Mínós

Už dlouho mi nikdo tak nemluvil z duše jako Langmajer, když někde kolem 40. minuty zařval: "Táhněte všichni do hajzlu!" 2/10 za Adamovskou a sem tam nějakou pěknou písničku.

S klidem jsem se místo toho mohl dvě a půl hodiny dívat na prodavačku u nás v řeznictví, jak porcuje maso. Ta je aspoň pěkná. 3/10 za dobrou technickou stránku.

Láska je láska a já nevidím důvod, proč se ohrazovat proti jakékoli z jejích podob, nemám konečně ani důvod se nějak zásadněji ohrazovat proti kýči, i ten může mít svoje opodstatnění, a stěžovat si u romantické komedie na předvídatelnost může leda blázen - ale na blbost, která spoléhá na to, že se proti ní nikdo neohradí ze strachu, že ze sebe udělá netolerantního mizeru, si stěžovat hodlám. Hvězdička navíc za Jacqueline. 3/10

Protože včera není dnes, chtělo by se říct. A protože někteří jedinci lidského druhu chtějí něco a nevědí co a chtějí být vším možným, jen ne tím, čím jsou. Nikterak objevná a originální, ale zato milá a místy docela vtipná historka se sympatickými hereckými výkony a chlap, který dá přednost Noelle před Abby, u mě není ani kočka, ani pes, ale s prominutím vůl. 6/10 P.S. Golfista: svatá pravda, ale moji psi jsou stejně nejlepší.

Jak tak pročítám zdejší komentáře, prožívám obvyklou situaci, totiž že na každém šprochu je pravdy trochu. Propaganda tu nade vší pochybnost je - jenže tak debilní, že její nebezpečnost se rovná nule a navíc dorazila minutu před dvanáctou, chci říct rok před cinkáním klíčů. Svoje kouzlo to nepochybně má - ale jak ví každé malé dítě, kouzla se dělí na dobrá a zlá a s Popelčinými oříšky si lampasácké čáry máry nesplete skoro nikdo. Herci jsou takřka bez výjimky tragédi a nemám tím na mysli jejich herecký obor - ale na druhou stranu se na Vejmělkovou, Laurinovou a Lojdovou aspoň pěkně kouká, pomlčíme-li o tom, že už v tom poměrně útlém věku a s mírami odvádějícími pozornost od dalších věcí dávaly jasně najevo, že se od nich dočkáme všech možných výkonů kromě těch uměleckých. Sranda to je veliká - ale věřte mi, že v té době měli mnozí z nás do smíchu daleko. Blbost to je nemenší - ovšem s trpkou pachutí doznání, že dnes točí protagonisté Chlapců a chlapů kraviny úplně stejný (a to už se ani nemůžeme vymluvat na to, že režim si to žádá - i když...), přičemž se dočítáme, jak skvělé a úspěšné role teď hrají a jak se chudáci museli v mládí zahazovat s bolševickým molochem a jeho slaboduchostmi. A to hlavní nakonec - režisérská odysea muže na Barrandově alias soudruha Evži tímhle definitivně spadla do propadliště dějin, pročež hurá a sláva navěky. 2/10

Truffautovo vyznání lásky k filmu a lidem kolem něj. Je k vyznání lásky třeba něco dodávat? Myslím, že ne. 10/10

Stačilo jediné máchnutí štětcem v obří fresce, naznačující, že umělec nerovná se poslušný slouha právě vládnoucího režimu, aby sovětská distribuce práskla Andrejovi dveřmi před nosem; a stačilo uvedení v Cannes ve čtyři ráno, aby se pověst o fenoménu překračujícím hranice času a místa rozletěla světem. Příběh malíře křehkých věcí v barbarské době je širokosrdcařským a přitom bolestně sevřeným majstrštykem, který nedá žádnému jen trochu vnímavějšímu divákovi spát hodně dlouho. 10/10

To doufám, že poslední... 4/10

Radek a všichni ostatní: přečtěte si. Knížka (díky, Olčo) mě rozdrtila přesně v duchu svého názvu a film, jak to nebývá až tak zvykem, udělal z těch elementárních částic elementární prach. Zatímco se našim sousedům díkybohu nepovedlo dobýt svět silou, daří se jim to čestnější cestou umění a za to klobouk dolů a do prachu cesty. 10/10

Pamatujete si ještě někdo tu znělku? Znělo to jak úvod k nějakému hodně drsnému leoneovskému westernu - a pokaždé se z toho na vztek vyklubal hodně drsný sokolovský eastern. 0/10 (jo, ta desítka je tam zbytečně, nula je holt nula oproti jakémukoli počtu, ale tohle je nula všech nul)