amirgal

Jak mne Arnaud Desplechin přesvědčil o tom, že to skutečně nemyslí vážně, a začala zábava: Pravda, už na začátku mě zarazil nástup hodný Chabrolových filmů, včetně originální hudby (velmi podobné té od Maurice Chabrola), a překvapilo několik scén, které jakoby odkazovaly k Bergmanovi, pak mi to zase připomínalo Venturu Ponse. To mne poprvé napadlo, že jde o šprým, pak se ovšem děj proměnil v šlichtu absurdních dialogů, které nedávaly smysl intelektuálně, psychologicky ani samy o sobě a které mi přičinlivě lezly na mozek a na nervy. Teprve v polovině filmu mne až godardovská gradující absurdita a vytrvalá nesmyslnost replik přiměla s konečnou platností k názoru, že se na film dívám úplně špatně. Jsem to ale jouda:) je to šprým! Ještě teď se stydím za to, že jsem si mohla na chvíli myslet, že to myslel vážně a natočil špatně.

Charlie nezklamal ... jenom se nechal přeložit do jiného města ;-).

Není nad správnou pedagogickou spolupráci :-). Závěr skutečně dětem neukazujte ...

Nejdříve jsem přemýšlela o tom, proč Švankmajer natočil tak špatnou, málo nápaditou a topornou animaci. Nic nebylo dotaženo dokonce. Pak jsem pohledem na DVD zjistila, že to natočil David Sukup, načež přišla pointa jako vystřižená z řady švankmajerových dílek. Typický švankmajerovský zvrat na závěr. Technika střihu při pohybu postav byla také nedotažená, tudíž nevynikla. Švankmajerovský (Ad. komentář kolegy: na tom nebylo nic futuristického!) arzenál animovaných starých krámů, podobná místnost, způsob animace, námět (mimochodem povídka Jaen Pierra Andrevona). Přebýval jen hlas spotřebičů a chyběla Liškova hudba. Pane Sukupe, já chápu, že to byl Váš studentský film, ale nesnažte se být dalším Švankmajerem. Švankmajerův genius byl, je a bude jen jeden.

SKVADRA ...

... HODNOCENÍ ...

... TĚCHTO ...

... NEFILMŮ ...

... SLOUŽÍ ...

... K ...