honajz

James Garner je jako Wyatt Earp skvělý, ale žel nemá co hrát, Bruce Willis hraje namyšlenou hollywoodskou hvězdu, celé se to odehrává při natáčení filmu v dřevních dobách Hollywoodu, ale ani tyhle kulisy nejsou pořádně využity, resp. jsou, ale tak nějak bez duše a bez nápadu, a navíc to má celé strašně televizní vzhled. Táhne se to jak telenovela a dokonce se občas řeší problémy jak z telenovely (třeba opilecký synek manželky producenta). Všechno je to takové unylé, i to rádoby vyšetřování, a zoufale nevtipné. A tak ještě jediné, co lze ocenit, je kamera a výprava. (První skutečný komentář k filmu zde.)

Viděl jsem kus v televizi, když jsem jednou šel k Fišmistrům, a říkal jsem si, že to musím dokoukat. Je to celé americky patetické, Američan je jediný správný chlapík, ale i Brit nakonec uzná., že měli být kamarádi dávno, prostě patos. Padouchem a chlapem, který si užívá zabíjení odzbrojených a svázaných zajatců nožem, není kupodivu žádný mladý Mašín, ale i tak mu tvůrci dali polskou národnost. Ale jinak těžko brát vážně film, kde drsný britský voják vypadá jak Michel Galabru z Četníků a druhý uprchlík chvílemi připomíná našeho herce Radka Holuba. V ději se staví na tom, že Němci budou dodržovat ženevské konvence a nebudou zabíjet zajatce, ačkoliv v realitě už by tihle notoričtí uprchlíci už dávno nežili, Celé to působí tak děsně naivně (a pateticky, ale to už jsem psal), že to vypadá často jako komedie. Třeba tam máte postavu práskače, a ten chodí k veliteli Němců jen tak mírnix týrnix, a pak se děsně diví, že ho ostatní viděli a že je v podezření. Plus chyby skriptu - pánové ukradnou německý náklaďák, a když odjíždějí z tábora, mají z boku na korbě tři kanystry, aby jim pak naprosto nečekaně v poušti došel benzín (aby to bylo jako fakt dramatické!), a najednou na boku korby nic není! No prostě pohádka, kde tanky uvidíme pouze na začátku, kdy musejí Spojenci ustoupit, a pak na konci, kdy musejí ustoupit zase Němci.

Začátek nebyl špatný, pár fórků na odlehčení fajn, ale pak to zabily: 1. ta neustálá retrospektiva, jak brácha hledá ségru v labyrintu, snad co dvě minuty, 2. že vlastně jen tak jdou z místnosti do místnosti a nic se neděje, 3. že ačkoliv v závěru zazní, že si je pavouci chtěli dovést na jedno centrální hnízdiště, nedává smysl, proč tedy na ně útočili na některé už během cesty, 4. celková nedomyšlenost příběhu za tím, protože po dvou tisících letech by tihle pavouci sežrali nejen celou Čínu, ale celý svět, aby přežili, 5. nulové napětí poté, co se dostanou do tunelů. Vzít to do ruky někdo šikovný a mít k ruce dobrého scenáristu a dramaturga, mohl to být i takhle fajn biják. Jenže tohle tam nějak zamrzlo v půli cesty. Ale na obě holky se dobře kouká, jak na Číňanku, tak na zrzku, to zas jo.

První díl ze dvou - když jsem to viděl, hned mi bylo jasné, že tempo bude rozvláčnější, než bývá obvykle. Pak jsem musel zkousnout, že auto je totálně pod vlivem elektroniky, nemá ruční brzdu ani žádný vnitřní ruční záchranný systém. Pak jsem musel zkousnout, že se tajní chovají nejdřív jak pitomci, aby hned nato stejně vše drsnému majorovi vyslepičili. Za necelé tři hodiny ekonomem a ekonomkou snadno a rychle je také veselý kousek. A že tam nikdo nepozná, co jsou zač, a jestli poznají, tak s tím nic nedělají, to je také veselé. Nebo jak v důležité okamžiky nikde nikdo není, aby si mohli ti dva tajní něco sdělit. Plus bonusový konec s francouzákem (pusou).

