Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Dokumentárny
  • Krimi

Recenzie (2 847)

plagát

Slaná hora (1965) 

Slaná hora, další filmová pohlednice Zikmunda s Hanzelkou ze sovětského středního východu, je ukázkou nezvratného a nezpochybnitelného důkazu neomezených možností vytrvalého socialistického strážce míru a správnosti pravověrné víry. Krkolomné stezky po strmě nakloněných svazích pamírských následují určený směr romantického plutí svobodné řeky Pandž, Tádžikistánu zůstala chlouba minulosti Chudžand a solí prosycený vzduch při výstupu na velehoru jedinečného přírodního úkazu. Příroda se krotí ve jménu pracujícího člověka, slouží mu a pomáhá z čisté bratrské lásky a sympatie. Dostatek soli do každé socialistické domácnosti je zajištěn!

plagát

Medvědí ledovec (1965) 

Filmová pohlednice Medvědí ledovec opěvuje přírodní krásu Horského Badachšánu. Sovětský Tádžikistán se dme pýchou horského obra Pamíru. Sledují se divoké zákruty bájné řeky střechy světa mnoha honosných jmen. Pandž ve vápencových taburetech Vanče nabízí blahodárnou regeneraci. Pamír se vychloubá a láká svým magickým koloritem oslavy čarokrásných a vyzývavě obnažených ňader Matky přírody. Nechává nahlédnout rozechvělý úžas lidského pohledu do klína životodárné energie. Kolébkou ledovců jsou sovětští sedmitisícoví horští velikáni, pláč zrodu života se v kapkách věku slévá v mohutný a nezkrocený elementární živel. Ledovcové dálnice jsou zásobárnou lepších zítřků. Poetické obrazy.

plagát

Pamír (1965) 

Filmová pohlednice pánů Zikmunda a Hanzelky Pamír je jejich zastavením v horách sovětského Tádžikistánu. Filmová poezie se uklání před kamenitou plání s nedozírnou hladinou jezera Karakul, všímá si neobvyklých maličkostí a cesta až na střechu světa stanoví rekord nejvyššího bodu asijského turné motorového pohonu československé výroby. Řeka Pamír s obřadní důstojností překonává kouzla závanu dobrodružství romantického uchvácení křehké lidské duše přírodní krásou světa. V Horském Badachšánu se nezapomíná na hold drsnému životu horalů, krotících s veškerou úporností celých věků svá chudá políčka, s modlitbou k pšenici: ani zrnko nazmar!

plagát

Ulak (1965) 

Ulak je další kyrgyzskou filmovou pohlednicí v poetice skládá obrázek prostého sovětského člověka. Zaalajské hory jsou vděčným útočištěm kočovných pastevců. Kyrgyzská historická velikost hrdinské epiky znovu ožívá v tradiční slavnosti Ulak. Malebná zákoutí jsou usazena do rámu fascinující scenérie horského majestátu, ovce v přísném šiku stáda hledají stín před ostrým svitem zvědavého slunce a oči všech přítomných se zarputilou dychtivostí střeží tělo popraveného kozla. Uchvatitel symbolu dostává nejhodnotnější odznak pravé mužské chrabrosti. Testosteronová hrdost strážců hor se opájí svobodou v trysku a dusotu koňských kopyt.

plagát

V Zaalajských horách (1965) 

V zaalajských horách je další kyrgyzskou filmovou pohlednicí československé dvojice Zikmund, Hanzelka s jejich obdivným okouzlením zasněženým zubem majestátních hor. Osamělý jezdec pluje krajinou, planiny brázdí nespočet říček tajících vrcholů. Skládá se zasloužilá oslavná pocta sovětským dobyvatelům statného Leninova štítu, děkuje se motoru ke zdolané nadmořské výšce tři tisíce sedm set. Auta trpělivě kormidlují mezi kamennou girlandou morén a troubí fanfáru bylinné louce pod nenechavým jazykem ledovce.

plagát

Jací jsou jaci (1965) 

