Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Krátkometrážny

Recenzie (6 059)

plagát

Vládcovia vesmíru (1987) 

Znáte ten pocit z pěkného plakátu nebo přebalu nosiče lákajícího na film a pak po zhlédnutí zůstane jen pocit prázdného béčkového filmu s nevýraznými hereckými výkony a vším okolo? Tak tohle je ukázkový příklad. Dolph Lundgren jako He-Man má sice parametry siláckého hrdiny se slušivými koženými "plínkami", ale pro jeho nesympatické a neherecké podání se jemu ani této postavě nedá fandit. O nic lepší to není ani s ostatními herci, kteří ve špatných maskách a úděsných kostýmech pobíhají po studiovém place a jakýsi bezejmenný režisér se snaží (marně) maskovat rozpočet jedné epizody seriálu, který se po první sezoně přestane vysílat. Z děje si nepamatuji vůbec nic. Dlouho se mně nestalo, abych si z filmu nezapamatoval ani jednu jedinou scénu. Dostat film do rukou nějaký zkušený režisér šlo by z toho vytřískat mnohem více. Zde chybělo tempo, akčnost a především smysluplnost. Celé to totiž působilo zmateným a smysl nedávajícím dojmem. Lundgren rozhodně je schopný herec pro akčního hrdinu, ale ke vší smůle tohoto hrdinu potkalo velmi bídné zpracování říkající si o nemilosrdné zapadnutí v podřadné kinematografii. Nemám kromě pěkného přebalu a jistého potencionálu co vyzdvihnout. Gary Goddard by už rozhodně nikdy neměl nic režírovat. Figurky z filmu vypadaly pěkně. 10%.

plagát

Dobrodružství pod postelí (1997) (TV film) 

Ještěže v Rusku dělají tak velké postele. Dva vysoce postavení pánové se oba kvůli své nutkavé žárlivosti a dávky podezřívavosti pod jednu takovou museli schovat před despotickým a notně vetchým starcem, jenž má lepou mladou ženušku. Dva muži se ocitli v prekérní situaci vlastně omylem a rozhodně si nechtějí navzájem kázat o morálce, když oba podezřívají své drahé polovičky z nevěry. Ale i pod velkou postelí je poněkud těsno, zvláště když pod ní leží několik hodin a nepříjemný stařec se stále nechce vzdálit. Z toho vyplývá, že za vším hledej ženu a žárlivost. Crazy taškařici podle Dostojevského povídky sice chybí přehlednost a možná o stupínek absurdnější humor, ale z mého pohledu se jevila neotřele propracovaně v příjemném divadelním aranžmá s osobitým humorem. Se zachováním knižně - divadelních dialogů si herci poradili přímo skvěle. Oldřich Kaiser vysekl brilantní etudu skleroticky despotického starce trpícího nedoslýchavostí ve velmi zdařilé masce, kterou by hollywoodští maskéři mohli jen obdivovat, stejně jako jeho herecký výkon. Lábus s Dejdarem, většinu času ležící pod postelí, byli také velmi liboví. Issová s Paulovou jako zástupkyně něžného pohlaví byly dokonce sexy a hrály velmi roztomile. Neškodila ani špetka černého humoru a to v podobě zabitého pejska, který po smrti vykazoval umělost figuríny, což ještě umocnilo humornost dané situace. Nějaký dobře zpracovaný divadelní kousek v podobě televizní inscenace mně už dlouho na televizních obrazovkách chyběl a tenhle se blýskl velmi vysokou kvalitou. 80%

plagát

Mechanický pomaranč (1971) odpad!

