Šakalík

Na svou dobu docela podařený horor, který v dnešní době už nikomu těžké spaní nepřinese, nicméně za jedno noční podívání určitě stojí. Film má dost těžkopádný námět, osobně bych ocenil něco přímočařejšího, jako kdyby tu nacistickou loď řídili nemrtví fašouni (to by bylo žrádlo! :-)), ale tak dejme tomu. Ve filmu uvidíme některé známé tváře, jako třeba George Kennedyho nebo Richarda Crenna, nicméně jejich role žádné světoborné herectví nevyžadují. Film občas překvapí docela solidním gore (krvavá sprcha, rozmáčknutí ruky), ale přesto jej za vyslovený krvák považovat nelze. Co mi na filmu vadilo, byli ti dva uřvaní parchanti, speciálně ten pihatý harant, který – byv mu nablízku – by šel přes palubu jako první. :-)

Je až úsměvné, jak někomu leží found-footage horory v žaludku. :-) Autoři tohoto filmu to zřejmě měli na paměti, a proto zkusili nový přístup – nabídnout divákovi v jednom filmu hned několik nedlouhých příběhů, každý na jiné téma a každý natočený jiným způsobem. Mně osobně se tento model velmi zamlouval, protože to prostě nenudilo a bylo pořád na co koukat. Z pěti představených příběhů je nejlepší hned ten první; nejlépe natočený je pak ten poslední. Předposlední duchařina má zase famózní atmosféru. Zbytek je bohužel takový nemastný neslaný, a to včetně příběhu o asociálech vykrádajících prapodivný dům, který to celé spojuje dohromady. Přesto bych tento hororový kus hodnotil velmi pozitivně a vůbec bych se nebránil dalšímu dílu.

I když přiznávám, že i já coby fanoušek found-footage začínám být tímhle hororovým sub-žánrem poněkud unaven, zrovna Emergo patří myslím k tomu nejlepšímu, co se na tomto poli v poslední době urodilo. Duchařina to je zdařilá, napínavá a já osobně jsem se teda u toho ani na moment nenudil (ono taky záleží na tom, s jakým očekáváním člověk usedá před obrazovku). Sympatické na filmu je to, že má pěkně ucelený závěr, ve kterém se divákovi všechno objasní a nebýt toho naprosto zbytečného posledního záběru mohlo být finále takřka bez kazu. Herecké výkony mi taky přišly ucházející, efekty výborné a stopáž rozumně krátká, takže v globálu jsem byl s filmem v zásadě spokojen. Ještě poznámka pro některé hororové fans: když nemáte rádi found-footage, tak ně prostě nekoukejte. Nebude pak muset pořád remcat...

Tak tohle není ani horor, ani thriller, nanejvýš tak drama s lehce mysteriozními prvky. Film je to ale zajímavý a docela i napínavý, a to i přesto, že se v něm vlastně vůbec nic neděje. Filmařům se do hlavních rolí podařilo obsadit charismatickou trojici herců, takže každá z hlavních postav dodává filmu vlastní špetku osobité příměsi, z čehož ve výsledku vznikla zajímavá koláž o tom, jak je těžké nést břímě hříchů naší minulosti. Bohužel samotné finále je poněkud nevýrazné, navíc docela předvídatelné, takže v globálu to žádný zázrak není. Přesto za podívání stojí.

Příběhem poněkud překombinovaný thriller z vyhlášené hispánské filmové školy nabízí celkem slušnou dávku napětí i strachu. Bohužel obě hlavní postavy se chovají natolik nelogicky až dementně, že z toho bolí oči. Na druhé straně tím oba sourozenci utěšeně zapadají do podivně konstruovaného příběhu – pozor SPOILER – o jejich tatíkovi, který na sklonku života vyjeví něco ze své ne zrovna idylické minulosti. Film se chvílemi tváří jako duchařina, přesto kromě jedné solidně vygradované scény (levitace malé holky v bufetu) nenabídne v zásadě nic až tak zajímavého. Když k tomu připočteme i vyloženě mizerný závěr, který místo vyhraněné pointy celý film ukázkově zazdí, vyjde nám v součtu jen ryze průměrné dílo nehodné další pozornosti.