Mě to nebavilo. Základní premisa je brzy jasná a pak máme litovat úředníčka, který chudáček se musí uskrovňovat kvůli práci, aby u něho v bytě mohli šéfové ve firmě nad ním souložit s milenkami. Docela mě překvapilo, že zrovna Una111, u jiných a daleko lepších filmů tak punktlich na morálku, zrovna tomuhle amorálnímu kousku dala pět hvězd. Osobně bych tady morálku nijak neřešil, ale mně to přijde na víc jak dvě hodiny unylé, bez vtipu a nápadu, a jestli se mám smát, jak vodičkou do nosu pocáká kytku v klopě nebo na stůl šéfa vysype posmrkané kapesníčky , to mi vážně veselé nijak nepřišlo. Skoro hodinu se dopracováváme k nějaké konečně zápletce. která pak velmi rychle odezní, aby se pak vše na Nový rok vysvětlilo a urovnalo. Mimochodem se divím, že z té práce neodešel daleko dřív, za takových podmínek, a proč ze sebe dělal celou dobu blba. Jo, v tom mám ten problém s tímhle filmem - nejenom že ta ha ha zápletka na celý film nevystačí a je slabá, ale ani jedna z postav vlastně není kladná: úředníček je ťulpas, Fran je milenkou ženatého šéfa a je to v poho (fakt budete milovat někoho, o kom víte, že ji klátí váš šéf?), takže ani jedna z postav mi nesedla. Btw, nevěřím, že si sousedi za celou dobu nevšimli, že Baxter byt půjčuje a naivně si fakt mysleli, že takhle řádí sám.

Mám s tímhle seriálem dlouhodobě ten problém, že stačilo, aby tvůrci přestali včas tlačit na pilu, nasadili všem postavám poker face, humor nechali vyšperkovat někým, kdo to umí a neplácá se ještě v pubertálních vodách, a trochu ubrali na okaté a okázalé křiklavosti. Jakoby se báli udělat inteligentní satiru, tak tajtrlíkují jako kdyby brali kursy filmové tvorby u Trošky. Takže mi tou přepáleností dokážou každý díl leda znechutit. Tady zase - pár skvělých fórů, papež je dobré dada, ale chtělo to krotit se a - budu se opakovat - netlačit tak na pilu. Jinak samovznícením se věnoval ve své knize i Arthur C. Clarke, který dospěl k tomu, že některé případy se skutečně žádnou vědeckou metodou vysvětlit nedají a dospěl k závěru, že jde svým způsobem o autosugesci, která vznítí tělesné plyny.

Tenhle seriál to měl jako na kolotoči, jednou nahoře, jednou dole, jak už to u Míky bývá, když použije ten svůj "lidský" mustr. Tohle je docela průměrný díl o jedné zlatokopce a jednom stárnoucím chlapovi, který rád uvěří iluzi, jen aby ještě na chvíli zažil chvíle lásky a štěstí. Navzdory přátelům. Zajímavé je, že při poslendím průchodu náměstíčkem se všechny osudy postav z minulých dílů uzavřou.

Tři lidé, jedna místnost a dokonale sepsaný psychologický příběh o stárnoucí matce jedné dospívající dívky, která si až příliš pozdě uvědomí, že se chovala sobecky a chtěla matku jen pro sebe. Naprosto vycizelované dialogy, dokonce s občasným humorným nadhledem a odlehčením ("ještě vám tady budu nosit poštu"), kterým dominují ty mezi Švehlíkem a Chytilovou, v nichž se jeho postava snaží té dospívající holce nějak nevtíravě přiblížit. Žena tento víkend sledovala několik současných českých kinofilmů, a tahle malá televizní inscenace je svým napětím a dokonalou charakteristikou postav strčí zlehka do kapsy.

Tak jsem si opět připomněl dobu stachanovských agitek. Divákovi je nutno naservírovat, proč ženy musejí do továren chodit kalit ocel a plnit plán na 123 %... tedy pardon, bojovat proti zaostalým a neprogresivním buranům a nedoukům a bigotním zaprděncům, kteří nechtějí budovat nové a lepší zítřky a nechtějí jít kupředu levá, zpátky ni krok. A tak sledujeme naprosto černobílý snímek - co se charakterů postav týče -, kdy jsou burani za burany a mladá, progresivní žena neochvějná ve svých správných názorech jako komsomolka Zoja. (Ale ta aspoň makala vlastníma rukama.) A když se celou tou propagandistickou nudou. na které je zajímavý jen ten model města a záběry Zlína (chudáci malí, takovou propagaci si nezasloužili), prokoušeme ke konci, tak ani nezjistíme, jestli se holce také nenarodil malý hermafrodit... Anachronismy ve filmu jsem raději už po chvíli nepočítal. A btw, ani ne tak od věci, docela by mě zajímalo, jestli má Křenková ještě klitoris a k čemu jej využívá...

Dnes nic moc ani u případu (kde jsem řekl manželce, kdo za vraždou stojí, hned, jak se tam objeví, nevěřila mi, bylo to tak, ale tím se nechlubím, prostě tak blbě je to celé postavené), ani u očekávaného setkání s rodinou, kde se vlastně jediný konflikt děje kolem Nagana. Kdyby aspoň ten její otec chodil stejně oblékaný, měl taky Carevnu II., nebo tak něco, mohla to být větší bžunda. A ani U Vandy dnes nebyli. Vlastně nejvíc mne nakonec překvapivě potěšila v tomto dílu Brožová, protože je skvěle sarkastická a děj hodně odlehčí.