlepenec (požičiam si slovíčko, pán Fico), ktorý vo výsledku nie je ani vtipný, ani tragický a ktorý by iste naše produkčné spoločnosti v kinách mohli distribuovať pod obľúbenou nálepkou ,,tragikomédia." Ani jedna zo štyroch postáv žien-matiek nemá dostatočný priestor pre svoj príbeh, psychologizácia postáv je nula celých nula nula, rovnako sa postavy ani nikam nevyvíjajú (postava Marcinkovej, so snahou vzdorovať matke, Novákovej, naivnej husy, čo opakovane naletí blbcovi, konieckoncov aj Vágnerovej, ktorá aj po všetkom cieli na množstvo followerov - v čom sa charakterovo líšili/vyvinuli v závere filmu?) Herecké obsadenie nekomentujem, celý tento náš cz/sk kinematografický priemysel pôsobí už nejakú dekádu tak, že okrem neustále protežovaných hercov typu Langmajer, Hřebíčková, Prachař, Marcinková atď. ani iní schopní herci neexistujú. Keď už sme u toho Langmajera, zaujímala by ma jeho úloha v tomto filme a samotný honorár, keďže na obraze sa objavil asi 15 minút čistého času. Na zamyslenie sú aj vedľajšie, skoro až komparzistické úlohy, v ktorých ale z nejakého dôvodu znova hrajú známe tváre typu Dolanský, Polívková a pod., ktoré sú na obraze asi 2 minúty čistého času. Dôvod je pravdepodobne ,,neznámy." Po stránke formy to nie je žiadna katastrofa, i keď nutno dodať, že Bábovky boli nakrútené s väčším citom pre kameru a detail, tu občas dosť prebíja dojem z celistvosti nielen neustále preskakovanie z perspektívy postavy na perspektívu, ale hlavne divne a nepravidelne sa objavujúci animovaný vizuál, kreslené prechody medzi scénami zavŕšené priblblým voiceoverom (pričom takto naozaj influencerky a youtuberky v nerozprávajú, kedy to tí scenáristi pochopia :/). Slabý scenár potom nezachránia ani pokusy o zdramatizovanie deja alebo poukázanie na ťažké životné situácie žien, ktoré mnohé zažívajú (scéna v nemocnici z nepríjemnou sestričkou, ktorá prikáže matke zobudiť si dieťa a nasilím ju núti kojiť, manželská hádka a nedostatok času tráveného spolu atď.). Všetko toto sa ale zlieva do jednej masy, ktorá síce pri sledovaní vyložene neurazí a nenúti človeka opustiť miestnosť kina, ale ani nemá čím nadchnúť, využíva len archetypy narácie, archetypy žánru a zo scenáristami (asi) planovaného inovatívneho dielka zostáva len klišé 1,5-hodinová záležitosť, ktorá reálne neponúkne divákovi ani smiech, ani slzy. Len ,,meh" pocit, že videl niečo, čo už XYkrát predtým. (18.11.2021)