Jací jsou jaci je filmovou pohlednicí v opojení horským vzduchem sovětského středního východu. Kyrgyzský Zaalajský hřbet Západního Pamíru je vstupem čtveřice cestovatelů na střechu světa. Lavina ovčího stáda se valí přes silnici pod svědectvím zasněžených štítů majestátních hor. Pastevecké jurty stojí na stráži království jaků. Sovětský kolchoz v jiném podání nechává průchod přirozenosti. Svárlivost doby říje je na dohled a k uctění pradávných zvyků přírody brousí býci své chlouby. Vzletná slova nad horskou planinou plují větrem, právě je čas jačího dojení.

plagát

Sibiřská nafta (1965) 

Sibiřská nafta je další poetizující sibiřskou filmovou pohlednicí, která prokazuje nadpozemské možnosti socialistického rozkvětu. Tomská oblast, sibiřský veletok Ob a zkrocené černé zlato, které se pro filmařský efekt valí z pumpy gejzírem do živé tepny matičky Země. Ekologie je zde neuchopitelným pojmem, neúprosným vládcem léta je dotěrný komár. Meandry Obu neschovávají lidskou hanbu, nemají k tomu žádný důvod. Sibiřská nafta je americkým vysněným přáním světové rovnováhy moci. O tom tehdy naštěstí sovětský budovatel neměl žádné tušení a vrtal v mokřinách další vizitku socialistické nezlomnosti opěvovaného dělníka.

plagát

Jenisej (1965) 

Jenisej je filmovou pohlednicí, která se obdivuje nejmužnějšímu říčnímu veletoku Sibiře. Čtyři tisíce kilometrů dlouhé vody uprostřed lesů tajgy a dřevo je nejdosažitelnější praktický pomocník socialistického dělníka. Budovatelské uvědomění nesmí zapomenout na stavbu obří Krasnojarské přehrady a sovětské vodní elektrárny u Divnogorska. Velkoměsto Krasnojarsk dohlíží na jenisejský pořádek z vlastní monumentality říčního nádraží. Střední Jenisej kašle na omezenou splavnost dolního toku a dává přednost svým vlastním pravidlům. Voda, dřevo a sovětský dělník má pohodlné bydlení pro další dávky budovatelské úsilí v zemí věčného míru a spravedlnosti.

plagát

Půlnoční slunce (1965) 

Půlnoční slunce je nejpoetičtější filmovou pohlednicí z chladné Sibiře. Krasnojarský kraj má pod svou ochranným křídlem nejchladnější hvězdu severu. Norilsk je bohatstvím sovětské budoucnosti a bývalou zemi ledních medvědů získal pod svou přísnou kontrolu hutní průmysl bratrského vzoru. Druhá světová válka má svou připomínku v obřím dřevěném vodovodu, budovatelská velkolepost se vznáší na chůdách nad věčně zamrzlou zemí a mlha světlé noci halí každodennost do ztracena. Morana se pohřbívá v červnu, dláždění se na mžik zalije nedokonalostí lidského soužití za severním polárním kruhem. Norilsk je budoucí výkřik velikosti v časech minulosti, kde dnes znamená zítra i včera zároveň, v oparu půlnočního slunce není zapotřebí pastelová barva..

plagát

Křest mrazem (1965) 

Křest mrazem je další filmovou pohlednicí Hanzelky se Zikmundem z mrazivého sovětského Jakutska. Hlavní pozornost je upřena na řeku Kolymu. Nekonečné zákruty řeky vynalézavě uhýbají před existencí gulagů, vždyť jediným spolehlivým dopravním prostředkem je letadlo. Zakázané je na Sibiři vždy zakázané i v myšlenkách. Před nikdy nekončícími mrazy se odívají domy i zvířata do kožešinového pohodlí. I uprostřed sněžných planin má monopol moci sovětský kolchoz. Chov sobů je jakutskou zvyklostí a v souvislosti s kolchozem je o tradici povoleno hovořit. První kroky novorozených kolouchů vedou sněhem. Tundra je zkrocena sovětskou vynalézavostí i při lovu osamělých rybářů.