Výborně natočený mysteriozní thriller s půvabnou Lenou Headey v hlavní roli zaujme především nápaditou vizuální složkou, která diváka doslova očaruje. Svým námětem film dlouho manévruje mezi žánry, přičemž se nebojí tu a tam lehce přitvrdit (mord ve vaně je učiněný majstrštych). Hlavní devízou snímku je bravurně eskalovaná atmosféra, která ruku v ruce s podmanivou hudbou vytváří filmové dílo, na které divák jen tak nezapomene. Finální rozuzlení sice není až tak překvapivé či šokující, přesto vyvolá na ústech lehce škodolibý úsměšek a dodá filmu punc zdařilého dramatu. Tenhle film zkrátka stojí za podívání a určitě ne jen jednou.

Zatímco první animovaný film ze světa Resident Evil mě příliš nezaujal, druhý animák z této série přinesl velmi milé překvapení, přestože se samotným RE souvisí jen okrajově (dá se taky chápat jako jakýsi reklamní teaser na pátý hraný film). Damnation od prvopočátku vystavuje na odiv úžasnou animaci podávanou s výrazně akční příchutí, takže se ve filmu pořád něco mydlí hlava nehlava. A třebaže jsou některé nápady poněkud svérázné (telepaticky ovládané B.O.W.s – tohle prostě skřípe), ve finále to kupodivu funguje. Á propos finále – bitka s golemy je prostě žrádlo! Mňam, mňam. Podtrženo, sečteno – Damnation je velmi podařený animák, který má jedinou chybu – nemá s Resident Evil skoro nic společného. Ale vážně na tom sejde?

První animák ze světa Resident Evil mě osobně docela zklamal. Jeho problém tkví v takřka nulové atmosféře, což je jinak alfa a omega celé herní série, potažmo hraných filmů. Fanoušek sice uvítá známé tváře, jako jsou Leon či Claire, bohužel tady veškerá podobnost s herní variací končí. Celý film si vystačí s postupnou demolicí rozsáhlé budovy, ve které si žalem sklíčený tatík píchne dávku G-Viru, aby se převtělil v nadměrnou bestii, která ne a ne chcípnout. Přiznám se, že když se tahle potvora objevila ve filmu asi už počtvrté poté, co měl divák za to, že je už po smrti, byl jsem už vyloženě iritován. :-) Přesto je film jako celek slušně udělaný animák, který tím, že se v něm pořád něco děje, určitě nenudí. Od vyhlášené značky Resident Evil bych přesto čekal ještě něco navíc - třetí hvězda je čistě z protekce. ;-)

Film má bezesporu atraktivní námět i velmi kvalitní herecké obsazení, přesto jako celek nějak nefunguje. Přestože Sigourney Weaver září svým nesmírně silným, charismatickým hraním na všechny strany, postupem času upadá ona i celý film do jakési podivné letargie, ze které se divák probere až díky náramně povedenému závěru. Mezitím se hlavně žvaní a planě filozofuje o reálnosti paranormálních jevů, režie jaksi pokulhává a scénář budí dojem, že jej autor nějak nedomyslel. Já osobně – coby zapřísáhlý skeptik – jsem byl potěšen tím, že je snímek vyprávěn spíše z vědeckého pohledu, byť postupem času se tato hranice pomalu rozplyne a ve finále stejně nevíme, co si o tom máme myslet. Povedeným hereckým výkonem překvapil Cillian Murphy. Ale jako celek budí film spíše rozpaky...

Tenhle film Johna Carpentera mi až do této chvíle stále unikal. No, popravdě řečeno jsem zase o tolik nepřišel. Film je zpočátku koncipován jako jakási sci-fi satira, která má pranýřovat finanční nenažranost konzumní společnosti, jenomže tenhle podtext rychle vezme za své a ve druhé polovině je nahrazen čistě akčním produktem alá osmdesátá léta. To je škoda, protože mně se první polovina filmu líbila daleko více s tím, že k tomu, abych rozpoznal propagandu masírující nás ze všech stran, nepotřebuju kouzelné brýle. :-) Ke konci se to bohužel zvrtne v pěknou akční hovadinu. Občas ale není na škodu zavzpomínat na filmovou tvorbu z dob našeho mládí...