Kubrickova tvorba je mně sympatická asi jako stát frontu na pomeranče. Dnes je však vysoce nepravděpodobné, že bych se v takové frontě ocitnul. Všeho je dostatek, a nevím, proč zrovna sáhnout po filmu, který má taky jeden pomeranč v názvu. Divný název nevěstil nic dobrého. Jestli chtěl mít Kubrick během a po zhlédnutí filmu na svědomí zvýšený počet anarchistických jedinců ve společnosti, tak se mu to možná podařilo, ale prvně by měli zničit tenhle film, aby se nikde a nikdy více nevysílal. Je to opravdu uboze vykalkulovaný film jednoho amerického antikomunistického hovada, který za celý život natočil pár divných filmů, co snad všichni z úcty k jeho odporné americké nabubřelosti hodnotí kladně. Ovšem nezlobte se na mě, abych tuhle samoúčelnou frašku hodnotil taky pozitivně, to by na mě taky pozitivně musela zapůsobit a já se při ní bavit. Když jsem měl několikrát za film sto chutí vzít dvd a vyhodit ho z okna, tak vlastně jsem splnil to, co Kubrick po mně chtěl. Kubricku, a ty prášky na hlavu asi nezabíraly, co?! No, naštěstí už nebudeš svět otravovat svými chorými výplody, bez jediné kloudné myšlenky pro normálního diváka. Jako nemíním luštit, co za skryté poselství jsi ve svém "veledíle" zašifroval. Mně bylo jasný hned po pár minutách filmu, že s Mechanickým pomerančem to nedopadne u mě dobře. Ale takové prázdné NIC jsem opravdu nečekal. Zasloužených 0%. Málem jsem to nedodíval.

plagát

O zvířatech a lidech (1994) (seriál) 

Stoprocentně unylý seriál o radostech a strastech v jedné zoo, ve které nějak často churaví její zvířecí exempláře. Spojení zvířátek a lidí nenadchne už jen tím, jak je režie bídně pojata a nedokáže se vytasit s něčím, co by vytrhlo diváka z letargie. Slabé jsou i jednotlivé zápletky a jejich propojení, nevytrhnou to ani herci, kteří se mezi tím vším až moc ztrácejí. Pokud si tedy chcete prohlédnout cizokrajná zvířata, tak raději doporučuji návštěvu zoologické zahrady, než se podívat na seriál, který nebaví. Za ta zvířata, se kterými se nikdy netočí snadno, je hvězdička jako bonus. A nevyužité silné herecké obsazení zamrzí. 20%

plagát

Zdochlinári (1984) odpad!

Tenhle mrchožroutský film si na mě smlsnul. Vydržel jsem ho cca 40. minut, pak jsem to vzdal. Nedodívané a ani toho nelituji. Něco tak prasácky ubohého jsem dlouho neviděl. Pokud ve filmu, přes příšerný děj a zápletku číslo nula, došlo na nějakou akci, tak jsem se chlámal jak pominutý. Dotáhl jsem to ke rvačce legionáře Belmonda s nějakým druhým zavile se tvářícím legionářem. To se nedá popsat, to se musí vidět. Překližka přeražená o Belmondovu hlavu, do toho Krampolův jakože namáhaný hlas při rvačce a pak zvuky při úderech, jak když bušíte do něčeho, co spíše připomíná duté zdi než úder do těla a ještě i totálně asynchronní. Dál jsem neměl sílu. Film opravdu šílený a ani ten Belmondo si nezaslouží za svůj buldočí rypák ani tu jednu hvězdičku. 0% je odpovídající hodnocení francouzského válečného shitu. Nechápu, jak s touhle jakože klasikou a přitom starou hrůzou, někdo může být spokojený a novinky tady končí v podprůměru. Ach jo, mě to tady tak už neba.

plagát

Temný anjel (1990) odpad!

Když náhodou potkáte urostlého Dolpha Lundgrena s bouchačkou v ruce, tak vezměte jed na to, že nahání ještě víc urostlého mimozemského vetřelce, co trochu víc ujíždí na endorfinu. Matthias Hues je oním mimozemským návštěvníkem, a kdo si ho pamatuje z béčkových akčních opusů, dá mně za pravdu, že jeho démonický zjev hned tak někdo netrumfne. Tenhle film taky jen tak něco netrumfne. Je centrálou opravdu mimořádně vybroušené blbosti. Sice motorový olej je chytřejší než já, ale tady se stalo, že mě ta blbost přeprala. Lundgren film netáhne, ale Hues ano. Akční scény jsou céčkové kvality, a jako kvalitní scifi si to za rámeček televizní nešika Baxley nedá. Na tomhle filmu se dá dost zasmát víc, než třeba na nějaké komedii. Dost seriozně se to bere, a jako film na tehdejších vhs, to bylo přímo ideální pro zasvinění hlav. Dnes tenhle film možná ztratil i tu úsměvnou kvalitu, co z něj tehdy tryskala. A tak snad jen poznatek o endorfinech, možná obohatí případné zájemce o navození pocitu štěstí. S tímhle filmem to štěstí sedne i na vola. A pro našince ještě sdělení, že Jan Hammer dodal celkem zajímavou a pro něj typickou hudební složku. 0%

plagát

Dom v ružiach (2002) (seriál) 

V domě růží není na růžích ustláno a je tam tak trochu pichlavo. A taky je tam hodně nezajímavých postav.Televizní původ tenhle horor nezapře ani omylem. Craig R.Baxley je fušer, který ani svoji televizní režii nedělá s bravurou. Od počátku své kariéry, po kinohitu Stone Cold ,se už věnoval jen televizním zakázkám, po kterých nehafne ani voříšek před Billou. Kde nic není, ani Stephen King nebere, a to jsem měl často pocit, že sleduji zase nějakou jeho zmrvenou televizní adaptaci. A ono fakt to bylo od Kinga, jak jsem se později dozvěděl! Na soudobé horory je to tak pátá řada, a to jsem ještě čekal zázraky. Mně přišlo, že všechno tohle jsem už viděl v hororech před x lety, i na rok 2002, to bylo opravdu hodně slaboučké. Připustím, že ne každý vidí desítky hororů do měsíce, a tak je nadšený, ale pro mě je to slabý odvar z růží. A to je, prosím pěkně, blivajz, který se nedá vypít. Pro mě zastaralá záležitost, co má s hororem málo společného. Nic hororového se tam nestalo, a tak se dá u toho spolehlivě usnout jako Šípková Růženka. 40%

plagát

Florijánkovo štěstí (1977) (TV film) 

Pohádka, která je řemeslně mistrně zvládnutá a velmi přijemně zahraná. Dvořák svoje vodníky vypiloval k dokonalosti a Jandák ještě s vizáží mladíčka a navíc jeden druhého sadisticky mučí. Kde jinde v pohádce mladý Floriánek lape po dechu pod hladinou vody, kterou ovládá vodník a pak se role obrátí a Floriánek píská na píštalku až má vodník trauma. Mohlo se to možná obejít bez toho podrkonošského nářečí. Dobře obsazeno a zahráno a v rámci studiových pohádek se jedná o zdařilý počin. 80%

plagát

Memories (2012) 

Krátkometrážní hororová depka s neurčitým vyzněním o mladé dívce trpící těžkými psychickými stavy spojenými zřejmě s traumatizujícím zážitkem z dětství. Tak jsem to pochopil já. Poloamatérsky spíchnuté s herečkou, která nebyla marná. Závěr, at si přebere každý sám. Za 8 minut se toho moc nestalo a pátrat po tom, co tím chtěl autor říct, je nad moje síly. 60%

plagát

Superpolicajt (1980) odpad!

Terence Hill jako superpolda s alergií na červenou barvu se navzdory tomu dostal zde do červených čísel. Dlouho bych pátral po tak banálním filmu a stejně tak banální zápletce sestávající z toho, že policista je vystaven radioaktivnímu záření. Následkem toho se z něj stává muž zákona se superschopnostmi. Má to háček. Nesmí přijít do styku s červenou barvou. Pak je zle. Věty, které jsem napsal v podstatě shrnují celý pitomoučký děj, který je sice tak hrozně splácaný, že si nevidí do huby, ale co hůř, on nudí, když přijde na předvedení oněch vlastností. Italové se zkrátka inspirovali sérií Supermanů a spíchli jakousi odnož, která jim připadala zábavná a plná akce. Vězte, že akce je tady natočená tak, až jsem se chechtal jak smyslů zbavený. Mě osobně víc než film pobavilo zjištění, že tahle ubohoučká slátanina je tady vysoce hodnocena. Obstarožní Terence Hill mě už ani v žádném filmu neláká a tímhle si dlouho nechám zajít touhu po jeho eskapádách, kterými nás kdysi s uličnickým výrazem ve tváři častoval se svým partákem Budem. Ostatně tomuhle filmu nepomůže ani kdyby ho překopal a remastroval Michael Bay se Spielbergem. Vše na tomhle filmu od kamery, herců až po předpotopní triky je superděs. 0%